Exoplaneta s exoměsícem, Credits: NASA/ESA/L. Hustak

Na jakých exoměsících může existovat život?

Kde jsou nejpříznivější možnosti pro život (míněno život pozemského typu) ve Sluneční soustavě? Budeme-li za základní kritérium považovat teplotu a kapalnou vodu, pak nám vyjde samozřejmě Země, hraničně Mars, dále ale i Enceladus, Europa, Ganymedes a dalších minimálně 5 měsíců velkých planet. Takto chápáno je vlastně existence života na (exo)měsících mnohem pravděpodobnější než na (exo)planetách.
Přitom při pátrání po mimozemském životě se obvykle definuje tzv. obyvatelná oblast pouze s ohledem na teplotu povrchu. To by měsíce velkých planet sluneční soustavy vyloučilo (samozřejmě teoreticky třeba i na povrchu Titanu může být život, ale už jiného typu), povrch mají chladný, ale především v důsledku slapových interakcí s mateřskou planetou je v nitru tělesa tepla dostatek.
Jak ale poznat, že příslušný měsíc může obsahovat podzemní oceán a je z hlediska existence života nadějným (relativně nadějným) kandidátem? Vědci z University of Groningen a SRON Netherlands Institute for Space Research se pokusili vytvořit vzoreček, který by to ze známých parametrů dokázal určit; prostě obdobu konceptu obyvatelné oblasti. Ve vzorečku figuruje mj. průměr měsíce, jeho vzdálenost od mateřské planety, eventuální existence kamenné vrstvy nebo ledu oddělujícího oceán od povrchu, tepelná vodivost tohoto materiálu…
Samozřejmě je na místě námitka, že bychom se měli soustředit na hledání života tam, kde bychom ho pak mohli i detekovat, čili na život na povrchu. Do nitra Europy se možná podíváme, u exoměsíců je něco takového zcela mimo možnosti současných technologií. Na to ale autoři nového vzorečku odpovídají, že existenci života pod povrchem by mohla zanechat stopy i na povrchu, může existovat nějaká výměna materiálu, v atmosféře by se třeba zaznamenala chemická nerovnováha apod. Samotnou existenci podzemního oceánu se u i exoměsíců může rovněž zdařit přímo detekovat i na povrchu, viz gejzíry na Enceladu.
Viz také: Jak Enceladus přišel ke svým pruhům

J. N. K. Y. Tjoa et al. The subsurface habitability of small, icy exomoons, Astronomy & Astrophysics (2020). DOI: 10.1051/0004-6361/201937035
Zdroj: SRON Netherlands Institute for Space Research/Phys.org a další
Poznámky PH:
Některé měsíce velkých planet Sluneční soustavy měly zřejmě v minulosti vodní oceán i na povrchu, život mohl vzniknout i tam a pak se pouze přesunout. Jak koncepty obyvatelné oblasti a příslušné vzorečky zohledňují, jak je daná soustava stará? Brát jen množství energie vydávané mateřskou hvězdou nestačí – když na Marsu a exoměsících tekly řeky, Slunce dodávalo energie méně, tj. Mars by nám vyšel jako méně obyvatelný než dnes.
Podpovrchové oceány mohou mít také teplotu pod bodem mrazu, protože půjde o roztoky. Ani to život pozemského typu nevylučuje – i když problémem by pak asi byl samotný vznik života, když chemické reakce budou za nízkých teplot probíhat jen pomalu.

Okna z průhledného dřeva namísto skla

Ze dřeva douglasky tisolisté (Douglasovy jedle) výzkumníci zkusili vymýt lignin, což je proces používaný například …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close