Archiv článků: fyzika

Černé díry a předpovědi smyčkové gravitace

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Italský teoretický fyzik Carlo Rovelli patří k autorům teorie smyčkové kvantové gravitace – jednoho z návrhů na propojení kvantové mechaniky a obecné relativity. Smyčková kvantová gravitace se někdy považuje za konkurenci pro superstruny, je každopádně sympaticky uměřená. Neoperuje žádnými dodatečnými dimenzemi, nepotřebuje struny, brány, krajiny mnoha světů ani dosud neznámé …

více »

Experiment na srážeči protonů s antiprotony v CERN UA-2

Paměti kosmika: Láska k antiprotonům a objev top kvarku. Carlo Rubbia na experimentu NA-4 působil od jeho začátku až do roku 1983, kdy se stal mluvčím jednoho ze dvou experimentů, UA-1, které probíhaly na nově vybudovaném srážeči protonů s antiprotony v CERN SuperProtonSynchrotronu. Spolu s jeho hlavním tvůrcem Simonem van …

více »

Cesta k potvrzení kvantové povahy gravitace

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Základ nového přístupu: test, zda hmotu lze provázat s jinou identickou hmotou pomocí gravitačního pole. Britští fyzici navrhli experimenty, které by mohly vůbec poprvé prokázat spojení mezi teoretickými základy kvantové mechaniky a teorie relativity. Kvantová mechanika a Einsteinova teorie relativity fungují skvěle v oblastech, pro které byly vytvořeny. Jenže některá …

více »

Stephen Hawking a záření černých děr

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Druhá věta termodynamická má mezi zákony vědy výjimečné postavení, protože neplatí vždy, platí pouze ve většině případů. Pravděpodobnost, že i po odstranění přepážky nalezneme molekuly plynu v jedné polovině krabice, je jedna ku mnoha milionům milionů, ale stát se to může. Na první pohled se zdá, že v blízkosti černých …

více »

Čas jako iluze – výstřední fyzika Kurta Gödela

Kurt Gödel je znám hlavně jako autor slavné věty o neúplnosti, během svého přátelství s Einsteinem se však pustil také do teorie relativity. Jeho práce se nejčastěji zmiňuje v souvislosti se stroji času. Gödel přišel v roce 1949 v Princetonu s myšlenkou vesmíru, který velmi rychle rotuje. Zajímavé je, že …

více »

Jak on-line sledovat změny hmotnosti buňky

Vědci umístili buňku na nosník, který osciloval pomocí laserového paprsku modulovaného na jeho rezonanční frekvenci. Švýcarští a britští vědci dokázali pomocí miniaturního vibrujícího nosníku monitorovat změny hmotnosti lidské buňky. Jejich metoda slibuje řadu aplikací, například by mohla přinést nové poznatky o působení různých léků nebo o chování nádorových buněk. Biologie …

více »

Molekuly z fotonů – kdo to kdy slyšel?

Molekuly jsou míněny přirozeně v uvozovkách, má jít nicméně o částice vzniklé spojením více fotonů. A ty se pak navíc nepohybují rychlostí světla a mají klidovou hmotnost. Využití by tyto bizarní poznatky prý mohly najít v kvantových počítačích. Laik samozřejmě těžko může posoudit, nakolik následující tvrzení dávají smysl. Můžeme pouze …

více »

Interference tří fotonů, časové krystaly, blesk vytváří v atmosféře radioaktivní izotopy

autor Nelumadau, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Jaké zásadní objevy na poli fyziky přinesl uplynulý rok? Přinášíme souhrn deseti nejdůležitějších prací roku 2017, které do svého žebříčku zařadil časopis Physics World. Pro odborníky z Physics World, ale také pro převážnou většinu vědecké komunity z celého světa, je hlavním fyzikálním výsledkem loňského roku práce, za níž stojí početný …

více »

Gravitační vlny měří stáří vesmíru

Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

Detekce gravitačních vln a jejich přiřazení konkrétní události poskytuje další metr, kterým můžeme datovat velký třesk. Pozorování sloučení a exploze dvojice neutronových hvězd je považováno za největší vědeckou událost loňského roku. Viz také: Pozorován optický protějšek zdroje gravitačních vln Peter Blanchard, Tarreneh Eftekhari, Victoria Villar a Peter Williams z Harvard-Smithsonian …

více »

Pomůže supratekuté helium objevit částice temné hmoty?

Američtí fyzici navrhli detektor, který by mohl pomoci objasnit záhadu temné hmoty. Dokáže totiž zaregistrovat i částice s velmi nízkou hmotností, na které současné experimenty nejsou dostatečně citlivé. Základem detektoru je nádrž se supratekutým heliem 4. Zařízení bude využívat ionizaci polem (field ionization, polní ionizace) ke sledování jednotlivých heliových iontů …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close