Archiv článků: druhohory

Velká revoluce v triasu

Po velkém vymírání na konci permu došlo v triasu k obrovské explozi života. Ta přitom neměla podobu jen zaplnění uvolněných nik, ale i prudkých závodů ve zbrojení, po kterých se živočichové stali rychlejšími i chytřejšími. Alespoň dle nové studie. Oproti permu se objevila u předků savců a některých dinosaurů teplokrevnost. …

více »

Vláda dinosaurů povstala z mrazu

I když se druhohory někdy označují jako věk dinosaurů, pro trias to rozhodně neplatí. Tehdy na souši dominovali therapsidi, dinosaurů existovalo mnohem méně druhů. Při vymírání na konci triasu ale z therapsidů zůstalo de facto jen pár menších druhů (jejichž potomky jsou pak savci), větší vymřeli a jejich místo zaujali …

více »

Byli dinosauři teplokrevní? Tyranosaurus a sauropodi prý ano, stegosaurus ne

Otázka teplokrevnosti dinosaurů byla řešena již mnohokrát s různými výsledky. Ptáci jako potomci dinosaurů teplokrevní jsou, krokodýli jako jejich relativně blízcí příbuzní ne. Co s dinosaury? Převládající pohled říká „někteří ano, někteří ne“, dokonce se zvažuje rovněž možnost, že u některých druhů se metabolismus mohl měnit i v průběhu života. …

více »

Našli dokonale zachovaného druhohorního ještěra

Žil 45 miliónov rokov pred slávnym Tyranosaurom rexom, ale stále vyzerá, akoby ešte pred pár dňami behal medzi stromami a lovil korisť. Telo plaza, ktorý žil na Zemi pred 110 miliónmi rokov, uchovala živica zo stromu vrátane kože a kožných šupín. O dokonale zachovanom jašterovi v mjanmarskom jantári vyšiel v …

více »

Objevili a popsali unikátního brouka uloženého v maďarském jantaru z doby dinosaurů

Prvního fosilního brouka ukrytého v desítky milionů let starém maďarském jantaru se podařilo popsat mezinárodnímu týmu vědců, jehož součástí byl Robin Kundrata z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Pomocí moderní výpočetní tomografie experti zrekonstruovali podobu tohoto unikátního exempláře a zařadili jej mezi kovaříky. Výsledky studie, která významně …

více »

Složitá cesta ke vzniku savců

Diapsidní plazi („dinosauři“) postupně vystřídali synapsidní linii („předky savců“) v ovládání suchozemského prostředí. Jejich nástup v druhohorách je označován za triasový převrat. Terapsidní linie se oddělila již ve středním permu a od předků podobných pelykosaurům se odlišila zejména některými znaky na lebce a čelistech (Carroll 1988, Kemp 2006). Charakteristická byla …

více »

Odkud přilétl asteroid, který vyhubil dinosaury?

I když je to stále předmětem sporů, převládající výklad konce dinosaurů pokládá za hlavní příčinu katastrofu, po které zůstal kráter Chicxulub. Dopad tělesa, k němuž došlo asi před 66 miliony let, po sobě na poloostrově Yucatan zanechal jizvu širokou 145 kilometrů. Průměr samotného asteroidu odhadujeme asi na 10 km. Co …

více »

Má dinosaury na svědomí kometa, nebo asteroid?

Před asi 66 miliony lety vznikl po dopadu impaktu u pobřeží poloostrova Yucatan kráter Chicxulub, široký asi 150 km a hluboký 12 km. Na tom, zda opravdu právě tato událost způsobila vymření neptačích dinosaurů (a spolu s nimi i téměř ¾ druhů, které tehdy na Zemi žily), se názory různí. …

více »

Hlavonožec z křídy se mohl dožívat až 200 let

Hlavonožec Diplomoceras maximum žil asi před 68 miliony lety ve svrchní křídě, tedy ve stejné době jako např. Tyrannosaurus rex. Patřil k amonitům, tedy do skupiny, která na konci křídy spolu s neptačími dinosaury také vyhynula. Stočená ulita tohoto hlavonožce, připomínající kancelářskou sponku, byla dlouhá až 1,5 metru. Linda Ivany …

více »

Vědci úspěšně zrekonstruovali tajemné brouky z období dinosaurů

Podrobně zrekonstruovat podobu brouků, jejichž 99 milionů let staré fosilie nalezli v roce 2019 badatelé v barmském jantaru, se podařilo mezinárodnímu týmu vědců pod vedením Davida Perise z německé University of Bonn a Robina Kundraty z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UP). Pomocí moderní výpočetní tomografie …

více »