Se vznikem pozemské kyslíkové atmosféry je zdánlivě všechno jasné. Vytvořily ji fotosyntetizující organismy, nicméně v atmosféře se kyslík začal hromadit až se zpožděním, protože nejprve se spotřebovával na oxidaci sloučenin železa a manganu rozpuštěných v oceánech (nižší oxidační stupně rozpustné, vyšší ne). Nicméně i potom hladina kyslíku v atmosféře různě …
více »Améby mají umět vyrábět THC
Biotechnologové vyvinuli novou metodu výroby různých přírodních látek polyketidů v amébách. Mezi polyketidy patří antibiotika (erytromycin), výživové doplňky, ale také kyselina olivetová, kanabinoid a prekurzor pro syntézu THC (tetrahydrokanabinol), jedné z účinných látek v konopí. Studii provedli vědci z Leibniz Institute for Natural Product Research and Infection Biology – Hans …
více »Homo sapiens oproti neandrtálcům lépe snáší oxidační stres
Jeden z dosud opomíjených rozdílů mezi moderními lidmi a neandrtálci má podle nového výzkumu spočívat v proteinech/enzymech, způsobujících odolnost vůči oxidačnímu stresu. Vědci z německého Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii a švédského Karolinska Institutet nyní zkoumali jeden takový enzym, glutathionreduktázu. Ukázali, že u lidí nesoucích neandertálskou variantu je několikanásobně …
více »Budeme si svítit rostlinami?
Pomocí specializovaných nanočástic zabudovaných do listů rostlin vytvořili inženýři z MITu rostlinu vyzařující světlo, kterou lze nabíjet přirozeným světlem i pomocí LED diody. První pokusy se svítícími rostlinami provedli na MITu již v roce 2017. Tehdy vložili do tkáně řeřichy enzymy luciferázu a luciferin (opět v podobě nanočástic, nikoliv genů …
více »Supernova: svítící enzym z DNA
Dříve se soudilo, že molekula DNA funguje především jako nosič genetické informace, ovšem nyní již víme, že DNA může také katalyzovat chemické reakce a fungovat jako enzym. Ačkoli v přírodě DNA enzymy (tzv. deoxyribozymy) identifikovány dosud nebyly, v laboratoři je možné takové molekuly DNA s pomocí umělé evoluce připravit. Skupina Edwarda Curtise z Ústavu …
více »Telomeráza: Původ „enzymu nesmrtelnosti“
Biologie telomer patří ke žhavým výzkumným tématům vzhledem ke své relevanci k buněčnému stárnutí a nesmrtelnosti, ale také díky své úloze ve stabilitě genomu a rozvoji závažných lidských onemocnění včetně rakoviny. Autorský tým z institutu CEITEC Masarykovy univerzity a Biofyzikálního ústavu AV ČR, pod vedením Petra a Jiřího Fajkuse, v …
více »Upravená luciferáza září stabilně
Metody proteinového inženýrství již dosáhly vysokého stupně spolehlivosti, což nám umožňuje navrhovat proteiny s vylepšenými užitnými vlastnostmi, jako je aktivita a stabilita. Aktivita proteinu je jeho zamýšlená funkce, která spočívá například v usnadnění, úpravě či přímo umožnění konkrétní chemické reakce. Stabilita je vlastnost, která zajišťuje neměnnost podoby a patří k …
více »Enzymy na bázi DNA: Hledání funkčních sekvencí je trochu alchymie
Již nějakou dobu víme, že funkci enzymu dokáže vedle proteinů zastávat i RNA. Ukazuje se ale, že podobnou aktivitu může vykazovat i samotná DNA. Jak tyto enzymy v záplavě možných sekvencí DNA hledáme? Co z existence deoxyribozymů (DNAzymů) dále vyplývá např. pro evoluční biologii a jaké může být jejich využití? …
více »RNA aptamer RBM-007: nový způsob léčby achondroplazie
Zabránit aktivaci buněčného receptoru, který zpomaluje růst a způsobuje achondroplázii. Přelomový způsob léčby genetických poruch růstu popsali vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) a Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně společně s japonskými kolegy. Klíčovou látkou je v tomto případě …
více »Kyslík pozemský život neotrávil
Když první pozemské organismy zvládly někdy před 3,5 či 3 miliardami let kyslíkovou fotosyntézu, současně přitom vyvolaly genocidu celého svého okolí a došlo k velkému vymírání (ne nutně prvnímu). Takový je převládající pohled na věc, Nick Lane ovšem tvrdí, že pro tento scénář ve skutečnosti neexistují žádné důkazy. Žádná kyslíková …
více »