Archiv článků: fyzika

Skryrmion lze převést na bimeron

Bimeron je obdobou skyrmionu, prostě „složitější útvar ze spinů“, kvazičástice (topologická spinová textura, aby to bylo jasnější :-)). V budoucích výpočetních architekturách by operace nemusely být reprezentovány jen změnami samotných skyrmionů a bimeronů, ale transformacemi těchto struktur z jedné na druhou. Viz také: Bimeronium: Co všechno přijde po skyrmionech V …

více »

Obří černé díry mohou být spojeny s temnou energií

Pozorované zrychlující se rozpínání vesmíru vysvětlujeme obvykle temnou energií; tu zase spojujeme s kosmologickou konstantou (při této příležitosti se obvykle zmiňuje historie tohoto parametru táhnoucí se až k Einsteinovi), respektive nějakým jejím ekvivalentem (takový parametr pak nemusí být v čase konstantní), dále pak s energií vakua („energie nulových kmitů“ apod.). …

více »

Vysokoenergetická neutrina může generovat i splynutí černých děr

Neutrinová observatoř IceCube v Antarktidě občas zaznamenává interakce neutrin, u nichž je obtížné vymyslet nějaký věrohodný scénář jejich vzniku. Nesou totiž příliš mnoho energie. Tyto signály přicházejí z různých, náhodných směrů, takže jejich příčinou zřejmě musí být nějaký „obecný“ jev. Podle nové teorie by mohly vznikat srážkami černých děr. Výzkum …

více »

Zobrazování pomocí neutronů

Zobrazování objektů pomocí neutronů, tzv. neutronová radiografie, v současné době zažívá prudký rozvoj, který též souvisí s budováním tzv. tříštivých neutronových zdrojů. Jsou to výzkumná zařízení, která generují neutronové záření pomocí jaderné reakce vysokoenergetických protonů urychlovače a jádra některého z těžších prvků, například olova. Jaderné tříštění (anglicky spallation) je vyvoláno …

více »

Magnony tečou ultratenkými materiály překvapivě rychleji

Tenčí drát má (relativně) vyšší elektrický odpor. Opačně to může fungovat ve velmi tenkých vrstvách blížících se 2D a/nebo za velmi nízkých teplot. Fyzikové z University of Groningen a Brest University nyní stejný jev zaznamenali také v případě magnonů – tedy spinových vln (kvazičástic), které procházejí materiálem a přitom převracejí …

více »

Existence sterilních neutrin se nepotvrdila

Několik fyzikálních teorií předpokládá existenci čtvrtého typu neutrin, tzv. sterilních. Experimenty provedené v rámci projektu Stereo je však nepotvrdily. Dále tedy platí, že známe tři typy neutrin, elektronová, mionová a tauonová, která se pomocí oscilace mohou měnit jedno v druhé. V roce 2011 se zjistila anomálie mezi pozorovaným a předpovídaným …

více »

Neutrinová komunikace

Pokud by byla mimozemská civilizace skutečně inteligentní, sotva bude posílat vzkazy v elektromagnetickém spektru… Neutrina by mohla být ideálním prostředkem pro komunikaci. Procházejí bez problémů látkou, většinu z nich nezastaví ani tisíce světelných roků olova a neutrinovou zprávu je možné přijmout i na druhém konci viditelného vesmíru. Můžeme začít ale tady u …

více »

Hořčík se za vysokých tlaků změní v elektrid

Vědcům z Lawrence Livermore National Laboratory se podařilo stlačit hořčík při třikrát větším tlaku, než jaký panuje v zemském jádře. Potvrdilo se, že za těchto podmínek krystalová mřížka změní svou strukturu a z kovu se stane elektrid. Dosud ovšem toto přesvědčení stálo pouze na teoretických předpokladech a simulacích, experimentálně podobně …

více »

Poprvé pozorovali kvantovou provázanost různých částic, pionů π+ a π-

Experimenty zřejmě vyřešily problém s velikostí atomových jader. V Brookhavenské národní laboratoři vědci sledovali, jak prostřednictvím série kvantových fluktuací interagují fotony a gluony (částice silné síly, které drží pohromadě kvarky v protonech a neutronech). Při těchto interakcích vzniká jako meziprodukt nestabilní částice, která se rychle rozpadá na dva různě nabité …

více »