Tag Archives: fyzika

Zdá se, že černá díra v M87 obsahuje elektrony, které jsou asi 100krát chladnější než protony. První snímky černé díry v centru galaxie Messier 87 ohromily svět v roce 2019. Jsou to ty známé obrázky zářícího objektu ve tvaru koblihy, obří černá díra M87 se nachází 55 milionů světelných let …

Neočekávaný rys ve srážkách protonů s protony, který byl dříve pozorován experimentem CMS na Velkém hadronovém urychlovači (LHC) v CERNu, nyní potvrdil i jeho sesterský experiment ATLAS. Výsledek naznačuje, že kvarky top (t, svrchní – ze všech elementárních částic nejtěžší a s nejkratší dobou života) se mohou na okamžik spárovat …

Radioaktivní rozpad představuje základní fyzikální proces v přírodě, kdy nestabilní atomové jádro ztrácí energii prostřednictvím záření. Studium způsobů jaderného rozpadu je zásadní pro pochopení vlastností atomových jader. Zejména exotické způsoby rozpadu, jako je emise protonů, poskytují nezbytné spektroskopické nástroje pro zkoumání struktury jader daleko od oblasti stability. V nové studii …

Podle nového výzkumu může velikost a rotace černých děr odhalit důležité informace o tom, jak a kde vznikly. Studie, kterou vedli vědci z Cardiffské univerzity, ověřovala myšlenku, že mnoho dnes pozorovaných černých děr se několikrát spojilo v „hustém“ prostředí obsahujícím miliony hvězd. Tým prozkoumal veřejně přístupný katalog 69 událostí gravitačních …

Tuhnutí vody na povrchu světů s extrémně nízkým atmosférickým tlakem je velmi složité, prokázal výzkum mezinárodního týmu vědců pod vedením Petra Brože z Geofyzikálního ústavu AV ČR. Voda tam totiž vře i za nízkých teplot, rychle se přitom odpařuje a o to rychleji mrzne. Ledovou krustu ale znovu a znovu …

Před téměř 30 lety stačila studie zahrnující asi 50 explodujících hvězd, aby to otřáslo moderní kosmologií. Výzkumníci tehdy mapovali a měřili světlo ze supernov typu Ia – výbuchů specifického druhu bílého trpaslíka na konci života hvězdy. V roce 1998 oznámili překvapivé výsledky: místo toho, aby se rozpínání vesmíru zpomalovalo nebo …

V jaderné fyzice označují „magická čísla“ specifický počet protonů nebo neutronů, který vede k obzvláště stabilním jádrům. (Poznámka: „obzvlášť stabilní“ je ovšem relativní, viz dále; ve srovnání s jádrem, v němž je o proton/neutron více/méně.) Magická čísla pro stabilní izotopy s dlouhou životností jsou známa již dlouho, ale v případě …

Výzkum fyziků z českých institucí ukazuje, jak světelná pole umožňují řídit s mimořádnou přesností děje uvnitř materiálů. Vědeckému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy pod vedením Martina Kozáka se ve spolupráci s vědci ze Sekce optiky Fyzikálního ústavu a centra IT4Innovations při VŠB TU Ostrava podařilo řídit pohyb elektronů v …

Jedna z odpovědí na otázku, proč ve vesmíru (alespoň ve známém vesmíru) převládá hmota nad antihmotou, zní, že vlastnosti částic a antičástic nejsou úplně symetrické. Jinak řečeno, dochází u nich k „narušení symetrie“. Nový výzkum nyní detekoval narušení symetrie CP, a to poprvé v případě složených částic – baryonů. Výsledků …

Nobelovou cenou vyznamenaný objev Higgsova bosonu na urychlovači LHC byl velkým úspěchem v tom smyslu, že šlo o poslední chybějící kousek Standardního modelu. Současně se ale ke zklamání řady fyziků nepodařilo objevit nic, co by tento model přesahovalo. Vědci pracující v CERNu v projektu Atlas nyní podrobněji popsali interakce Higgsových …