Archiv článků: elektrony

Fyzikové z MIT oznámili nečekaný objev elektronů tvořících krystalické struktury ve čtyřvrstvém a pětivrstvém kosočtverečném grafenu – materiálu o tloušťce pouhé miliardtiny metru. Při teplotě mezihvězdného prostoru stačí k přípravě elektronových krystalů pouhé řízení vnějšího elektrického napětí. Za těchto podmínek se elektrony mohou také štěpit na „zlomkové“ (frakční) kvazičástice se …

V grafenu a některých dalších 2D materiálech se elektrony mohou rozštěpit na kvazičástice se zlomkovými elektrickými náboji. Vědci z MITu se nyní tento jev pokusili podrobněji popsat a vysvětlit. Autoři nové studie se zaměřili na pětivrstvý grafen na podkladovém materiálu v podobě 2D nitridu bóru. Long Ju, Senthil Todadr a …

U dosavadních metod šlo dosáhnout buď vysokého prostorového rozlišení, nebo časového, ne oboje současně. Fyzikové na Stuttgartské univerzitě pod vedením profesora Sebastiana Lotha vyvíjejí mikroskopii, která jim poprvé umožňuje zaznamenat pohyb elektronů na atomární úrovni s extrémně vysokým prostorovým i časovým rozlišením. Mohlo by to umožnit zodpovědět dosud nevyřešené otázky …

Vědci poprvé pozorovali kvazičástice, které jsou při pohybu jedním směrem bez hmotnosti, ale v jiném směru hmotnost mají. Tato kvazičástice, tzv. semi-Diracův fermion, byla poprvé teoreticky popsána před 16 lety, ale teprve nyní se ji podařilo detekovat uvnitř krystalu polokovového materiálu ZrSiS. Objev podle vědců otevírá dveře k budoucímu pokroku …

Fyzikové z Princetonu pomocí grafenu poprvé přímo vizualizovali tzv. Wignerův krystal – zvláštní formu hmoty, která je tvořena výhradně elektrony. „Objev potvrzuje 90 let starou teorii, že elektrony se mohou samy uspořádat do jakýchsi krystalů, aniž by se k tomu musely spojovat kolem atomových jader. Výzkum by mohl přispět k …

Pozitronové sloučeniny, konkrétně vázané stavy pozitronů s běžnými atomy, molekulami nebo ionty, představují zajímavý aspekt interakcí pozitronů s hmotou a byly již experimentálně studovány prostřednictvím pozorování anihilace pozitronů v plynech. Nyní se na dosavadní výzkumy navázalo novou studií, kterou publikoval prestižní Physical Review Letters. Vědci zkoušeli vystřelit buď pozitronový, nebo …

Volné, respektive rozpouštědlem obalené (solvatované) elektrony v kapalině mohou iniciovat další chemické reakce. Výhodou přitom je, že po elektronech na rozdíl od jiných činidel nezůstane žádný odpad. Samozřejmě ovšem solvatované elektrony na rozdíl od klasických solvatovaných iontů není tak snadné připravit. Vědci z Rice University, Stanford University a University of …

Elektrony v grafenových kvantových tečkách mohou fungovat jako extrémně citlivý senzor vnějšího magnetického pole. Když jsou tyto elektrony uzavřeny v kvantové tečce, pohybují se vysokou rychlostí v kruhových smyčkách kolem okraje tečky. Tyto proudové smyčky vytvářejí magnetické momenty, které jsou velmi citlivé na vnější magnetické pole. Vědci z Kalifornské univerzity …

Vědci z MITu a Harvardu si hráli s atomy draslíku (40K) za podmínek, které mají simulovat chování elektronů v určitých supravodivých materiálech. Vyvinuli techniku zobrazování přechlazeného mraku atomů draslíku-40, která jim umožnila pozorovat párování částic na velmi malých vzdálenostech. Mohli si také všimnout zajímavých vzorů a chování, například způsobu, jakým …

Solvatované („rozpuštěné“) páry elektronů dosud nikdy nebyly přímo zachyceny, podle řady hypotéz ale tyto částice měly existovat v některých kapalinách (voda, kapalný čpavek). Mezinárodní tým složený z vědců kolem francouzského synchrotronu SOLEIL, University of Freiburg, Auburn University a ETH Zurich nyní v Science uvádí, že se konečně podařilo získat přímé …