Archiv článků: elektronika

Povrchové plazmonové polaritony (SPP, surface plasmon polariton) jsou kvazičástice, o nichž nyní vědci z Pennsylvania State University začali uvažovat jako o mechanismu pro přenos signálu. SPP by mohly představovat alternativu k přenosu informace pomocí elektronů i k fotonice. Přenos elektronů generuje odpadní teplo, což limituje další miniaturizaci, u fotoniky je …

Jak známo, supravodivé látky lze měnit na izolanty zvýšením vnějšího magnetického pole nad určitou maximální hodnotu. Grafen v kombinaci s nitridem bóru ale umožňuje realizovat tento proces vratně a pomocí jednoduchého přepínače. Na Berkeley Lab přišli se systémem, kdy se tři monoatomární vrstvy grafenu vloží mezi dvě vrstvy nitridu bóru. …

Vyšší hodnota zakázaného pásu u grafenu by zlepšila vlastnosti grafenových tranzistorů. Vědcům z Purdue University, University of Michigan a Huazhong University of Science and Technology se nyní podařilo pomocí laseru upravit grafen tak, že v něm hodnota zakázaného pásu vzrostla na 2,1 elektronvoltů. V minulosti se již podařilo dosáhnout hodnoty …

Na University of Cambridge připravili nejmenší pixely určené pro běžné použití; jsou asi milionkrát menší ve srovnání s rozlišením na dnešních mobilech. Uvažuje se o tom, že tyto pixely by mohly být součástí ohebných displejů pokrývajících stěny budov. Pixely by měly být kompatibilní se současnými technikami velkoplošného tisku z role …

Vedcom z Elektrotechnického ústavu SAV a Ústavu materiálov a mechaniky strojov SAV sa podarilo vyvinúť technológiu pre produkciu doposiaľ najľahšieho supravodivého kábla na svete. Supravodivý efekt je možné využiť v mnohých aplikáciách, pričom v niektorých z nich ako napríklad v kozmickom, leteckom a energetickom priemysle je z viacerých dôvodov potrebná …

Připojení molekuly ke zdrojové a odtokové elektrodě se uskutečňuje pomocí chemických vazeb vytvořených mezi propojovacími funkčními skupinami na molekule (linkery) a atomy zlatých elektrod. Vědci na celém světě zkoumají součástky stále menších, prakticky molekulárních rozměrů. Mezinárodní tým z Fyzikálního ústavu AV ČR a Tokijského technologického institutu nyní vyvinul novou metodu, …

Tellurid wolframičitý WTe2 se chová jako kov a navíc vykazuje feroelektrické vlastnosti. To vše navíc za pokojové teploty a v podobě zcela běžného krystalu, není tedy třeba vytvářet 2D vrstvy či jiné speciální uspořádání. Sloučenina produkující spontánní polarizaci se vznikem elektrických nábojů na obou koncích byla nyní přímo pozorována. Výzkum …

Rarita-Schwingerovy fermiony, chiralita a čtyřnásobné topologické Fermiho oblouky. Ve švýcarském Paul Scherrer Institute připravili materiál s hned několika exotickými (zejména) elektromagnetickými vlastnostmi. Vědci uspořádaly atomy obyčejného hliníku a platiny v krystalu tak, aby vytvářely jakousi šroubovici. Mj. má jít o materiál se zrcadlovitou asymetrií (chiralitou), podobně jako mají šroubovice nukleových …

Elektridy jsou látky složené z iontů, kde však roli aniontu hraje samotný elektron. Elektridem může být např. alkalický kov, když tlakem jeho krystal změníme tak, že valenční elektron zaujme v krystalové mřížce samostatné místo – asi jako kdyby šlo o halogenid (tzv. intersciální elektrony). Jiným příkladem elektridu jsou roztoky alkalických …

U diod LED i laserů se využívá jev zvaný superinjekce (superinjection). Generování světla (nebo alespoň dostatečně intenzivního světla) je podporováno tím, že v materiálu dochází k intenzivní rekombinaci elektronů a děr. Jak se dosud předpokládalo, v samotných polovodičích nic takového možné není, protože se zde nikdy nevyskytují v dostatečně vysoké …