Chen Xianhui z Čínské akademie věd a jeho kolegové z Nanjing University oznámili ve Physical Review Letters, že dosáhli rekordu z hlediska teploty supravodivosti jediného prvku. Hodnota zní 36 K, opět ovšem vyžaduje vysoký tlak. Nizozemský vědec Heike Kamerlingh Onnes objevil supravodivost u rtuti již v roce 1911; zkoumání supravodivosti …
více »Výzkum supravodivosti se zaměřuje na palladium (a další novinky ze světa supravodivosti)
Po kuprátech a niklátech si vědci při hledání vysokoteplotních supravodičů začínají všímat sloučenin dalšího prvku – palladia. Viz také: Supravodivost oxidů mědi a niklu se liší Vědci z Vídeňské technické univerzity přišli s teoretickými modely, které jim umožnily vypočítat teploty supravodivého převodu (kritické teploty) pro řadu sloučenin. U oxidů niklu …
více »Odhalování anatomie černých děr
Pokud je černá díra součástí binárního systému, nabízí se celá studna objevů. Studentka Teoretické fyziky na Fyzikálním ústavu SU v Opavě, Zuzana Turoňová se ve své doktorandské práci zaměřila na výzkum specifických vlastností rentgenových binárních systémů, ve kterých jednou ze složek je černá díra. Tento zajímavý výzkum, jehož cílem je …
více »Další pokrok v supravodivosti při pokojové teplotě: hydrid lutecia dopovaný dusíkem
Na University of Rochester vytvořili materiál supravodivý při teplotě 20,5 °C a tlaku 10 kilobarů (cca 10 000 atmosfér). Příslušnou látkou je hydrid lutecia dopovaný dusíkem. Tlak je to sice stále obrovský, nicméně o dva řády menší než při předchozích podobných pokusech. V čele týmu stál Ranga Dias; tito vědci …
více »Nejpřesnější určení hmotnosti Higgsova bosonu
Od potvrzení existence Higgsova bosonu, které představovalo triumf Standardního modelu, uplynulo už přes 10 let, příslušný výzkum/objev se mezitím dočkal i Nobelovy ceny za fyziku. Tým projektu ATLAS z CERNu nyní informoval o tom, že se vědcům podařilo změřit hmotnost Higgsova bosonu přesněji než kdykoli předtím. Právě experimenty ATLAS a …
více »Kolik těch vesmírů je?
Na seznamu těch opravdu nejzásadnějších ze všech zásadních otázek ohledně kosmu nenajdeme asi zásadnější než právě tuto: „Kolik vesmírů vlastně existuje?“ Jelikož se nezdá pravděpodobné, že by jich bylo třeba 153, v úvahu přicházejí odpovědi jeden, dva nebo nekonečno. Tak určitě je vesmír alespoň jeden. V kapitole 12 jsme naťukli …
více »Záhadná reliktní galaxie se zdá být bez temné hmoty
Galaxie NGC 1277 podle všeho neobsahuje žádnou temnou hmotu. Podobné výsledky (anomálie? chyby měření?) se už objevily v případě trpasličích galaxií. NGC 1277 ale svou hmotností několikrát převyšuje Mléčnou dráhu a v tomto smyslu se má jednat o první podobný případ. Viz např. Našli další divnou a řídkou galaxii bez …
více »Kvantové počítače, absolutní nula a problém tří nekonečen
V reálném světě nelze dosáhnout teploty absolutní nuly. Jenomže celá záležitost se poněkud komplikuje, když do hry vstoupí teorie informace. Z tohoto pohledu – když se částice ochladí na absolutní nulu, znamená to, že jejich stav je přesně znám: zaručeně se nacházejí ve stavu s nejnižší energií. Neobsahují pak žádnou …
více »Chování černých děr předpoví srážku galaxií – a naopak
Astronomové došli na základě analýzy nových dat k závěru, že supermasivní černé díry zakryté prachem s větší pravděpodobností rostou a přitom uvolňují obrovské množství energie, pokud se nacházejí uvnitř galaxií, které se brzy srazí se svým sousedem. Černé díry uprostřed většiny galaxií pohlcují prach a plyn, který do nich padá. …
více »Proč sekt pění jinak než sodovka? A co pivo?
Šumivé nápoje se od sebe liší, a to i v tom, co je spojuje. V šumivém vínu (šampaňské/sekt, ale i prosecco) vytvářejí bublinky stabilní řetězec, stoupají v řadě nad sebou. U jiných sycených nápojů se mnoho bublinek odklání do stran, takže jich na hladině vidíme mnohem víc najednou. Řetězce nejsou …
více »