Archiv článků: evoluce

Babičky a kapavka – jak to spolu může souviset?

Člověk se ve srovnání s jinými druhy dožívá relativně vysokého věku, a to platilo už pro období před nástupem moderní medicíny. Umíráme později, než by to platilo pro „typické savce“ naší velikosti. U člověka se běžně vyskytuje menopauza, což je jev jinak známý pouze u kosatek. Samozřejmě evoluční biologie proto …

více »

První psi měli geny minimálně dvou různých skupin vlků

Psi byli domestikováni vícekrát a pak se spolu křížili. Stejně tak ale data odpovídají i scénáři, kdy se první psi na různých místech ještě křížili s místními vlky. Mezinárodní skupina genetiků a archeologů zjistila, že předky psů lze vysledovat k nejméně dvěma populacím dávných vlků. Vědci se nyní zaměřili ne …

více »

Důkaz použití ohně před 800 000 lety?

Kdy začali lidé poprvé používat oheň? Možná zvládali celou technologii už někdy před milionem let, v době vzniku Homo erectus? Problém je v tom, že nemáme důkazy. Přímé a četné jsou doklady z doby až tak před 200 000 lety, i když nepřímé (a nečetné) doklady jsou staré asi 500 …

více »

Eukaryotní buňka měla vzniknout bez kyslíku, kvůli vodíkovému dýchání

Mitochondrie poskytují eukaryotické buňce kyslíkový metabolismus („dýchání“), takže je logické předpokládat, že právě v souvislosti s vzestupem koncentrace kyslíku eukaryotická buňka také vznikla. Nová studie toto převládající přesvědčení ale zpochybňuje. Na výzkumu se podíleli především lidé z univerzit v Oxfordu a Exeteru. Uvádějí, že eukaryota podle nezávislých datování vznikla v …

více »

Jedy štírů jsou evolučně mladé

Štíři (škorpioni) se sice považují za jakési živé fosilie, to ale neodpovídá realitě. Například jed působící na savce si vytvořili až relativně nedávno. Nová genetická analýza tvorby toxinů štírů odhaluje evoluci štířího jedu a může být přínosem i z hlediska jeho využívání v lidské medicíně. Vědci sestavili sestavil dosud nejpodrobnější …

více »

Stejný gen může za hmat sasanek i sluch člověka

Gen pou-iv je u lidí důležitý pro vývoj sluchových buněk ve vnitřním uchu. Nový výzkum ukázal, že stejný, respektive analogický gen se uplatňuje i při vývoji (ontogenezi) organismu mořské sasanky a přispívá k tomu, že její chapadla získávají hmat. Objev je zajímavý tím, že podobná srovnání ontogeneze známe hlavně u …

více »

Za kyslíkovou atmosféru mohou i špatně oxidující bakterie

Se vznikem pozemské kyslíkové atmosféry je zdánlivě všechno jasné. Vytvořily ji fotosyntetizující organismy, nicméně v atmosféře se kyslík začal hromadit až se zpožděním, protože nejprve se spotřebovával na oxidaci sloučenin železa a manganu rozpuštěných v oceánech (nižší oxidační stupně rozpustné, vyšší ne). Nicméně i potom hladina kyslíku v atmosféře různě …

více »

Evoluce kultury, memy a pravidla

Když jsme chváleni za to, že ráno jiné zdravíme, a káráni za to, když ne, pak nejenom přijmeme vzorec zdravení ostatních ráno, ale osvojíme si i tendenci chválit ty, kdo tak činí, a kárat ty, kdo nikoli. Myšlenka, že v určitém stadiu standardní genetická replikace rodí nějakého svého „kulturního“ nástupce …

více »

Při vzniku pozemského života mohly hrát roli i kyanidy

Dnes kyanid funguje pro pozemský život jako jed, nicméně při vzniku života mohl umožňovat fixaci oxidu uhličitého a jeho přeměnu na organické sloučeniny. Tvrdí to alespoň nová studie, jejímž hlavním autorem byl Ramanarayanan Krishnamurthy ze Scripps Research Institute (na tomto ústavu se hodně zabývají i dalšími tématy souvisejícími se vznikem …

více »

Domestikace zmenšila mozek i kočkám

Domestikace vedla k poklesu velikosti mozku u vlků/psů, ovcí, hus i dalších zvířat. Co ale v případě koček? Často se uvádí, že vlastně v pravém slova smyslu domestikované nejsou, leda tak ochočené/krotké/zbavené strachu z lidí, žijou vedle člověka, ne s ním. Samozřejmě je otázkou, nakolik to tak můžeme brát. Vědci …

více »