Archiv článků: fyzika

Efekt para ořechů (brazilských ořechů, též granulární konvekce) odpovídá jevu, kdy protřepáváme mísou různě velkých (např.) ořechů. Předměty se nakonec uspořádají tak, že ty nejmenší pokrývají dno. Zdánlivě je to nelogické, „těžší je vespod“. Nicméně předpokládáme, že předměty mají sice různou hmotnost, ale přibližně stejnou hustotu, takže není důvod pro …

Některá tělesa se možná dokážou skrývat i před nejvýkonnějšími dalekohledy. Respektive: nedokážeme je odlišit od černé díry, mají dokonce i obdobný stín. Zatím jde pouze o matematickou konstrukci, Výsledky nové simulace vědců z Johns Hopkins University ale naznačují, že by mohl existovat dosud neznámý typ hvězd. Spoluautor nové studie Ibrahima …

Bublina je plyn v kapalině, antibublina analogicky kapička kapaliny obklopená vrstvou plynu (a pak může být zase v kapalině podobně jako bublina běžná). Nová studie vědců z University of Twente popisuje rychlou a laditelnou přípravu antibublin v mikroskopickém měřítku. Antibubliny, které jsou menší než jeden milimetr, by mohly nabídnout řadu …

Zpevňování slitin nanočásticemi je pokládáno za nový perspektivní způsob přípravy materiálů. Nanočástice přidávané v průběhu legování dodávají slitinám jedinečné vlastnosti. Tato technologie byla již použita k inovaci vysoce pevných hliníkových slitin a nebo různých ocelí. Problém ale je, že nanočástice mají nízkou tepelnou stabilitu, při vyšších teplotách se různě shlukují …

Před 60 lety zasvítil v Československu první laser. Do provozu byl uveden 9. dubna 1963 zásluhou dr. Karla Pátka, zaměstnance Fyzikálního ústavu Československé akademie věd (FÚ ČSAV), který aparaturu navrhl a sestavil navzdory oficiálně schváleným plánům a s omezenými prostředky. Co předcházelo vyslání prvního paprsku a co spojuje dr. Pátka …

Temná hmota by mohla být tvořena ultralehkými temnými fotony, které vesmír současně zahřívají. Tato hypotéza má být podle jejích autorů ve výborném souladu s daty získanými spektrografem COS (Cosmic Origin Spectrograph) na palubě Hubbleova vesmírného dalekohledu. Přístroj provádí měření kosmické pavučiny, složité a řídké sítě vláken, která vyplňuje prostor mezi …

Nedávný experiment určil objem protonu, respektive poloměr jeho hmotnosti, Přesněji řečeno té části hmotnosti, za kterou je odpovědná silná interakce. Pokus byl proveden na urychlovači v Thomas Jefferson National Accelerator Facility (spadá pod Ministerstvo energetiky USA), ale na výzkumu se podíleli vědci z celé řady institucí. Celková hmotnost protonu není …

Přestože se v okolí nacházelo více než 30 hromosvodů, blesk neudeřil do nich, ale do komínu. Marcelo Saba a Diego Rhamon z brazilského Národního institutu pro výzkum vesmíru získali díky vysokorychlostní kameře (a pochopitelně také štěstí) unikátní snímek úderu blesku, který se pak objevil až na obálce Geophysical Research Letters. …

Zatímco standardní metoda využívá jeden výkon laseru, výzkumníci použili několik různých výkonů a data zkombinovali podle nově odvozeného vzorce. Vědcům z univerzit ve Würzburgu, v Ottawě a Praze se podařilo vyřešit desítky let starý problém rozlišení jednoduché a vícenásobné excitace světla. Novou metodu představují v nejnovějším čísle časopisu Nature. Sestrojení …

Citlivé detektory světla se chovají jinak, než si vědci dosud mysleli. Zjistili to fyzici Josef Hloušek, Ivo Straka a Miroslav Ježek z katedry optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UP), kteří při výzkumu zaměřeném na jednofotonové detektory pozorovali nové děje. Následně prokázali, že se neslučují s dosavadní teorií …