Archiv článků: fyzika

Oč je jádro Země mladší než její povrch

Foto: © Dollar Photo Club

Podle teorie relativity závisí rychlost plynutí času na pohybu i na gravitačním poli. Vysoká gravitace (a ekvivalentně zrychlení, viz známý paradox dvojčat) tikání hodin zpomaluje, dochází k dilataci času. V jádru Země i v jádru Slunce je samozřejmě vyšší gravitace než na povrchu těchto těles (gravitační zrychlení klesá se vzdáleností …

více »

Vesmír bez hodin

Fotony i gravitony mají nulovou klidovou hmotnost. Je proto rozumné předpokládat, že ve velmi vzdálené budoucnosti vesmíru nebude v principu možné sestavit z tohoto materiálu jakékoli smysluplné hodiny. Za hodně dlouhou dobu tak vesmír ztratí schopnost „sledovat vlastní čas“. Geometrie fyzikálního vesmíru přestane být dnešní plně metrickou geometrií Einsteinovy teorie …

více »

Původ Higgsových bosonů

Zásadní otázka samozřejmě zní: kde se vůbec Higgsovy částice vzaly? Odpověď doopravdy známa není, má se ale za to, že jde o pozůstatky takzvaného fázového přechodu, k němuž došlo někdy krátce po velkém třesku. Jste-li trpěliví a budete sledovat sklo ve svém okně, až bude za zimního večera klesat teplota, …

více »

Co jsou to systémy se zápornou termodynamickou teplotou

Autor: Keith Drake – National Science Foundation, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Absolutní nula je nedosažitelná – v jistém smyslu. Třetímu zákonu by se však neměla přikládat přehnaná důležitost, protože se v podobě, která vyjadřuje nedosažitelnost absolutní nuly, týká pouze procesů, které zachovávají teplotní rovnováhu a jsou cyklické. Ponechává otevřenou možnost existence necyklických procesů, které by absolutní nuly dosáhnout mohly. Z této …

více »

ČVUT má cesiové hodiny

Cesiový normál HP5071A je unikátní zařízení pro generování časové stupnice FEL Time. Přístroj bude využíván v Laboratoři přesného času a frekvence Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze. Laboratoř budovaná od roku 2013 je kromě cesiového normálu vybavena rubidiovými frekvenčními normály, přesnými čítači a GPS přijímači, které slouží pro …

více »

Intenzivní magnetické pole v blízkosti supermasivní černé díry

ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array – Atakamská velká milimetrová/submilimetrová anténní soustava) odhalila extrémně silné magnetické pole v oblastech centra galaxie, velmi těsně nad horizontem událostí supermasivní černé díry, v místech, kam naše přístroje zatím nepronikly. Nová pozorování napomohla astronomům pochopit strukturu a vznik těchto superhmotných černých děr v jádrech galaxií …

více »

První známky samointeragující temné hmoty?

Astronomům se poprvé podařilo pozorovat možnou vzájemnou interakci temné hmoty jiným způsobem než prostřednictvím gravitace. Pozorování kolidujících galaxií provedená pomocí dalekohledu ESO/VLT a kosmického teleskopu HST (NASA/ESA Hubble Space Telescope) odhalila první nadějné známky vypovídající o povaze tajemné složky vesmíru. S pomocí přístroj MUSE na dalekohledu ESO/VLT (Chile) a kosmického …

více »

První společný výsledek z urychlovačů LHC a Tevatron

Vědci pracující na předních světových částicových experimentech spojili své síly, zkombinovali svá data a vyprodukovali první společný výsledek z urychlovačů Tevatron a LHC, předchozího a současného nejvýkonnějšího urychlovače na Zemi. Badatelé z experimentů ATLAS, CDF, CMS a DZERO ohlásili 19. března na mezinárodní fyzikální konferenci Rencontres de Moriond v Itálii …

více »

Experiment NOvA ve Fermilabu detekoval první neutrina

Experiment NOvA úspěšně zaznamenal první interakce neutrin ze svazku produkovaného v 800 km vzdálené Fermiho národní laboratoři (Fermilab, USA). Široké mezinárodní spolupráce se též účastní pracovníci Fyzikálního ústavu AV ČR. Experiment se zaměřuje na studium oscilací neutrin. Tyto všudypřítomné a zároveň velmi vzácně interagující částice již řadu let přitahují pozornost …

více »

Higgsův boson se dočkal Nobelovy ceny

Nobelovu cenu za fyziku za letošní rok získali Francois Englert a Peter Higgs za teoretický objev mechanismu, který přispěl k našemu pochopení původu hmotnosti subatomárních částic a jenž byl nedávno potvrzen objevem předpovídané fundamentální částice v experimentech ATLAS a CMS na urychlovači LHC v CERN. Objev Higgsova bosonu umožnil doplnění …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close