Tag Archives: fyzika

Projekt ALICE zachytil hned dvojnásobně exotickou formu hmoty. Srážky těžkých iontů ve Velkém hadronovém urychlovači (LHC) vytvářejí kvark-gluonové plazma, horké a husté skupenství hmoty, o němž se předpokládá, že vyplňovalo vesmír přibližně jednu miliontinu sekundy po velkém třesku. Srážky těžkých iontů také vytvářejí vhodné podmínky pro produkci atomových jader a …

Extrémní podmínky raného vesmíru možná umožnily vznik mnoha malých černých děr dávno před zrodem prvních hvězd. O těchto primordiálních (prvotních) černých dírách se teoreticky hovoří již několik desetiletí a mohly by být dokonce tvořit i stále nám unikající temnou hmotu. Přesto nebyla žádná primordiální černá díra dosud nikdy pozorována. Nový …

Teorie strun nebyla experimentálně ověřena, nicméně podle jejích zastánců již samotné práce na ní vedly k významnému pokroku v matematice a teoretické fyzice. Ksenia Fedosova z University of Münster a její kolegové nyní tvrdí, že v tomto ohledu přidali další kousek do skládačky: prokázali domněnku související s tzv. 4-gravitonovým rozptylem …

Díky propojení náboženství s vědou a technikou je si­mulační hypotéza natolik výbušná, že už podnítila spoustu zajímavých diskusí, i když si myslím, že většina z nich se až příliš lehkovážně vyhýbá detailům. V Bostromových postulátech je skryto mnoho předpokladů týkajících se cílů, kterých vědci vytvářením simulací chtějí dosáhnout. I kdyby pokroky ve vědě a výpočetní technice …

Po srážce dvou neutronových hvězd a zrodu černé díry vědci dokázali sledovat teplotu elementárních částic. To poprvé umožnilo změřit fyzikální podmínky při kosmické události tohoto typu. Studovaná srážka dvou neutronových hvězd vytvořila dosud nejmenší pozorovanou černou díru. Kromě toho měla za následek i vznik ohnivé koule, která se rozpíná téměř …

Temná hmota mohla podle nové studie vzniknout ze samostatného „temného velkého třesku“, k němuž došlo krátce po zrodu vesmíru. V roce 2023 Freese a Winkler navrhli, že temná hmota, na rozdíl od běžné hmoty, mohla vzniknout z odlišné události velkého třesku, která se mohla odehrát několik měsíců po tom „klasickém“. …

Neutronové hvězdy jsou extrémní objekty, do jejichž nitra nevidíme. S poloměrem kolem 12 kilometrů mohou mít více než dvojnásobnou hmotnost než Slunce. Hmota v nich je nacpána až pětkrát hustěji než v atomovém jádře; spolu s černými dírami jde o vůbec nejhustší objekty ve vesmíru. Za extrémních podmínek může hmota …

Tým astrofyziků pod vedením vědců z Institute for Advanced Study vyvinul novou techniku pro hledání světelných ozvěn černých děr. Nová metoda usnadní měření hmotnosti a rotace černých děr. Mohla by také poskytnout přímý důkaz o kroužení fotonů kolem černých děr v důsledku efektu „gravitační čočky“. Když světlo prochází v blízkosti …

Casimirův jev byl předpovězen v roce 1948 nizozemským fyzikem Hendrikem Casimirem. Podle této teorie dochází u dvou elektricky neutrálních kovových desek ve vakuu k přitahování na submikronových škálách v důsledku kvantových fluktuací. Casimirova síla je ovlivněna dielektrickou funkcí a magnetickou vodivostí materiálů. (Poznámka PH: Lze si to představit tak, že …

Jak přiblížit atomy co nejblíž k sobě a zkoumat pak takto vzniklé exotické stavy hmoty? Obvykle to vědci dělají tak, že atomy maximálně ochladí a pak pomocí laserového světla zachytí částice do optické pasti, tak blízko sebe, že jsou od sebe vzdáleny až 500 nanometrů. Tento limit je dán vlnovou …