Biotechnologové pomocí genetického inženýrství vytvořili bakterie, které dokážou detekovat přítomnost nádorové DNA v živém organismu. Technika vyvinutá na vědci z Kalifornské univerzity v San Diegu a jejich kolegy z Austrálie (Colonoscopy Clinic, Brisbane) odhalila rakovinu v tlustém střevě myší. Výsledkem by mohly být senzory schopné vedle rakoviny také zachytit i …
více »
Milovníci piva českého typu to tak možná nevnímají, ale v řadě typů piva je významná příchuť banánu. Trochu je cítit i u Primátoru Weizen, což je průkopník pšeničných piv na českém trhu. Nicméně s banánovou příchutí začal být i u svrchně kvašených piv v poslední době trochu problém. (Aneb téma, …
více »
Technika navržená na MITu umožňuje dodávat geny dlouhé až 36 000 párů bází DNA do několika typů lidských buněk a také do jaterních buněk myší. Nová technika by mohla být účinná pro léčbu nemocí, které jsou způsobeny defektními geny s velkým počtem mutací, jako je například cystická fibróza. Genová terapie …
více »Nový hráč na hřišti imunitní odpovědi organismu. Vědcům se podařilo popsat další součástku v „přijímači“ zánětlivých signálů – protein CMTM4. Za objevem stojí tým oborníků z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v centru BIOCEV pod vedením Petera Drábera a Ondřeje Štěpánka. Imunitní systém …
více »
Škrob v bramborách se skládá ze dvou molekul, polysacharidů amylózy a amylopektinu. Ty jsou v různých odrůdách obsaženy v různých poměrech a od toho se pak odvíjí i primární využití brambor. Například voskovité brambory s vysokým obsahem amylopektinu se uplatňují při výrobě bioplastů, potravinářských přísad, lepidel, plnidel nebo alkoholu. A …
více »
Vysoce užitečné vědecké objevy jsou absurdně často – vlastně skoro vždy – doprovázeny bouřlivými diskusemi o tom, kdo si za ně zaslouží uznání. Nikde jinde to neplatí tolik jako u CRISPR, genetického nástroje, který spatřil světlo světa v roce 2012 a slibuje úžasné výsledky v zemědělství i medicíně. Diskusi v …
více »
Genetická úprava se děje na úrovni jednobuněčného myšího embrya a díky tomu je informativní mutace obsažena ve všech buňkách dospělého jedince. Vědci z Českého centra pro fenogenomiku (Ústav molekulární genetiky AV ČR v centru BIOCEV) vytvářejí myší modely, které pomáhají odhalovat příčiny vzniku lidských chorob a umožňují testování nových léčebných …
více »
Při editování genů pomocí techniky CRISPR se aktivuje protein p53, který chrání buňky před poškozením DNA. Rovněž je známo, že mutace genu p53 může zvyšovat riziko rakoviny. Jak zařídit maximální účinnost genové techniky CRISPR a ideálně přitom ještě snížit riziko rakoviny? CRISPR se téměř jistě stane v budoucnu velmi rozšířenou …
více »
Nová verze velmi univerzálního genového editoru CRISPR už není určena pro vystřihování genů, ani k aktivaci jediného genu, ale hned k regulaci aktivity více genů najednou. Třetí verze CRISPR dokáže přesně zvýšit aktivitu až sedmi genů současně, oproti verzi 2.0 má být účinnější 4-6krát (poznámka: i když těžko říct, co …
více »
Genetická léčba na dosah? Vědci z Hubrecht Institute dokázali opravit mutace způsobující cystickou fibrózu v laboratorně kultivovaných lidských kmenových buňkách. Ve spolupráci s UMC Utrecht a Oncode Institute použili techniku prime editing k náhradě vadné části DNA. Studie zveřejněná v Life Science Alliance má ukazovat, že prime editing je bezpečnější …
více »
Sciencemag.cz
