Lidé často reagují na události s nízkou pravděpodobností, ale závažnými důsledky, jako jsou teroristické útoky nebo jaderné havárie, velkým, „nepřiměřeným“ strachem. Tato intenzivní emoce vede k extrémnímu vyhýbavému chování, což současně často znamená, že se lidé vystavují vyššímu riziku úmrtí při běžnějších incidentech, jako jsou dopravní nehody. Vědci z univerzit …
Read More »Zajdem na jednu (mršinu)
Není to žádná novinka. Když předchůdci člověka slezli ze stromů do savany, nebyli rozhodně vrcholovými predátory. Tudíž se živili hlavně mršinami – ať už tím, co zbylo po jiných, plus takového nebohého geparda mohla asi odehnat už i tlupa australopitéků s klacky. Samozřejmě, že strava bohatá na bílkoviny se dává …
Read More »Lidská fyziologie při vytrvalostním lovu
I když se pohyboval v extrémním horku, lovec se nepřehřál a ztratil překvapivě málo vody. Mezinárodní tým vedený antropology z Univerzity Karlovy provedl výzkum, který přináší první přímá fyziologická měření během tzv. vytrvalostního lovu, prastaré lovecké strategie, při níž člověk uštve kořist pěším pronásledováním. Výsledky, publikované v časopise Journal of …
Read More »Objev vzácného prvoka odhaluje novou větev eukaryotického stromu života
Solarion si uchoval gen secA, vzácný pozůstatek dávného systému pro přenos proteinů, který pochází od bakteriálního předka mitochondrií. Výzkumný tým z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy vedený profesorem Ivanem Čepičkou a jeho doktorským studentem Markem Valtem objevil vzácný a jednobuněčný organismus s unikátní buněčnou stavbou, který nazval Solarion arienae. Ve studii …
Read More »Nečekané příběhy parazitů: co jejich křížení prozrazuje o šíření nemocí
Křížení dvou druhů parazitů myši domácí odhalilo dosud skryté evoluční procesy, které mohou stát u zrodu nových infekčních onemocnění. Vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR jako první na světě prokázali, že paraziti se tam, kde se spolu rozmnožují dva různé druhy jejich hostitelů, chovají obdobně. Studie publikovaná v …
Read More »Proč mají žirafy dlouhé… nohy
A co na to elafa? Kolem délky krků žiraf se již odehrálo několik kol zajímavé debaty – šlo o to, zda totiž mají dlouhý krk proto, aby lépe dosáhly na potravu, nebo kvůli pohlavnímu výběru. Podle tohoto modelu by krk žirafě k potravě moc nepomohl a naopak jí z řady …
Read More »Původ genetického kódu se podle nové studie dále komplikuje
Počátky genetického kódu jsou předmětem řady sporů. Předpokládáme, že některé aminokyseliny jsou evolučně starší, jiné byly do kódu zařazeny až později. To tedy v období předcházejícím poslednímu společnému předkovi všech dnes žijících organismů (LUCA). Dnešní život má genetický kód prakticky totožný, takový, jaký měla už LUCA. Ale co předtím? Viz …
Read More »Když příroda hází kostkou: nepředvídatelnost prostředí mění růst čolků
Výkyvy teplot a potravy ovlivňují růst mláďat čolků horských. Zatímco nepravidelná dostupnost potravy jejich růst zpomaluje, kolísání teplot může naopak podpořit prodlužování těla. Na tento překvapivý jev nyní upozorňuje nový výzkum Ústavu biologie obratlovců AV ČR ve spolupráci s Biologickým centrem AV ČR, jehož výsledky publikoval časopis Functional Ecology. Jednotliví …
Read More »Předci včel z triasu – nejkrutější masožravci
Pro zkoumání nejhlubších kořenů evoluce včelí mysli se musíme vrátit zpět v čase. Blanokřídlí (řád hmyzu zahrnující včely, mravence a vosy) se na Zemi objevili poprvé v období triasu před asi 220 miliony let (obr. 2.5). Po planetě se v té době začali potulovat dinosauři a s největší pravděpodobností ještě …
Read More »Zamotaný evoluční stromeček plazů
Hodnocení fylogenetického postavení želv je mimořádně obtížné. Rod Coelurosauravus z pozdního permu byl asi prvním obratlovcem schopným pasivně létat. O tom, zda předci hadů žili ve vodním prostředí, se stále vede diskuse. Původ žijících plazů musíme hledat v období pozdních prvohor a začátku druhohor. Za výchozí typ uspořádání spánkových jam …
Read More »
Sciencemag.cz
