Archiv článků: exoměsíce

Ve Sluneční soustavě „celkově nejobyvatelnější“ prostředí pro život pozemského typu zřejmě představují podzemní oceány na měsících velkých planet (vypadá to, že takto je obyvatelných mnohem více světů ve srovná s povrchem kamenných planet, a to i když sem vedle Země zařadíme i Mars). Exoměsíce by ale mohly mít podmínky vhodné …

Kolik měsíců by mohlo obíhat kolem Země, aby si zachovaly stabilní oběžnou dráhu? To závisí hlavně na jejich velikosti. Studie vědců z University of Texas at Arlington, Valdosta State University, Georgia Institute of Technology a National Radio Astronomy Observatory má umožnit lépe porozumět procesům při vzniku a evoluci planetárních soustav. …

Většina planet ve Sluneční soustavě má měsíce, ten pozemský je ale v jistém smyslu výjimečný – v tom smyslu, že je ve srovnání se svou planetou relativně velký. Poloměr Měsíce představuje více než čtvrtinu toho zemského. Pokud pokládáme měsíc za nějak důležitý pro potenciální obyvatelnost planety (předpokládá se pozitivní vliv, …

Astronomové pravděpodobně objevili druhý obří exoměsíc, který obíhá kolem planety velikosti Jupiteru. Samozřejmě není důvod, proč by exoměsíce neměly být ve vesmíru podobně hojné jako exoplanety (a zde známe už asi 10 000 kandidátů), alespoň podle analogie se Sluneční soustavou. Nicméně přímé důkazy o tom zatím nemáme. I vůbec první …

Planety PDS 70b a PDS 70c připomínají pár Jupiter-Saturn ve Sluneční soustavě. Díky radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, se astronomům vůbec poprvé podařilo spolehlivě identifikovat přítomnost zárodečného disku hmoty kolem planety ležící mimo Sluneční soustavu. Pozorování přináší zcela nové informace o procesech, jakými se v mladých hvězdných systémech …

Ve vesmíru mohou existovat obrovské počty planet, které neobíhají okolo žádné hvězdy. Vznikly sice u hvězdy v disku z prachu a plynu, ale po interakcích s další planetou nebo hvězdou byly ze systému vyhozeny. Některé bludné nebo odborně správně volně plovoucí planety mohly vzít s sebou na pouť vesmírem také …

Astronomové se snaží najít první exoměsíce. Na stole máme zatím jen jednoho alespoň trochu věrohodného kandidáta, o jehož existenci ale nejsou přesvědčeni ani samotní objevitelé. Myslíme samozřejmě Kepler-1625 b I. Jedním z dobrých cílů pro hledání exoměsíců jsou horcí jupiteři. Dobrým cílem ale především z hlediska observačního. Mají velkou hmotnost …

Kde jsou nejpříznivější možnosti pro život (míněno život pozemského typu) ve Sluneční soustavě? Budeme-li za základní kritérium považovat teplotu a kapalnou vodu, pak nám vyjde samozřejmě Země, hraničně Mars, dále ale i Enceladus, Europa, Ganymedes a dalších minimálně 5 měsíců velkých planet. Takto chápáno je vlastně existence života na (exo)měsících …

Při hledání života ve vesmíru se obvykle zaměřujeme na planety podobné Zemi, ale život by se mohl nacházet také na povrchu většího měsíce, který obíhá okolo obří plynné planety. Nemusíme chodit moc daleko. Saturnův Titan je v mnohém podobný Zemi. Jen vodu tam nahrazuje metan. Velmi zajímavou otázkou je přítomnost …

Alex Teachey a jeho kolegové oznámili v roce 2017 velmi opatrně možný objev prvního měsíce exoplanety. Měsíc měl obíhat okolo exoplanety Kepler-1625 b. Na mateřskou hvězdu se o rok později podíval Hubblův kosmický dalekohled. Přítomnost měsíce se měla projevit dvěma jevy. V prvním případě jde o klasické změny v časech …