Archiv článků: fyzika

Jinou možností pohonu naší vesmírné lodi je využití největšího energetického zdroje ve vesmíru, antihmoty. Antihmota je protiklad hmoty, s opačným nábojem; například elektron má záporný náboj, avšak elektron antihmoty (pozitron) má náboj kladný. Kontaktem s běžnou hmotou se zničí. Čajová lžička antihmoty má dost energie na to, aby zničila celý …

Obří „kosmologický urychlovač/srážeč“ částic existují na počátku vesmíru prý může vysvětlit, proč dnes hmota převládá nad antihmotou. Stačí k tomu jen existence dosud nepotvrzeného typu částic, pravotočivých neutrin. Tvrdí to alespoň fyzikové z Kalifornské univerzity v Riverside a z čínské univerzity Tsinghua Jedna z autorek nové studie Yanou Cui uvádí, …

Je to podobné, jako by se voda po zahřátí změnila na kus ledu. Obecně se dá říct, že dodání tepla/růst teploty znamená rozkmitání částic. Uspořádanost struktur klesá. Pevné látky tají, zaniká feromagnetické uspořádání. Fyzikové teď ale přesto pozorovali podivný jev, kdy magnetické spiny při zvýšení teploty zamrznou do statického vzoru …

Objev vysokoteplotních supravodičů v polyhydridech vybízí k hledání nových typů supravodičů bohatých na vodík. Většina experimentálně popsaných polyhydridových supravodičů s vysokou teplotou supravodivého přechodu (kritická teplota, Tc) jsou binární hydridy kovů vzácných zemin (La, Y atd.), i když do této skupiny spadají i hydridy uranu, vápníku (vzorec je mimochodem CaH6) …

Na antarktické neutrinové observatoři IceCube zachytili a analyzovali vysokoenergetická neutrina, o nichž se předpokládá, že by mohla pocházet z oblastí mimo Mléčnou dráhu. Existence těchto částic by mohla přinést také novou fyziku nad rámec Standardního modelu. Studie, kterou provedl marocký astrofyzik Salah Eddine Ennadifi a jeho kolegové, má vysokoenergetická neutrina …

Rozpínání vesmíru se podle všeho zrychluje a pro vysvětlení tohoto jevu byla jako další veličina zavedena temná energie. Nicméně – nešlo by vše vyřešit prostě i úpravou gravitačního zákona? Podobně jako namísto temné hmoty lze nějak změnit chování gravitace v závislosti na vzdálenosti, zde bychom zavedli nějakou závislost gravitace na …

Při vzniku duhy působí vodní kapky na světlo podobným způsobem, jakým je ovládáno v laboratořích pomocí nejvyspělejších technologií. Přímou analogii obou optických mechanismů prokázal společný projekt, na kterém se podílely Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého a CEITEC Vysoké učení technické v Brně. Vědci poprvé získali unikátní holografický obraz kruhové duhy vytvořené …

Diborid hořčíku, respektive borid hořečnatý MgB2 (tj. boru odpovídá oxidační číslo -I) se již delší dobu vzhledem ke své tvrdosti používá v leteckém průmyslu a také je studován jako supravodivý materiál. Vědci ze švédské Linköping University nyní přišli na velmi zajímavý jev. Pokud příslušný drátek z boridu natahujeme, materiál si …

Superkritická fáze hmoty má být pozoruhodně jednoduchá. Alespoň podle nového výzkumu. O chování hmoty za vysokých teplot a tlaků, kde zdánlivě mizí rozdíl mezi plynem a kapalinou, se toho až dosud moc nevědělo; nebylo ani jasné, nakolik k jejímu popisu bude třeba objevit/vytvořit nějakou „novou fyziku“. Až dosud se předpokládalo, …

Standardní kosmologický model předpokládá, že většinu galaxií obklopuje neviditelné halo tvořené temnou hmotou. Podle nové studie, která vyšla v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, trpasličí galaxie v souhvězdí Pece taková hala nemají. Trpasličí galaxie se zpravidla nacházejí v kupách galaxií nebo poblíž větších galaxií. Mohou proto být ovlivňovány …