Archiv článků: enzymy

Plíseň kropidlák rýžový byla domestikována již před asi dvěma tisíci lety ve východní Asii. Enzymy β-N-acetylhexosaminidasy katalyzují rozklad některých polysacharidů a vyskytují se u organismů napříč všemi doménami života. Účastní se například recyklace bakteriální buněčné stěny, klíčení semen a dozrávání plodů u rostlin, přestavby exoskeletu při metamorfóze hmyzu, nebo procesu …

Odlišné složení komplexu FoF1-ATP u některých parazitů by mohlo umožnit vývoj nových léčiv. Parazitologové z Biologického centra AV ČR společně s vědci z Cambridgeské univerzity, mezi nimiž byl i nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1997, John E. Walker, rozluštili strukturu mitochondriálního podkomplexu F1-ATPázy u jednobuněčného parazita Trypanosoma brucei. …

Buněčné elektrárny v lidském těle se chovají jako kamna ve špatně izolované místnosti, mají tedy stabilně vyšší teplotu než okolí. Objev to má být hodně převratný. V PLOS Biology vyšla studie mezinárodního vědeckého týmu (hlavní autor Pierre Rustin z francouzského INSERM/CNRS), že mitochondrie v lidském těle fungují při teplotě o …

Klimatické modely by se asi měly upravit. Až 10 % organismů fixujících vzdušný dusík má údajně genetický kód pro zvláštní variantu enzymu nitrogenázy, která obsahuje pouze železo. Obvyklá nitrogenáza využívá kromě železa pro přenos elektronů také molybden. Jak se ukazuje, i tento běžný enzym ovšem dokáže svým fungováním překvapit. Viz …

Na The Scripps Research Institute (TSRI) předvedli další triky, které lze provádět s nukleovými kyselinami. Ačkoliv se v živé přírodě jedná o médium pro zápis informace, modifikované nukleotidy mohou být základem pro funkční materiály řady typů. Floyd Romesberg a Tingjian Chen ve studii publikované Angewandte Chemie demonstrují celou řadu modifikovaných …

Nitrogenázu využívají některé bakterie pro fixaci dusíku za pokojové teploty. Je to reakce velmi zajímavá, když si uvědomíme, jak je molekula dusíku jinak nereaktivní. Pro přímou „anorganickou“ syntézu amoniaku z prvků potřebujeme vysoký tlak, teplotu a katalyzátory – i když existují i pokusy o jiné cesty (viz také: Výroba amoniaku …

Schistosomóza je po malárii druhé nejvýznamnější parazitární onemocnění na světě. Jeho původcem jsou motolice rodu krevnička (Schistosoma), které se vyskytují zejména v tropickém podnebném pásu, v oblasti Afriky, Jižní Ameriky a jihovýchodní Asie. Statistiky uvádějí v současnosti 200 milionů nakažených a dalších asi 800 milionů v ohrožení nákazou. Znalost fungování …

Dochovaná fosilní DNA stará miliony let je dosud pouze zbožným přáním, nicméně evoluci člověka by mohl pomoci rekonstruovat i další biochemický marker – sacharidy. Glykany jsou obecně polysacharidy nebo sacharidové části glykoproteinů, v tomto případě nám jde o látky vyskytující se v povrchové vrstvě buněk (na membráně atd.). Vědci z …

Vazbu Si-C známe třeba z polysiloxanů, to jsou však syntetické produkty. Ačkoliv křemík je všude kolem nás a chemicky se dost podobá uhlíku, živé organismy ho příliš nevyužívají. Chemická podobnost křemíku s uhlíkem vedla dokonce k tomu, že seriózní vědci i autoři sci-fi (StarTrek) s oblibou spekulují o tom, že …

RNA viry mají svou genetickou informaci uloženou v RNA, nikoliv v DNA jako zbytek organismů. Jedna ze skupin RNA virů, tzv. retroviry, přepisují svoji RNA zpět do DNA pomocí enzymu reverzní traskriptáza. Tento enzym je ale hodně chybový. Virům to pravděpodobně nijak nevadí, rychle měnit svou genetickou informaci pro ně …