Archiv článků: epidemie

Malárie byla kdysi mnohem rozšířenější než dnes a Evropu i Severní Ameriku, od Osla až po Ontario, sužovala dlouhá staletí. Během takzvané malé doby ledové v 17. a 18. století sice teploty celkově poklesly, přesto ale po krutých zimních mrazech následovala v létě invaze komárů. V řadě zemí mírného pásu byla malárie …

Studium kosterních pozůstatků podle nové studie vyvrací mýtus o pandemii chřipky po roce 1918. Podle učebnic dějepisu postihovala tato chřipka, na kterou zemřelo víc lidí než v zákopech první světové války, zdravé dospělé v nejlepších letech stejně často, ne-li častěji, než lidi slabé nebo nemocné. Výsledky výzkumu publikované v Proceedings …

Nejstarší nálezy původce moru, bakterie Yersinia pestis, pocházejí z lidských kostí starých asi 5 000 let. Samozřejmě ne všechny historické „mory“ musely být nutně způsobeny právě touto bakterií (na „mor“ v době epidemie měl zemřít např. Perikles), středověká černá smrt a mor v době císaře Justiniána v 6. století n. …

Asi nejvhodnějším příkladem přírodního rizika, které by nikoho přímo nezabilo, způsobilo by však obrovské celoplanetární poruchy vedoucí k velkému počtu nepřímých obětí, je možnost katastrofické geomagnetické bouře způsobené výronem koronální hmoty. Koróna je vrstvou atmosféry Slunce, nejvzdálenější od středu (bez speciálních pomůcek ji lze vidět pouze během úplného zatmění slunce), …

Přehled studií (metastudie) o vlivu onemocnění COVID-19 na čichový systém člověka vede k otázce, zda ztráta čichu spojená s infekcí koronavirem nemůže zvýšit riziko vzniku demence v pozdějším věku. Ztrátu nebo změnu čichu zmiňuje většina z těch, kdo prodělali COVID-19 jinak než bezpříznakově. Většině z nich se čich zase vrátí, …

Mírný nárůst počtu nakažených s koronavirem v Česku probíhá už několikátý týden v řadě, přes polovinu případů tvoří navíc nové subvarianty viru. Podle přednosty Kliniky infekčních chorob Petra Husy se situace začíná jevit jako vážná. Pokud se čísla nakažených zvedají už teď, pak dochází k letnímu vzestupu o dva měsíce …

Skoro tři desítky špičkových vědeckých týmů z Akademie věd ČR, Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity, Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a Univerzity Palackého v Olomouci vytvoří robustní výzkumnou síť zaměřenou na studium virů a bakterií a vývoj nové antivirové a antibakteriální léčby. Vznikající Národní institut virologie a bakteriologie je financován z …

O středověké epidemii černé smrti, tedy pandemii dýmějového moru (bakterie Yersinia pestis), víme z evropského pohledu to, že do Středomoří se epidemie (respektive první vlna epidemie) dostala asi v roce 1347. Podle dobových pramenů k přenosu došlo po obléhání kolonií italských měst na Krymu se strany Mongolů/Tatarů (východoevropských nástupnických států …

Stavební činnost v českých zemích ovlivňovaly negativně především válečné konflikty, méně často už epidemie nebo hladomory. Největší pokles stavební činnosti spadá do období kolem třicetileté války (1618-1648) a let 1730-1780, tedy do období, kdy na našem území vládla zejména Marie Terezie. Naopak zvýšenou stavební aktivitu zaznamenali vědci ve 20. letech …

Zatímco některé oblasti Evropy utrpěly kolaps, jiných (včetně České království) se pandemie téměř nedotkla. Čerstvá studie publikovaná v prestižním mezinárodním časopise Nature Ecology and Evolution využívá k hodnocení nejznámější morové pandemie v historii, tzv. Černé smrti, inovativní přístup s využitím metody pylové analýzy. Nové údaje odhalují, že ačkoli měla Černá …