Archiv článků: evoluce

Za přísných bezpečnostních opatření a pod dozorem Útvaru rychlého nasazení Policie ČR přistál odpoledne 15. srpna 2025 na Letišti Václava Havla Praha speciální let Ethiopian Airlines s jedněmi z nejvzácnějších předmětů světového kulturního dědictví. Originální fosilie ikonických předků člověka Lucy a Selam dorazily do Národního muzea. Vystavení těchto vzácných paleoantropologických nálezů …

Nové poznatky ukazují, že monofylie prvoústých je nejistá, a dokonce nepravděpodobná. Mnohobuněční živočichové (Metazoa) mají charakteristický zárodečný vývoj provázený složitými přestavbami zárodečných listů a je pro ně obvykle příznačné zvláštní uspořádání buněk a mezibuněčné hmoty obsahující kolagen. V pokročilejších liniích mnohobuněčných živočichů se vyvinul nový způsob mezibuněčných spojení (mezerové spoje), …

Duplikace celého genomu je zásadní genetická událost, která zanechává hluboké stopy v evoluci rostlin. Nový výzkum u druhu Arabidopsis arenosa odhaluje, že zdvojení genomu nejen zvyšuje genetickou variabilitu, ale také umožňuje skryté hromadění mutací, které mohou ovlivnit adaptaci druhů v čase. Mezi hlavní autory právě publikované studie patří Jakub Vlček …

Nová studie zjistila, že samci některých našich nejranějších známých předků (poznámka: míněno od posledního společného předka člověka a šimpanze) byli mnohem větší než samice. Výrazný rozdíl ve velikosti těla u Australopithecus afarensis (východoafrický druh, ke kterému patří i slavná „Lucy“) a A. africanus (příbuzný druh z jižní Afriky) naznačuje, že …

Mozková tkáň patří k energeticky nejnákladnějším v těle, savci s větším mozkem proto potřebují více energie než jiní o téže hmotnosti. Které biologické změny přesně umožnily lidským předkům uspokojit velmi vysoké energetické potřeby při vývoji většího mozku? Studie Northwestern University (Evanston, Illinois) poukazuje na možnou roli střevních mikrobů. V kontrolovaném …

Christopher J. Bae z University of Hawai (Manoa) klasifikoval další druh východoasijského člověka. Homo juluensis žil přibližně před 300 000 lety, v malých skupinách lovil divoké koně, vyráběl kamenné nástroje a pravděpodobně zpracovával zvířecí kůže. Tito lidé vymizeli zhruba před 50 000 lety. Do skupiny Homo juluensis by se mohli …

Nejdřív ze všeho je klíčové si ujasnit, o čem je řeč. O konfliktu mezi pohlavími na genetické úrovni („samci mají jiné zájmy než samice“, respektive „geny samců“…) se mluví minimálně od Dawkinsova Sobeckého genu. Tady se ale problém staví jinak… Jádro argumentace spočívá v tom, že u pohlavně se rozmnožujících …

O umělém životě, umělé inteligenci, kombinaci velkých jazykových modelů s kamenem. Jaké si kámen dá sám jméno? Je nějaký rozdíl mezi organismem a agentem? Théseova loď a kontinuita bytosti – nechali byste se teleportovat? Musí být inteligence vtělená, nebo může být i čistě softwarová? Jak souvisí život a vůle? Snaha …

Každý druh se chová trochu jinak. Nemůžeme tedy říci, že po zdvojení genomu rostliny vždy osídlí horská prostředí nebo sušší oblasti, jak se dlouho předpokládalo… Výzkum provedený Filipem Kolářem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Patrickem Meirmansem z Univerzity v Amsterdamu odhalil, že zdvojení genomu (tzv. polyploidizace), které hraje klíčovou …

Mikroorganismy skupiny Asgard jsou v posledních letech intenzivně studovány jako pravděpodobní přímí předchůdci pokročilejších eukaryotních organismů. Mezinárodní výzkumný tým, jehož součástí jsou i vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR – Centra Algatech v Třeboni, popsal nový typ mechanismu zachycování světelné energie u málo probádané skupiny mořských mikroorganismů, archeí. Studie publikovaná …