Archiv článků: fyzika

Přišli na to, jak ochladit k absolutní nule i nanočástice

Efektivní techniky chlazení až téměř k absolutní nule pomocí laseru byly dosud využitelné pouze pro jednotlivé, od sebe oddělené atomy nebo molekuly. Nový výzkum by měl umožnit to provádět i s nanočásticemi. Zatímco atomy šlo ochladit pouze laserovým světlem, nanočástice dosud musely mít elektrický náboj a pro optimální chlazení se …

více »

Zachytili vzácný rozpad Higgsova bosonu na foton a boson Z

Podle výsledků několikastupňové reakce se rozhodne, zda i nadále vystačíme se Standardním modelem nebo se prokáže existence dosud neznámých, částic. Na konferenci Large Hadron Collider Physics týmy projektů ATLAS a CMS informovaly o tom, že se jim společně podařilo najít první důkaz vzácného procesu, při němž se Higgsův boson rozpadá …

více »

Testy přístroje pro měření gravitace planetky

První vědecký přístroj, který má přímo měřit gravitaci na povrchu planetky podstoupil zkoušky v Laboratoři mechanických systémů Evropské kosmické agentury. Gravimetr GRASS (Gravimeter for Small Solar System Objects) přistane s CubeSatem Juventas (uvolněným ze sondy Hera) na povrch planetky Dimorphos a jeho úkolem bude měřit úroveň gravitace, která se podle …

více »

Blesky na Jupiteru pulzují v podobném rytmu jako v bouřkových oblacích na Zemi

Blesky na Jupiteru se svou povahou podobají pozemským, ukazují nová data sondy Juno. Studii mezinárodního týmu pod vedením pracovníků oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a katedry fyziky povrchů a plazmatu Matematicko-fyzikální fakulty UK publikoval včera časopis Nature Communications. Na základě nových dat sondy Juno tým usuzuje, že …

více »

Další měření rychlosti rozpínání vesmíru: co říkají o Hubbleově konstantě gravitační čočky

Jak se zde již několikrát psalo, měření rychlosti rozpínání vesmíru (Hubbleovy konstanty) různými metodami vedou k různým výsledkům. Rozdíl kolem 10 % sice znamená, že příslušné hodnoty jsou „v zásadě dobře“, ale současně se tím ukazuje, že zde přetrvává nějaký problém, jemuž pořádně nerozumíme. Dvě základní metody jsou založeny na …

více »

Jak interpretovat kvantovou mechaniku?

Než se v následující kapitole dostanu k ideji, kterou pokládám za nejpřesvědčivější, totiž k relační perspektivě, shrnu zde alternativy, jež jsou nejvíce diskutovány. Obecně se jim začalo říkat „interpretace kvantové mechaniky“. V té či oné podobě všechny tyto „interpretace“ vyžadují, abychom přijali za své různé extrémní myšlenky: mnohonásobné vesmíry, neviditelné …

více »

Temná hmota může tvořit i temné atomy

Některé z modelů temné hmoty počítají s tím, že není (nemusí být) tvořena jediným druhem částic, které zaplavují vesmír vedle hmoty viditelné. Místo toho může i temná hmota být složena z různých druhů částic. Mohou také existovat dosud neznámé síly, které působí pouze mezi částicemi temné hmoty. Jinak řečeno, temná …

více »

Google vs. Microsoft: Kvantový počítač na bázi anyonů

Anyony představují třetí typ částic vedle fermionů a bosonů. Přesněji řečeno, jde o kvazičástice. Navíc anyony nejspíš v normálním 3D světě nemohou existovat, ale mohly by se vyskytovat ve 2 dimenzích. A anyony mají mít další podivnou vlastnost – když stejné částice dvakrát prohodíme (nebo stačí jednou, uvádí se jinde; …

více »

Co žere vesmír?

Vypadá to, jako by nějaký vesmírný obr ukousl z kosmu gigantické sousto, po kterém zbylo jen superprázdno. Jakmile sonda COBE ukázala skvrnitou oblohu plnou CMB, daty se začali zabývat teoretičtí kosmologové. Jsou ty skvrny jen náhodné? Jsou větší skvrny nějak výraznější než ty menší, a pokud ano, lze tento rozdíl …

více »