Takzvaný Bánovský poklad zkoumají odborníci od roku 2017. Detailní analýzy odhalily, že šlo o předměty záměrně uložené do země během rituálu. Zároveň tým specialistů Archeologického ústavu AV ČR, Brno, Univerzity Palackého v Olomouci a Karlovy univerzity v Praze zjistil, že věci včetně bohatého kroje patřily ženě – zřejmě velmožce, která …
více »Sin-ťiang byl opravdu tavicí kotel národů
Sin-ťiang (Ujgursko, Východní Turkestán, Xinjiang) byl od pravěku křižovatkou mezi Blízkým východem, Čínou a dalšími oblastmi i dějištěm častých migrací. Indoevropské, respektive „západoeuroasijské“ osídlení zasahovalo v minulosti mnohem dále na východ než dnes. Íránského původu byli Skythové a Sakové, v Sin-ťiangu se mluvilo sogdsky, respektive chotanštinou. Daleko na východ zasahovalo …
více »Studie archaické DNA naznačuje, že Keltové přišli do Británie už v době bronzové
Už v době bronzové lidé intenzivně cestovali přes La Manche – a nejen obchodníci či válečníci. Nová studie dokládá, že příchozí v jižní Británii mezi léty 1300–800 před Kristem tvořili zhruba polovinu genetického původu pozdějších populací. Analýza DNA téměř 800 pravěkých lidí ukázala i to, že keltské jazyky se do …
více »Starověká mosaz z Česka odhaluje intenzivní vztahy mezi Římany a Germány
Mosaz – slitina mědi a zinku – byla ve starověku ceněným materiálem, zejména kvůli vzhledu podobnému zlatu. Velmi rychle se rozšířila i do zaalpské Evropy, dosud však nebylo jasné odkud. Vědci v čele s badateli z pražského Archeologického ústavu AV ČR a České geologické služby během nejnovějšího výzkumu zjistili, že …
více »Duchcovský poklad a stěhování Keltů
Slavný nález s více než tisíci bronzovými šperky v bronzovém kotli objevený v r. 1882 u vesnice Lahošť u Duchcova odhalil vědcům nové informace o migraci v době laténské, která je spojována s historickými Kelty. Pomocí materiálové analýzy ho zkoumal tým odborníků pod vedením Alžběty Danielisové z pražského Archeologického ústavu …
více »Unikátní způsob pohřbívání v Býčí skále
Snad tehdejší lidé věřili, že hříchy z pozemského světa odplaví voda? Archeologové z Univerzity Palackého v Olomouci a Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s kolegy z dalších univerzit a institucí dokončili revizní archeologický výzkum v Býčí skále na Blanensku. Přišli mimo jiné s unikátním zjištěním, které přibližuje pohřbívání tamní …
více »Disk z Nebry je prý mladší – a tudíž ne tak výjimečný
Disk z Nebry, unikátní památka ze samých počátků středoevropské doby bronzové, představuje fascinující objekt. Bronzový základ, k němuž se postupně přitepávalo zlato, znázorňuje Zemi, Slunce, Měsíc a pravděpodobně Plejády. Chytré přenosné počítadlo, s jehož pomocí se daly předpovědět slunovraty (no dobrá, „počítadlo“ jen s velkou nadsázkou, není to strojek z …
více »Největší pohřebiště kultury zvoncových pohárů
Nejstarší zlaté ozdoby v ČR. Pohřby zhruba padesátky mužů, žen i dětí objeveny na Slánsku. Od srpna 2018 do května 2019 proběhl jeden z nejrozsáhlejších archeologických výzkumů na území Čech. Třináctikilometrový řez krajinou před výstavbou silnice I/16 Slaný – Velvary odkryl sídlištní i pohřební nálezy z posledních pěti tisíců let působení člověka. …
více »Jak vypadala obětovaná princezna z Býčí skály?
Brněnští antropologové zrekonstruovali podobu takzvané princezny z Býčí skály, která žila před více než 2500 lety. Přibližně třicetiletá žena byla obětována ve starší době železné. Její lebka je jedním ze symbolů, unikátů a nejcennějších předmětů moravské archeologie. Dnes podobu ženy představili novinářům. Od soboty bude k vidění v pavilonu Anthropos …
více »Býčí skála stále představuje záhadu
V roce 1995 vyšla konečně obsáhlá, téměř čtyřsetstránková kniha velkého formátu Die Býčí skála-Höhle, Ein hallstattzeitlicher Höhlenopferplatz in Mähren (Býčí skála, jeskynní obětní místo z doby halštatské na Moravě), jejímiž hlavními autory jsou archeologové H. Parzinger, J. Nekvasil a F. E. Barth. V knize jsou však zařazeny i oddíly specialistů …
více »