Tag Archives: fullereny

Překvapení: Buckyball připravili i z 80 atomů boru

Vědci předložili první experimentální důkaz existence molekuly buckyballu složené z 80 atomů boru. Tato nová struktura je příbuzná uhlíkovému buckyballu z 60 atomů uhlíku. Objev fullerenu C60 před cca 40 lety pomohl odstartovat revoluci v nanotechnologiích. Důkaz o existenci nové molekuly B80 pochází z fotoelektronové spektroskopie. Zajímavé je, že hlavní …

Read More »

Kde se ve vesmíru berou fullereny?

Fullereny jsou uhlíkové molekuly, jejichž atomy jsou uspořádány do trojrozměrných sférických struktur se vzorem střídajících se šestiúhelníků a pětiúhelníků ve tvaru fotbalového (fullereny C60) nebo ragbyového míče (fullereny C70). Tyto molekuly byly poprvé připraveny v laboratoři roku 1985, což jejich třem objevitelům o 11 let později zajistilo Nobelovu cenu za …

Read More »

Sb20Au12K: Kuriózní klecová molekula z kovů

Chemikové z tří čínských univerzit a Universidad San Sebastián v Chile poprvé připravili molekulu podobnou fullerenu, která je tvořena výhradně atomy kovů. Řada „klecových“ uhlíkových molekul typu C60 a C70 se dá modifikovat tak, aby obsahovaly kovy (např. uvnitř struktury), až dosud ale nikdo nepřipravil podobnou molekulu čistě z kovů. …

Read More »

V blízké oblasti vznikajících hvězd detekovali řadu organických látek

Laboratoř organické chemie v Perseovi. Susan Iglesias-Groth (Instituto de Astrofísica de Canarias) a Martina Marín-Dobrincicof (Polytechnic University of Cartagena) objevily celou řadu různě složitých uhlíkových sloučenin v oblasti hvězdotvorby IC348 v molekulárním oblaku Perseus. Tato hvězdokupa je stará teprve asi 2-3 miliony let a jde o jedno nejbližších míst, kde …

Read More »

Uhlík se zápornou křivostí nepřipravili, ale jiný zajímavý materiál ano

Grafit/grafen a fullereny představují modifikace uhlíku s hybridizací sp2, kdy je každý atom uhlíku navázán na tři sousední. Grafen má přitom nulovou křivost, fullereny kladnou (kulovou), kdy se stáčejí dovnitř. Nemohla by existovat i forma uhlíku se zápornou křivostí, hyperbolickou, „rozbíhající se od sebe“? Příslušné geometrie se probírají např. v …

Read More »

Další uhlíkový materiál: Syntetizovali grafulleren, superatomární grafen

Nově připravené modifikace uhlíku zajímavým způsobem kombinuje grafen a fullereny. V šestiúuhelníkové struktuře grafenu jsou jednotlivé atomy uhlíku nahrazeny právě podjednotkami fullerenu. Výsledek se označuje jako grafulleren. Jedná se o 2D materiál v tom smyslu, že se ho podařilo připravit i v podobě jediné vrstvy. Samozřejmě má ale mnohem větší …

Read More »

Fullereny a uhlíkové nanotrubičky vznikají z umírajících hvězd

Astronomové z Arizonské univerzity vypracovali teorii, která vysvětluje přítomnost největších známých molekul v mezihvězdném plynu: fullerenů (známá molekula C60, buckyball, ale i jiné, C70 apod.) a uhlíkových nanotrubiček. Vědci dokázali získat tyto molekuly při laboratorní simulaci prostředí hvězd na konci jejich života. Prekurzorem pro nanotrubičky i fullereny má být karbid …

Read More »

Nejtvrdší sklo je z uhlíku, připravili ho z buckyballu

Vědcům se podařilo syntetizovat novou ultratvrdou formu uhlíkového skla připomínající diamant. Materiál má značný potenciál pro využití v elektronice i dalších zařízeních. Jedná se o vůbec nejtvrdší známé sklo, navíc s nejvyšší tepelnou vodivostí mezi všemi materiály tohoto typu. Výsledky výzkumu byly publikovány v Nature. Uhlík překonává ostatní prvky svou …

Read More »

Supravodivý fulleren

Již před několika lety se podařilo dosáhnout tzv. indukované a časově omezené supravodivosti pomocí intenzivního laserového pulzu. Tento stav ovšem nebyl stabilní (jde o excitovaný stav možný jen díky dodání energie) a udržel se pouze v řádu pikosekund. Taková supravodivost byla sotva k nějakému praktickému využití a navíc šla velmi …

Read More »

Přepínatelné diody a paměti z fullerenů: krok k molekulární elektronice

Molekuly ve fullerenu C70 uvěznit se nemohou snadno otáčet, ale současně lze jejich polohu obracet vnějším elektrickým napětím. Jak postupuje vývoj elektronických součástek, jedním z jeho příznaků je, že se tyto součástky neustále zmenšují. Pozornost tak nyní přitahují součástky tvořené pouhou jednou molekulou. A právě takové součástky navrhli Adam Jaroš …

Read More »