Archiv článků: dna

Kolik lidských let má váš pes? Jde to i s logaritmy

S koncem roku se publikují na jedné straně přehledy nejdůležitějších vědeckých objevů sestavených reakcemi, vedle toho ale i žebříčky nejčtenějších článků nebo přehledy top událostí sestavené samotnými čtenáři. Výsledky podle jednotlivých kritérií spolu mnohdy příliš nekorespondují, volba čtenářů se logicky často třeba soustřeďuje na bizarní kuriozity hodné ceny Ig Nobel. …

více »

Životnost Homo sapiens podle DNA je 38 let

K výsledku 38 let dojdeme na základě analýzy toho, jak se lidská DNA methyluje. Mimochodem, neandrtálci a denisované jsou na tom podobně, alespoň při použití příslušné metody. U savců má přibližně platit, že stupeň methylace DNA odpovídá maximální délce života jedinců daného druhu. Stárnutí totiž odpovídá mj. epigenetickým změnám, tj. …

více »

Nanočástice z DNA se chovají jako elektrony

Titulek mírně přehání, nicméně určitý typ koloidních krystalů má fungovat tak, že podstatně menší záporně nabité ionty celkem volně protékají mezi pevně uspořádanými kladně nabitými částmi. Přitom ale současně fungují jako lepidlo, bez jejich přítomnosti by krystal vůbec nedržel pohromadě. Vědci Northwestern University ve studii publikované v Science uvádějí, že …

více »

V Olomouci mají unikátní sekvenátor DNA

V jednom běhu přečte nový přístroj 6 tisíc miliard bází DNA, v centru pozornosti výzkumníků bude genom ječmene. V tuzemsku ojedinělou laboratoř pro sekvenování DNA vybudovalo Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), které sdružuje výzkumné týmy Univerzity Palackého a olomouckých pracovišť Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, …

více »

Nová databáze DNA představuje vzorky ze starodávných lidských populací

Starodávná DNA je genetická informace, kterou vědci získali z cenných archeologických nálezů a jejíž stáří se pohybuje mezi 2 – 30 000 lety. Takové vzorky nyní katalogizuje nová specializovaná databáze, která je volně přístupná na adrese http://amtdb.org. Připravili ji vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd a obsahuje také interaktivní mapu …

více »

Co bylo před RNA?

V roce 1953 byly provedeny známé Millerovy-Ureyovy experimenty, kdy účinkem elektrických výbojů na směs jednoduchých molekul (voda, methan, amoniak, vodík) vznikaly aminokyseliny. Ale co nukleové kyseliny? Pokud na počátku evoluce stála RNA, jak se k ní dostat prebiotickými chemickými reakcemi? Nedávné rozvíjení původních pokusů provedené na Georgia Institute of Technology …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close