Archiv článků: fyzika

Na japonském National Institute for Materials Science (NIMS) se podařilo přímo pozorovat anizotropní magnetický Thomsonův jev, při kterém se pohlcování/uvolňování tepla úměrné aplikovanému rozdílu teplot a elektrickému proudu (tj. samotný Thomsonův jev) mění anizotropně v závislosti na směru magnetizace v magnetických materiálech. Thomsonův jev je již dlouho znám jako jeden …

Hmota ve vesmíru je rozložena plynuleji – méně „hrudkovitě“ – než by předpovídala obecná teorie relativity. Vědci z University College London a jejich kolegové použili techniky umělé inteligence k přesnějšímu odvození vlastností temné energie. Vyšli přitom z mapy temné a viditelné hmoty, pokrývající posledních 7 miliard let vývoje vesmíru. Studii, …

Rychlost rozpínání vesmíru, jejíž mírou je Hubbleova konstanta, představuje jeden ze základních kosmologických parametrů. Jak se zde již několikrát psalo, různé metody stanovení Hubblevy konstanty ale dávají odlišné výsledky. Nikoliv řádově, „jen“ v procentech, ale i tak to prostě nesedí („Hubble Tension“). Vesmírný dalekohled Jamese Webba nyní potvrdil výsledky, které …

Fyzikové vyvinuli metodu detekce gravitačních vln o tak nízkých frekvencích, že by tímto způsobem mohly jít zkoumat rané fáze fúzí superhmotných černých děr. Pokud ovšem tyto vlny nezpůsobuje něco jiného. Metoda dokáže detekovat gravitační vlny, které oscilují pouze jednou za tisíc let, což je minimálně 100krát pomaleji než všechny dosud …

Mezinárodní výzkumný tým pod vedením Michaela Kramera a Kuo Liu z Max Planck Institute for Radio Astronomy v Bonnu studoval magnetary a přitom odhalil základní zákon, který zřejmě platí univerzálně pro neutronové hvězdy. Tento zákon popisuje, jak tyto zdroje produkují rádiové záření, a může poskytnout spojení se záblesky rádiového světla, …

Existence Weylových polokovů byla předpovězena v roce 2010. Mají patřit do třídy topologických materiálů, které za své jedinečné chování vděčí spíše geometrickým/topologickým vlastnostem než konkrétnímu chemickému složení. Weylovy polokovy se vyznačují tím, že jejich elektrony se díky přítomnosti uzlů ve struktuře elektronových pásů chovají, jako by byly měly efektivně nulovou …

Temná hmota tvoří více než 80 % veškeré hmoty ve vesmíru, ale pro běžná pozorování je neviditelná, protože neinteraguje se světlem ani s elektromagnetickými poli (poznámka: tedy pokud zastáváme mainstreamovou představu, že temná hmota existuje). Nyní Sukanya Chakrabarti a Tom Donlon z University of Alabama v Huntsville nyní přišli se …

Experimenty mají naznačovat, že vliv těžkých kvarků na hmotnost protonu může být větší, než se vědci původně domnívali. Chen Xurong z Čínské akademie věd a jeho kolegové přišli s novým pohledem na původ hmotnosti nukleonů. Protony a neutrony se podílejí na více než 99 % hmotnosti pozorovatelné ve vesmíru. Mechanismy, …

V magických číslech pro počty protonů a neutronů v atomových jádrech začíná být poněkud zmatek. Vědci z Čínské akademie věd nyní připravili dva nové izotopy – osmium-160 a wolfram-156.Výsledky naznačují, že olovo-164 by mohlo být dvojnásobně magickým jádrem se zvýšenou stabilitou. „Magické počty“ (čísla) protonů plus neutronů by měly přinášet …

Černé díry představují pro fyziku poněkud problém, hlavně kvůli tomu, že v jejich nitru se ukrývají singularity. Pawel Mazur a Emil Mottola navrhli v roce 2001 proto jiné než obvyklé řešení Einsteinových rovnic pole, které vedlo k objektům, jež nazvali gravitační kondenzační hvězdy – gravastary. Na rozdíl od černých děr …