Kompletní osekvenování lidského genomu bylo sice oznámeno už v roce 2003, ale toto tvrzení platilo jen s určitými výhradami. Asi 8 % genomu ve skutečnosti scházelo, a to především proto, že se skládá z vysoce repetitivních (opakujících se) kusů DNA, které se obtížně analyzují. Tři roky staré vědecké konsorcium T2T …
více »Bakterie a archea se oddělily opravdu dávno
Dělení na bakterie a archea stojí v samém jádru pozemského života (viry pomiňme; a eukaryota jsou vlastně větev archa, respektive kombinace obou základních linií). Proto předpokládáme, že k oddělení obou linií došlo už někdy na samém počátku pozemského života. Jakýkoliv jiný závěr je divný a spíše než o čem jiném …
více »Vznik a evoluce genetického kódu
Genetický kód jistě nevznikl najednou ve své současné podobě. Především se zdá pravděpodobné, že ze dvaceti běžných aminokyselin se počátečního formování organického biosvěta účastnila asi jen polovina (Gly, Ala, Asp, Glu, Val, Ser, Ile, Leu, Pro, Thr), zatímco ty ostatní, s odvozenějšími a složitějšími dráhami syntézy, se přidávaly později. Naopak, …
více »S evolučním zmenšováním termitů to není zase tak jednoduché
Termiti jsou příbuzní švábů (respektive jsou to švábi, jinak by nám švábi zřejmě vyšli jako parafyletická skupina) a jako samostatná linie se podle všeho oddělili před 150 až 170 miliony let, tedy koncem jury. Často se uvádí, že od té doby se termiti zmenšovali, a tento proces trvá dodnes cca …
více »Homo sapiens oproti neandrtálcům lépe snáší oxidační stres
Jeden z dosud opomíjených rozdílů mezi moderními lidmi a neandrtálci má podle nového výzkumu spočívat v proteinech/enzymech, způsobujících odolnost vůči oxidačnímu stresu. Vědci z německého Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii a švédského Karolinska Institutet nyní zkoumali jeden takový enzym, glutathionreduktázu. Ukázali, že u lidí nesoucích neandertálskou variantu je několikanásobně …
více »Nový pohled na vývoj raných interakcí mezi proteiny a RNA
Interakce mezi RNA a peptidy/proteiny jsou pro život nesmírně důležité již od jeho nejranějších forem, dokonce ještě před posledním univerzálním společným předkem (LUCA). Komplexy protein-RNA jsou v moderním životě všudypřítomné a jsou nezbytné pro mnoho fází buněčného cyklu a metabolismu. Nový výzkum přináší experimentální podklady, které poskytují nový pohled na …
více »Jedy hadů i savců pocházejí z proteinu slin
Někteří hadi, ještěři, ba i savci při kousnutí vylučují do rány oběti jed. Poslední společný předek všech těchto živočichů žil někdy před 300 miliony lety. Podle nového výzkumu mají ale všechny jedy společný původ, vznikly z bílkoviny obsažené ve slinách. Vědci z Okinawa Institute of Science and Technology a Australian …
více »Pozemský život ovlivňovaly výbuchy supernov
Nová data mají ukazovat na úzkou souvislost mezi podílem organické hmoty pohřbené v sedimentech a změnami ve výskytu supernov. Tato souvislost je patrná v průběhu posledních 3,5 miliardy let a podrobněji zdokumentovaná během předchozích 500 milionů let. Spojitost má být podle nové studie výsledkem toho, že supernovy ovlivňují pozemské klima. …
více »Původce černého kašle si dokáže opravit gen pro metabolismus manganu
Bordetella pertusis si „pamatuje“, že kdysi bývala bakterií žijící ve volné přírodě, kde se mohla setkat s vysokými koncentracemi manganu. Bakterie Bordetella pertussis způsobují v lidském hostiteli vysoce nakažlivý černý kašel. Během evoluce se postupně adaptují na svého hostitele a s nástupem očkování i na účinek vakcín. V rámci své …
více »RNA má ráda hořčík, ale ne sodík. Jak tedy vznikl RNA svět?
Předpokládáme-li na počátku pozemského života existenci RNA světa, celkem si tím omezujeme možné prostředí vzniku života. RNA totiž pro své skládání vyžaduje roztoky, kde je poměrně velká koncentrace iontů hořečnatých a naopak malá iontů sodných. To zrovna neodpovídá prostředí podmořských vývěrů, které dnes z hlediska vzniku života favorizujeme. Více sodíku …
více »