Ikonický předek člověka Australopithecus afarensis „Lucy“ společně se „Selam“ v srpnu zavítá do Prahy! Národní muzeum společně s Ministerstvem cestovního ruchu Etiopie představí veřejnosti jedny z nejcennějších a nejstarších paleoantropologických exponátů. Jeden z nejcennějších a nejstarších paleoantropologických exponátů na světě bude od 25. srpna tohoto roku vystaven v úvodním sále …
více »Rostlinní biologové podrobně popsali evoluci samčího pohlavního chromozomu
DNA chromozomu Y u silenky širolisté, kvetoucí rostliny, která má podobně jako lidé oddělená pohlaví, rozluštil mezinárodní tým s významnou účastí českých vědců. V aktuálním vydání časopisu Science badatelé popsali vznik a další evoluci chromozomu Y, který je u této rostliny nebývale velký. Identifikovali také možné geny zodpovědné za určení …
více »Na slovíčko s Uršulou: úžasný svět chobotnic
Hlavonožci, speciálně pak chobotnice jsou tvory velmi inteligentními a jejich schopnosti nás fascinují. Kdo z nás ale viděl nějakou na vlastní oči – tedy živou? A kdo si s ní mohl hledět do očí nebo se přetahovat o nějaký předmět? V zoologické zahradě Mořský svět na Výstavišti Praha mohou návštěvníci …
více »Nejstarší dinosauři mohli vzniknout v Amazonii
Zpočátku byli raní dinosauři ve fosilním záznamu méně početní než jiní plazi. První dinosauři byli navíc i relativně malí. Pozůstatky nejstarších dinosaurů se mohou nacházet v Amazonii a dalších rovníkových oblastech Jižní Ameriky a Afriky, naznačuje nová studie vedená vědci z University College London. V současnosti nejstarší známé dinosauří fosilie …
více »Octopolis, město chobotnic – a možnosti jejich další evoluce
Máme Octopoli, a to je velmi neobvyklá lokalita. Běžnější vzorec vídaný u chobotnic je, že jedinec si udělá doupě, po krátký čas tam žije – třeba několik týdnů, a pak je opustí a najde si jiné. Samci se se samicemi setkávají kvůli páření – často na dálku přes tu nataženou …
více »Nově objevená řasa Draparnaldia erecta pomůže objasnit evoluci
Proč byl přechod na souš úspěšný pouze u streptofytních řas a ne u jejich sesterské skupiny? Před sedmi lety zaujal Lenku Caisovou z Biologického centra Akademie věd ČR při procházce v přírodě nenápadný, ale velmi zvláštní mech. Při podrobnější laboratorní analýze vědkyně odhalila, že se nejedná o mech, ale o …
více »Kooperace v přírodě: parcelling, vyjednávání, trhy
Jakkoliv atraktivním mechanismem se reciprocita může zdát, její výskyt v přírodě je v současnosti považován za vzácný (existují ale i názory opačné – viz diskuzi v Carter 2014 a Schweinfurth a Call 2019). (pokračování včerejšího úryvku) Parcelling Jedním z problémů je například časová prodleva mezi vynaloženými náklady a ziskem z …
více »Evoluce spolupráce: Reciprocita
Reciprocita, často též nazývaná reciproční altruismus (reciprocal altruism), je jedním z možných mechanismů vysvětlujících kooperaci i mezi nepříbuznými jedinci. Definoval ji Robert Trivers (1971) už v 70. letech minulého století a od té doby vznikla celá řada modelů z oblasti teorie her, jejichž cílem bylo definovat podmínky reciprocity, za nichž …
více »Polární dinosauři nebyli větší
Vlci žijící na dalekém severu jsou mohutnější než jejich kolegové z mírného pásma. Má to nespornou logiku, vztah mezi povrchem a objemem těla a z toho vyplývající schopnost se zahřát atd. Jedná ale opravdu o obecné pravidlo? Nová studie vedená vědci z University of Alaska Fairbanks a University of Reading …
více »Evoluce chůze: bolestné kompromisy
Po dvě třetiny historie homininů (před šesti až dvěma miliony let) naši předci, bratranci a jiní příbuzní právem preferovali hybridní řešení: život na stromech, aby se chránili před predátory. Zvláštností na lidském těle najdeme celou řadu. Pokud dovedete hýbat ušním boltcem jako sloni, znamená to, že máte v uchu sice neužitečné, …
více »