Archiv článků: evoluce

Biodiverzita v pohybu: Jsou tropy bezpečným muzeem, nebo jim hrozí krize?

S rostoucím počtem druhů se zmenšují jejich populace, což zvyšuje riziko vymírání, až se nakonec míra vzniku a zániku druhů vyrovná. Tým vědců vedený Davidem Storchem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Centra pro teoretická studia představil nový pohled na faktory určující celosvětové vzorce druhové bohatosti. V časopise Trends in …

více »

Objev z Polska mění pohled na třetihorní želvy

Mezinárodní tým paleontologů za účasti Milana Chrousta z Geologického ústavu Akademie věd ČR popsal první nález kožnatkovitých želv (Trionychidae) z období miocénu na území dnešního Polska. Objev má pro Česko zásadní význam, neboť podstatně přehodnocuje dřívější teorie o rozšíření kožnatkovitých želv v Evropě a prokazuje dramatický souboj dvou evolučních linií. …

více »

Prozkoumali dosud nejúplnější kostru Homo habilis

Paleoantropologové analyzovali a popsali významný objev v oblasti paleontologie člověka: výjimečně dobře zachovalou kostru Homo habilis starou více než 2 miliony let. Fosilie s označením KNM-ER 64061 byla nalezena ve východní Turkaně v severní Keni a představuje nejúplnější dosud známé pozůstatky Homo habilis. Homo habilis je fosilní druh, který byl …

více »

Na Moravě objevili unikátního křížence lakušníků

Tým českých vědců dosáhl významného posunu v pochopení evoluce rostlin. V zatopených pískovnách na střední Moravě se jim podařilo identifikovat unikátního křížence lakušníků, který představuje dosud chybějící článek v našem poznání toho, jak v přírodě vznikají nové druhy. Tento objev potvrzuje dlouholeté teoretické předpoklady o raných fázích evolučních procesů v této skupině …

více »

Evoluce spolupráce: dvakrát se podívej, jednou odpusť

Existuje řada modelů, jak vysvětlit vznik i udržení spolupráce ve skupinách vzájemně nepříbuzných jedinců. Nejznámějším konceptem je v této souvislosti Vězňovo dilema. Nový model vychází z toho, že reciprocita je primárně nepřímá. Alice nikdy neinteragovala s Bobem, ale interagovala s Cecilem (kladně) a s ním kladně interagoval i Bob. Tudíž …

více »

Co přispělo k úspěchu termitů? Odpověď přinášejí jejich genomy

Nárůst počtu genů nastal již v rané fázi evoluce této čeledi Termitidae. Dosud nejrozsáhlejší soubor genomů termitů vytvořil mezinárodní tým vědců se zásadním přispěním výzkumníků z Biologického centra Akademie věd ČR. Vědci zmapovali 45 genomů termitů a 2 genomy švábů, čímž celkově zvýšili počet dostupných kvalitních genomů termitů přibližně šestinásobně. …

více »

Zdánlivě iracionální strach z nepravděpodobných katastrof se na úrovni genů může vyplatit

Lidé často reagují na události s nízkou pravděpodobností, ale závažnými důsledky, jako jsou teroristické útoky nebo jaderné havárie, velkým, „nepřiměřeným“ strachem. Tato intenzivní emoce vede k extrémnímu vyhýbavému chování, což současně často znamená, že se lidé vystavují vyššímu riziku úmrtí při běžnějších incidentech, jako jsou dopravní nehody. Vědci z univerzit …

více »

Zajdem na jednu (mršinu)

Není to žádná novinka. Když předchůdci člověka slezli ze stromů do savany, nebyli rozhodně vrcholovými predátory. Tudíž se živili hlavně mršinami – ať už tím, co zbylo po jiných, plus takového nebohého geparda mohla asi odehnat už i tlupa australopitéků s klacky. Samozřejmě, že strava bohatá na bílkoviny se dává …

více »

Lidská fyziologie při vytrvalostním lovu

I když se pohyboval v extrémním horku, lovec se nepřehřál a ztratil překvapivě málo vody. Mezinárodní tým vedený antropology z Univerzity Karlovy provedl výzkum, který přináší první přímá fyziologická měření během tzv. vytrvalostního lovu, prastaré lovecké strategie, při níž člověk uštve kořist pěším pronásledováním. Výsledky, publikované v časopise Journal of …

více »

Objev vzácného prvoka odhaluje novou větev eukaryotického stromu života

Solarion si uchoval gen secA, vzácný pozůstatek dávného systému pro přenos proteinů, který pochází od bakteriálního předka mitochondrií. Výzkumný tým z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy vedený profesorem Ivanem Čepičkou a jeho doktorským studentem Markem Valtem objevil vzácný a jednobuněčný organismus s unikátní buněčnou stavbou, který nazval Solarion arienae. Ve studii …

více »