Archiv článků: enzymy

Enzym může např. přeměňovat toxické molekuly obsahující atomy chloru a bromu na méně toxické alkoholy. Odborníci z Loschmidtových laboratoří při Masarykově univerzitě v Brně spolu s vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského se mohou pochlubit významným objevem, který otiskl mezinárodně uznávaný časopis Journal of the American Chemical Society. Vědecké týmy z obou institucí se …

Enzym lze řídit pomocí rádiových vln. Stačí jej dostat do komplexu s magnetickými nanočásticemi, které se v důsledku záření zahřívají. Změna teploty pak může zrychlit příslušnou chemickou reakci, ve složitějším uspořádání ji také přepnout jiným směrem. Nárůst teploty nad určitou hranici enzym nevratně denaturuje. Experiment byl proveden na modelovém enzymu …

Vyrábět alkohol prostě ze dřeva navrhují výzkumníci z japonského Forestry and Forest Products Research Institute. Nápoje kvasí z kůry a autoři celého nápadu uvádějí, že je lze pít i jako „víno“, ale destilát je přece jen chutnější. Nápoj si uchová prý i charakteristickou chuť příslušného dřeva, zatím si výzkumníci hráli …

Vědci z francouzského CNRS a dalších výzkumných institucí zjistili, že lidský enzym myeloperoxidáza umí rozkládat grafen. Jedná se o víceméně příznivou zprávu; grafen bude využívat stále více biomedicínské elektroniky, takže se bude dostávat i do těla a to by se s ním mělo umět vypořádat. Až dosud bylo známo, že …

Jedno vlákno se kopíruje rychle a přímo, ale kopírování toho druhého probíhá po krátkých úsecích. Buněčné jádro obsahuje DNA, která je nositelkou genetické informace a rozhoduje v podstatě o všem, co se v buňce děje. Předurčuje správné dělení buněk a přežití celého organismu. Její přesné kopírování neboli replikace při buněčném …

V minulosti probíhala u řady lidských populací pozitivní selekce na schopnost alkohol snášet, ba zřejmě i vyhledávat; kvašené nápoje byly zárukou relativní mikrobiální nezávadnosti. Nyní vědci zaznamenali v genomu probíhající změny, které vykládají jako „selekci proti alkoholismu“. Kelsey Elizabeth Johnson a Benjamin Voight z University of Pennsylvania publikovali v Nature …

Plíseň kropidlák rýžový byla domestikována již před asi dvěma tisíci lety ve východní Asii. Enzymy β-N-acetylhexosaminidasy katalyzují rozklad některých polysacharidů a vyskytují se u organismů napříč všemi doménami života. Účastní se například recyklace bakteriální buněčné stěny, klíčení semen a dozrávání plodů u rostlin, přestavby exoskeletu při metamorfóze hmyzu, nebo procesu …

Odlišné složení komplexu FoF1-ATP u některých parazitů by mohlo umožnit vývoj nových léčiv. Parazitologové z Biologického centra AV ČR společně s vědci z Cambridgeské univerzity, mezi nimiž byl i nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1997, John E. Walker, rozluštili strukturu mitochondriálního podkomplexu F1-ATPázy u jednobuněčného parazita Trypanosoma brucei. …

Buněčné elektrárny v lidském těle se chovají jako kamna ve špatně izolované místnosti, mají tedy stabilně vyšší teplotu než okolí. Objev to má být hodně převratný. V PLOS Biology vyšla studie mezinárodního vědeckého týmu (hlavní autor Pierre Rustin z francouzského INSERM/CNRS), že mitochondrie v lidském těle fungují při teplotě o …

Klimatické modely by se asi měly upravit. Až 10 % organismů fixujících vzdušný dusík má údajně genetický kód pro zvláštní variantu enzymu nitrogenázy, která obsahuje pouze železo. Obvyklá nitrogenáza využívá kromě železa pro přenos elektronů také molybden. Jak se ukazuje, i tento běžný enzym ovšem dokáže svým fungováním překvapit. Viz …