Středověk - ilustrační obrázek. Rukopis rukopisu Ruralia commoda, 14. století, licence obrázku public domain
Středověk - ilustrační obrázek. Rukopis Ruralia commoda, 14. století, licence obrázku public domain

Méně se stavělo za válek, epidemie takovou roli nehrály

Stavební činnost v českých zemích ovlivňovaly negativně především válečné konflikty, méně často už epidemie nebo hladomory. Největší pokles stavební činnosti spadá do období kolem třicetileté války (1618-1648) a let 1730-1780, tedy do období, kdy na našem území vládla zejména Marie Terezie. Naopak zvýšenou stavební aktivitu zaznamenali vědci ve 20. letech 18. století a také v roce velké vichřice (1833). Vyplývá to z českých dendrochronologických databází a výzkumu vědců z několika institucí včetně Mendelovy univerzity v Brně.

Odborníci analyzovali celkem 6514 vzorků dřeva (smrk, jedle, borovice, dub), u kterých je jasné datum pokácení v lese. Tato unikátní databáze odhalila ve stavební činnosti v letech 1450-1950 značené rozdíly. „Stavební činnost byla jasně ovlivněna socioekonomickými a politickými změnami v zemi,“ uvedl Tomáš Kolář z Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU.

Vědci analyzovaná data dávali do souvislosti s válečnými konflikty, obdobími hladomoru, morových ran a dalších epidemií. Zajímal je také vliv klimatických změn nebo sezónních jevů jako jsou vichřice. V období třicetileté války, kdy byly české změně pustošeny častými vpády vojsk včetně těch švédských, došlo k poklesu stavební činnosti o 34 procent. V tomto poměrně krátkém období navíc zaznamenaly české země několik morových ran. V součtu pokles stavební činnosti koreluje s poklesem populace. „Během tří desetiletí po válce se stavební činnost vyjádřená kácením stavebního dřeva více než zdvojnásobila. Týká se to zejména církevních staveb,“ uvedl Michal Rybníček z MENDELU.

Druhé období nízkých hodnot pokrýval poměrně dlouhý interval od 30. do 80. let 18. století, což má souvislost opět s válečnými konflikty, ale také tyfem, úplavicí a hladomorem. Právě období války o rakouské dědictví ve 40. letech 18. století po nástupu Marie Terezie na trůn koreluje s nejvýznamnější stavebním poklesem, konkrétně o 45 procent. „Znatelný pokles jsme zaznamenali i v souvislosti s hladovými roky let 1770-1772. Oproti tomu zvýšená stavební aktivita spadá do 20tých a 90tých let 18. století,“ uvedl Kolář.

Další pokles stavební činnosti prokázali vědci za napoleonských válek, týkal se především venkovské zástavby. Také v tomto případě jde o období, kdy se na českém území bezprostředně válčilo. Válečné konflikty doprovázely také epidemie tyfu či úplavice. Od středověku do roku 1715 obyvatelstvo postihoval v pravidelných intervalech také mor. Vědci v souvislosti s epidemiemi nezaznamenali podobně významné poklesy stavební činnosti jako u válek, přesto byl mírný pokles zřejmý a týkal se zejména venkovské zástavby.

Odborníci analyzovali také klimatické změny jako jsou vlhké a sušší periody. Ty na stavební činnost prakticky vliv neměly. Opakem jsou z logických důvodů vichřice, kdy je stavební dřevo lehce dostupné. „Zcela zřejmá je souvislost s vyšší frekvencí silných větrů mezi 20. a 40. lety 19. století s maximálním počtem pokácených stromů v roce 1833,“ dodal Rybníček, podle kterého studie jasně prokázala, že dendrochronologické databáze mají velký potenciál pro studium lidské činnosti v minulosti.

tisková zpráva Mendelovy univerzity v Brně

AV ČR zve na Noc vědců

V pátek 30. září se lidem otevřou běžně nepřístupné vědecké budovy a laboratoře. Do celoevropské …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close