Archiv článků: dinosauři

Vlk má velké zuby, babička menší a orel vůbec žádné. Přitom předkové ptáků, dinosauři, ale ještě i nejstarší ptáci, byli ozubení. Proč o zuby přišli? Výkladů dosud existovalo několik. Bezzubý zobák může mít lepší aerodynamické vlastnosti, první ptáci mohli být specializováni na konzumaci červů. Tzu-Ruei Yang a Martin Sander z …

Mláďata dinosaurů se z vajíček líhla po třech až šesti měsících. Dosud se přitom vědci domnívali, že to bylo podstatně dříve. Nový objev zveřejnili vědci v odborném časopise americké akademie věd (PNAS) Proceedings. Doba líhnutí dinosaurů se tak blíží spíše plazům než ptákům. Zatímco mláďata opeřenců se z vajíčka ven …

Zdálo by se to jednoduché: býložraví suchozemští čtyřnozí obratlovci (tetrapoda) budou muset mít větší vnitřní orgány než masožravci. Až na to, že tuto teorii nikdo netestoval a když se to zkusí, výsledky jsou nejednoznačné. Ovce do sebe musí nacpat více méně kalorické a navíc obtížněji stravitelné potravy (trávy) než vlk …

Tongtianlong limosus o něco menší než osel křídly a zobákem připomínal spíše ptáka než tyrannosaura. Stavba školy v jihočínském městě Kan-čou se minulý týden proměnila v paleontologické naleziště. Po jednom z výbuchů při odstraňování zeminy se před dělníky objevila více než 60 milionů let stará zkamenělina dinosaura. Ukázalo se, že …

Fosilie mozku dinosaura, která se našla v roce 2004, je podle britských a australských vědců zatím jediná na světě. Zkamenělinu dinosauřího mozku našel amatérský sběratel fosilií Jamie Hiscocks nedaleko přímořského města Bexhill v anglickém Sussexu před více než deseti lety. Mozek pravděpodobně patří býložravému Iguanodonovi, který na zemi žil před …

Vědci se chystají zavrtat do kráteru Chicxulub, který podle teorií vyhloubila planetka či kometa, jež stála u konce dinosaurů. Chicxulub je nepochybně nejslavnější kráter na Zemi, alespoň v kategorii těch neviditelných. Podle teorií na Zemi přes 65 miliony let dopadl do oblasti Mexického zálivu asteroid o velikosti něco přes 10 …

Před 210 miliony let se na dnešním území ČR rozkládala nehostinná písečná poušť. Deště tu byly výjimečné a když už se přihnaly mraky, přívaly vody prohlubně naplnily. Vláha nakrátko umožnila vyrůst rostlinám, jež k hodům přilákaly býložravé živočichy. Sezónně vlhké prostředí rovněž způsobilo, že se stopy tohoto prehistorického života zachovaly …