Norek americký. Pixabay License

Americkým norkům uprchlým ze zajetí se opět zvětšil mozek

Americký norek (mink) předvedl zajímavý evoluční kousek. Změna velikosti mozku spojená s domestikací se u něj ukázala být překvapivě vratná.

V průběhu chovu v zajetí došlo u norků amerických ke zmenšení relativní velikosti mozku; tento jev provází domestikaci zvířat běžně. Studie vědců z Ústavu Maxe Plancka pro chování zvířat ale nyní vedla ke zjištění, že u norků, kteří v Evropě zase zdivočeli, se velikost mozku vrátila téměř na původní úroveň během pouhých 50 generací. Studie tedy, přesněji řečeno, neměřila přímo mozky, ale vycházela ze studia lebečních kostí (poznámka: nakonec to dělá celá paleontologie, čili to považujeme za dostatečně spolehlivý postup).
Většinou máme za to, že evoluční změny nejsou vratné. Speciálně když se jednou domestikovaný druh vrátí zpět do volné přírody, relativní velikost mozku se už na původní hodnoty nevrátí (poznámka: má smysl mluvit o relativní velikost mozku, protože domestikace bývá spojena i se zmenšením celkové velikosti zvířete). Samozřejmě příslušné výzkumy narážejí i na metodické problémy, mít k dispozici dost dat a také příslušná divoká a domácí populace musejí být od sebe reprodukčně oddělené, nekřížit se spolu (pokud dejme tomu domácí druh znovu do přírody uniká průběžně, těžko se k nějakému výsledku dobrat). V případě norků není ovšem divoká populace v Evropě původní, čili lze je srovnávat nejen s domácí variantou, ale i s divokým severoamerickým norkem atd. Výsledek: Mozky norků chovaných v zajetí se zmenšily ve srovnání s jejich divokými předky o 25 %, po druhotném zdivočení se, jak už bylo řečeno, velikost zase vrátila téměř na původní hodnotu.
Spoluautorka studie Dina Dechmann vysvětluje, proč podle ní došlo u norka k evolučnímu procesu považovaného za netypický, následujícím způsobem. Norek americký patří mezi malé savce s pozoruhodnou schopností sezónně měnit velikost mozku (tzv. Dehnelův jev, k němuž dochází např. i u křečků, krtků nebo lasiček). Je možné, že norci mají prostě nějak „zabudovanou do svého systému“ možnost flexibilně měnit velikost svého mozku, takže jim to šlo snadněji provést nejen mezi ročními dobami, ale i v evoluci mezi několika generacemi.

Ann-Kathrin Pohle et al, Domestication effect of reduced brain size is reverted when mink become feral, Royal Society Open Science (2023). DOI: 10.1098/rsos.230463
Zdroj: Max Planck Society / Phys.org

Poznámky PH:
Ono ad příslušná vratnost – klidně se mohl objem mozku zase zvýšit, ale funguje nějakým jiným způsobem. Nevíme, ani zda druhotně zdivočelý norek je „stejně chytrý“ jako ten původní (a může být v průměru stejně chytrý, ale dosahovat toho jinak atd.); autoři to navrhují jako téma pro nějakou další studii. Nakonec mohlo jít jen o zpětný posun poměru výskytu nějakých alel v populaci na původní úroveň, nic víc (stačilo, aby přestal působit selekční tlak v důsledku života v zajetí).
Jinak vysvětlení výše by se dalo testovat. Bylo-li by tomu tak, že norkové snadněji mění velikost mozku i v průběhu evoluce, pak by pro ně mělo být typické i rychlejší zmenšení mozku při domestikaci než u jiných zvířat v zajetí?

Sb20Au12K: Kuriózní klecová molekula z kovů

Chemikové z tří čínských univerzit a Universidad San Sebastián v Chile poprvé připravili molekulu podobnou …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close