Tag Archives: evoluce

Vědci nalezli rostliny s více kopiemi genu telomerázové RNA (paralogy TR) schopné vytvářet různé telomery. Tým vědců z výzkumného ústavu CEITEC Masarykovy univerzity a Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) pod vedením Jiřího Fajkuse, Petra Fajkuse a Vratislava Pešky učinil fascinující objev týkající se rostlinné DNA a evoluce rostlinných …

U mnohobuněčných organismů obsahují všechny buňky jedince obvykle stejnou genetickou informaci. Diferenciace buněk je pak řízena regulací genové exprese, tzn. zapínáním a vypínáním různých genů v různých buňkách. Existují však výjimky, kdy namísto umlčení jsou určité sekvence z genomu trvale odstraněny. Zajímavý příklad takové programované DNA eliminace byl popsán u …

Americký norek (mink) předvedl zajímavý evoluční kousek. Změna velikosti mozku spojená s domestikací se u něj ukázala být překvapivě vratná. V průběhu chovu v zajetí došlo u norků amerických ke zmenšení relativní velikosti mozku; tento jev provází domestikaci zvířat běžně. Studie vědců z Ústavu Maxe Plancka pro chování zvířat ale …

Evoluce infekčních chorob zvláště nyní, po globální pandemii COVID-19 přitahuje pozornost vědců z celého světa. Nové nemoci (tzv. emerging diseases) jsou často zrádné v tom, že schopnost vyvolat onemocnění (virulence) v evoluci patogena rychle vzroste, což má u nového hostitele významný vliv na projevy nemoci. Kolektiv převážně amerických vědců sledoval …

Čeští a němečtí biologové objevili nový protein, který je klíčový pro propojení parazitického prvoka a bakterie. Jejich objev pomůže v budoucnu vědcům lépe pochopit, jak na buněčné úrovni vznikla spolupráce mezi různými organismy. Prvok Novymonas esmeraldas patřící do skupiny trypanosomatidů je nejbližším příbuzným prvoků z rodu Leishmania, jehož zástupci způsobují …

Eukaryotické buňky vznikly někdy před 2 miliardami let, možná trochu později. Nové studie se pokoušejí tento období mezi tímto datem a prvními známými mnohobuněčnými faunami lépe pochopit na základě fosilního záznamu metabolitů v dávných horninách. Výsledkem výzkumů je tvrzení, že do doby před asi miliardou let žily organismy odlišné od …

Délka pozemského dne byla před miliardami let kratší, protože Měsíc byl blíže k Zemi, uvádějí učebnice. Což zase souvisí se zákonem zachování energie. Ross Mitchell, geofyzik z Čínské akademie věd a hlavní autor nové studie publikované v Nature Geoscience, nicméně došel k závěru, že tyto změny nebyly vůbec plynulé. Uwe …

Jihoafrický Homo naledi představuje poměrně záhadný druh člověka. Žil podle všeho asi před 300 000 lety, jeho mozek dosahoval ovšem velikosti jen 550 cm³ (třetina lidského, jako gorila nebo australopithecus). Ve stejné době už na scénu vstupují i první Homo sapiens – vlastně je tedy trochu s podivem, že se …

Masturbace, uvádí se, je běžná napříč živočichy, ale zvláště rozšířená je prý mezi primáty, včetně lidí. Historicky bylo toto chování považováno buď za patologické, nebo za vedlejší produkt sexuálního vzrušení. Zaznamenaná pozorování byla příliš roztříštěná na to, aby bylo možné pochopit rozšíření masturbace, její evoluční historii nebo (eventuální) adaptivní význam. …

Thomas Hertog začal spolupracovat se Stephenem Hawkingem v roce 1998 v rámci svého doktorandského projektu. Kontakt pak pokračoval přes 20 let až do Hawkingovy smrti. Výsledkem je nová kosmologická představa (teorie? model?), kterou nyní Hertog popsal v knize O původu času (On the Origin of Time: Stephen Hawking’s Final Theory). …