Tag Archives: dna

Chargaffovo pravidlo tvrdí, že na 1 vláknu DNA je počet adeninů téměř stejný jako thyminů a počet cytosinů téměř stejný jako guaninů (nesouvisí s komplementaritou, jde o jeden řetězec). Obecněji to už neplatí, purinových a pyrimidinových bází může být a běžně také je různý počet (na jednom vláknu DNA, a …

Genomické oblasti, které kódují malé molekuly RNA, vykazují charakteristické vzorce v jejich sekvenci, sekundární struktuře a evoluční konzervaci. Tým bioinformatiků z vědecko-výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity, vedený Panagiotisem Alexiou, nedávno vytvořil nový analytický nástroj pro biomedicínský výzkum s názvem MuStARD. Nástroj využívá moderních metod strojového učení, a to konkrétně populární …

Chromatinové jizvy jsou pro buňky patogenní a mohou následně způsobovat jejich smrt. Tým vědců z Ústavu molekulární genetiky AV ČR pod vedením Hany Hanzlíkové objevil způsob, jak v buňkách označit a sledovat místa, kde byla poškozena a následně opravena molekula DNA, tzn. zaznamenat paměť buněčných oprav. Výsledky publikované tento týden v prestižním časopise …

RNA svět je pouze hypotéza, nicméně kromě samotného zjištění, že RNA dokáže hrát roli informačního média i enzymu, o něm mohou svědčit i další relikty dodnes přetrvávající v v architektuře a biochemii současného života. Představme si, že posloupnost událostí na počátku života mohla být následující: – RNA svět – RNA …

Nadějným přístupem k nanotechnologiím bylo už řadu let vytváření přesně definovaných struktur pomocí DNA. Ta se kvůli párování komplementárních bází může skládat nejen do dvojšroubovice, ale i do podoby nejrůznějších mnohoúhelníků, kostek a podobných tvarů. Navíc dokáže tímto způsobem k sobě přitáhnout i další navázané atomy/molekuly. Výsledkem jsou pak i …

Enzym RNáza J1 dokáže rozpoznat, dostihnout a efektivně uvolnit zastavenou RNA polymerázu z DNA. Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR objevili nový mechanismus, jak dokáže buňka odstraňovat nefunkční komplexy, které vzniknou při přepisu genetické informace. Tým vedený Liborem Krásným z Laboratoře mikrobiální genetiky a genové exprese se tomto výzkumu věnoval osm let. …

Genetikům se podařilo extrahovat komplexní biologické markery z 1,77 milionu let starého zubu nosorožce. Dosavadní rekord pro samotná genetická data je mnohem nižší, 700 tisíc let. U předků člověka pokrývají genetická data pouze posledních 400 tisíc let a mimo nálezy z permafrostu se nikdy nepodařilo přečíst genetickou informaci starší než …

Požadavky na oxidovatelné značky splňuje ferrocen (molekulárním „hamburger“ z kationtu železa a organických aniontů) a jeho deriváty. Týmu vědců ze skupin prof. Michala Hocka z ÚOCHB, doc. Miroslava Fojty z Biofyzikálního ústavu AV ČR v Brně a Prof. Ciary O’Sullivan ze španělské Universitat Rovira i Vigili se podařilo připravit redoxní …

Známá dvojšroubovicová struktura DNA není prý ani tak důsledkem vodíkových vazeb mezi komplementárními bázemi, jak se obvykle uvádí, ale hlavní roli při vzniku tohoto tvaru hraje jiný mechanismus. Ke smotání DNA má stačit prostě to, že příslušné části molekul kolem vodíkových bází jsou hydrofóbní, takže se ve vodném prostředí (v …

S koncem roku se publikují na jedné straně přehledy nejdůležitějších vědeckých objevů sestavených reakcemi, vedle toho ale i žebříčky nejčtenějších článků nebo přehledy top událostí sestavené samotnými čtenáři. Výsledky podle jednotlivých kritérií spolu mnohdy příliš nekorespondují, volba čtenářů se logicky často třeba soustřeďuje na bizarní kuriozity hodné ceny Ig Nobel. …