Významný nález, který představuje jediný doklad tohoto druhu na celém světě, se podařil paleontologovi Národního muzea Borisovi Ekrtovi. Ten při geologickém výzkumu s kolegyní Lucií Kunstmülerovou z Univerzity Karlovy v okolí Valče na Karlovarsku objevil levou spodní čelist zvířete z období raných třetihor, u níž se při pozdějším rozsáhlém zkoumání …
více »Dopamin a lidské migrace
Léky zvyšující hladinu dopaminu posilují explorační chování. Myši, jimž byly léky podány, se po kleci pohybovaly aktivněji a nezdráhaly se tolik vstupovat do neznámého prostředí. Moderní lidé se vyvinuli v Africe asi před 200 000 lety a do jiných částí světa se začali šířit zhruba o 100 000 let později. …
více »Přestali letouni na ostrovech létat?
Proč by ostrovní ptáci v průběhu evoluce ztráceli schopnost letu? V předchozí kapitole jsme si řekli, že nelétaví ptáci se často vyskytují na ostrovech příliš vzdálených, než aby byly v dosahu savčích predátorů nebo jiných konkurentů. Absence savců má dva důsledky. Zaprvé ptáci, kteří na ostrov doletěli, jsou schopní převzít …
více »Poprvé sekvenovali genom sliznatek, ukazuje i vznik mozku u obratlovců
Sliznatky (Myxini) jsou obratlovci řazení mezi kruhoústě (bezčelistnaté). Jejich nejbližšími příbuznými jsou mihule. Sliznatky ovšem žijí hluboko v moři, takže je známe mnohem méně. Jako u jediné větší skupiny obratlovců zatím jejich zástupce neměl sekvenován genom. To se nyní změnilo. Sekvenační projekt je dílem mezinárodního vědeckého týmu zahrnujícímu více než …
více »K čemu je houbám psilocybin? Možná byl proti plžům – po konci dinosaurů
Houby z rodu Psilocybe (i některých dalších) nevytvářejí psychoaktivní látky psilocybin a psilocyn proto, aby nám poskytly rekreační halucinogeny ani nová antidepresiva. Význam těchto sloučenin pro samotné houby ovšem zatím neznáme, nebo si alespoň nejsme jisti. Nová studie naznačuje možné odpovědi díky výzkumu evoluce těchto molekul. Tým pod vedením vědců …
více »Inteligence vznikla u hlavonožců nejspíš víckrát nezávisle na sobě
Ať už nervové soustavy zpočátku dělaly cokoliv, přechod z ediakaru do kambria znamenal nový režim chování živočichů a těla, která to umožnila. Organismy si novým způsobem vzájemně zkřížily životní cesty, obzvláště ve vztahu predátora a kořisti. Strom se dál větvil, několik mozků se zvětšilo a povstaly dva experimenty s velmi …
více »Výbuch sopky Toba a jeho dopad na evoluci Homo sapiens
Pro hodnocení síly erupcí vytvořili vulkanologové index sopečné explozivity (VEI – volcano explosivity index), který se pohybuje od 0 do 8 bodů. Hodnocení na škále VEI zohledňuje nejen to, kolik materiálu sopka vyvrhne, ale i jak vysoko vystoupá sopečný mrak. Každý stupeň na této škále představuje zhruba desetinásobné zvýšení. Například …
více »Křídla hmyzu se mohla vyvinout z žaber
Jak vznikla hmyzí křídla? To je otázka, která představuje dosud nevyřešenou záhadu evoluce hmyzu. Navzdory dlouholetému výzkumu stále není zcela jasné, z jaké tělní struktury se hmyzí křídla vlastně vyvinula a jaká byla jejich původní funkce, když ještě nebyla dost dokonalá na zvládání aktivního letu. Odpovědi na tyto otázky hledali …
více »Předvídatelnost evoluce by mohla usnadnit boj s bakteriemi rezistentními na antibiotika
Podle nové studie evoluce, alespoň u bakterií, není tak nepředvídatelná („náhodná“), jak se dosud předpokládalo. Co konkrétně to znamená, k tomu viz dále. Výsledky by prý mohly otevírat řadu možností v syntetické biologii, medicíně a environmentálních vědách. Studii vedli James McInerney a Alan Beavan z University of Nottingham a Maria …
více »Neandrtálci mohli být ranní ptáčata
Neandrtálci a denisované se od předků Homo sapiens oddělili před nějakými 700 000 lety. Jejich další evoluce se minimálně po 400 000 let odehrála daleko od rovníku, tedy v oblastech, kde se různě mění délka dne a noci. Zdálo by se proto logické, že se to odrazí na cirkadiálních rytmech. …
více »