Archiv článků: fyzika

Pochopení toho, jak se formují a vyvíjejí přepravní sítě, například říční systémy, je klíčové pro optimalizaci jejich stability a odolnosti. Sítě v závislosti na svém typu nejsou stejné. Stromovité struktury jsou vhodné pro přepravu, zatímco sítě obsahující smyčky jsou odolnější vůči poškození. Jaké podmínky podporují vznik smyček? Na tuto otázku …

Vědci odvodili přesné rovnice pro práci vynaloženou démonem a práci, kterou extrahuje ze systému, vyjádřené v kvantových informačních mírách. Fyzikové z japonské Nagojské univerzity (hlavní autor studie Shintaro Minagawa) a Slovenské akademie věd odhalili nové poznatky o vzájemném vztahu kvantové teorie a termodynamiky. Podle studie kvantová teorie sice ze své …

Asi každý se už, minimálně ve sci-fi, setkal s názorem, že vesmír je vlastně fluktuace (např. v důsledku energie vakua), jako takový je nestabilní a jen podivnou náhodou vydržel existovat tak dlouho. Lucien Heurtier (Kings College London) na The Conversation nyní také tvrdí, že vesmír balancuje na tenké hraně „bytí“. …

V grafenu a některých dalších 2D materiálech se elektrony mohou rozštěpit na kvazičástice se zlomkovými elektrickými náboji. Vědci z MITu se nyní tento jev pokusili podrobněji popsat a vysvětlit. Autoři nové studie se zaměřili na pětivrstvý grafen na podkladovém materiálu v podobě 2D nitridu bóru. Long Ju, Senthil Todadr a …

Jednou z dosud otevřených otázek jaderné a částicové fyziky je původ spinu protonu. Jaderní fyzici předpokládají, že spin protonu pochází z jeho složek: kvarků spojených gluony, které přenášejí silnou interakci. Podrobnosti o podílu kvarků a gluonů však zůstávají nejasné. Nové studie nyní na základě výsledků pozorování a analýzy pomocí mřížkové …

O tom, že polární záře mohou vznikat hned na několika planetách ve Sluneční soustavě i jinde ve vesmíru, vědci už několik desítek let vědí. Nová studie opavských fyziků však ukazuje, že polární záře mohou vznikat i nad pozůstatky hmotných hvězd, nad tzv. neutronovými hvězdami. Zároveň tak potvrzují dřívější pozorování, která …

Mezinárodní tým astrofyziků za účasti vědců z Curyšské univerzity navrhuje novou metodu detekce párů největších („galaktických“) černých děr, a to pomocí analýzy gravitačních vln generovaných blízkými malými („hvězdnými“) černými děrami – opět binárními. Při splývání galaxií dochází i k fúzi jejich černých děr, což se projeví vyzařováním gravitačních vln. Paradoxně …

Vědci odhalili, jak zvláštní typ síly v jádře atomu, tzv. třínukleonová síla, ovlivňuje stabilitu jádra. Studie, umožňuje pochopit, proč jsou některá jádra stabilnější než jiná, a může pomoci vysvětlit některé astrofyzikální procesy, jako je například vznik těžkých prvků ve hvězdách. Nejsilnější jadernou silou je dvoujaderná síla, která na velkou vzdálenost …

U dosavadních metod šlo dosáhnout buď vysokého prostorového rozlišení, nebo časového, ne oboje současně. Fyzikové na Stuttgartské univerzitě pod vedením profesora Sebastiana Lotha vyvíjejí mikroskopii, která jim poprvé umožňuje zaznamenat pohyb elektronů na atomární úrovni s extrémně vysokým prostorovým i časovým rozlišením. Mohlo by to umožnit zodpovědět dosud nevyřešené otázky …

Žádné dva fermiony nemohou být současně ve stejném kvantovém stavu. Vylučovací princip, formulovaný rakouským fyzikem Wolfgangem Paulim, odstartoval před 100 lety rozmach kvantové mechaniky a kromě jiného poskytl i teoretický základ pro uspořádání prvků periodické tabulky. Wolfgang Pauli se narodil ve Vídni 25. dubna 1900. Jeho otec, lékař přednášející na …