Archiv článků: fyzika

Kočky vytvářejí své typické předení jiným způsobem, než si odborníci desítky let mysleli. Zatímco dosavadní teorie tyto nízkofrekvenční zvuky koček přisuzovala opakovaným nervovým vzruchům a následnému stahování a uvolňování hlasivek, mezinárodní tým odborníků nyní odhalil, že kočičí hrtan je při průchodu vzduchu schopen sám vytvářet nízkofrekvenční zvuk bez nutnosti nervových …

Superhmotné černé díry najdeme v centrech prakticky všech galaxií, i těch vzdálených, pocházejících tedy z raného vesmíru a ještě mladých. Z toho lze odvozovat, že existují již na samém počátku vývoje galaxie, možná dokonce fungují jako krystalizační centrum, kolem něhož se pak samotná galaxie formuje. Jenže jak tyto objekty vlastně …

Povrch Venuše samozřejmě představuje z našeho pohledu peklo: vysoký tlak i teplota, déšť koncentrované kyseliny sírové. Jestli tam ještě šlehají blesky, se už pak (z „praktického hlediska“ plánování nějakým misí, řekněme) může zdát skoro jedno, ale teoreticky je ta otázka jistě zajímavá. Vědci se o blesky na Venuši přou už …

V nitru Uranu a Neptunu se podle všeho nacházejí fáze ledu s vysokou hustotou. Tyto materiály existují za vysokých tlaků i teplot (opravdu hluboko uvnitř těchto planet). Vědci nedávno poprvé pozorovali jednu z těchto fází, led XIX, pomocí výkonných laserů, které reprodukují odpovídající extrémní podmínky, které předpokládáme v nitru velkých …

Supravodivé vrstvy grafenu mohou být současně kvazikrystalem. Twistronika, tedy obor zkoumající chování monoatomárních nebo jinak tenkých materiálů, jejichž více vrstev je položeno na sobě a vůči sobě různě posunuto či pootočeno (twist), se protla s dalším zajímavým oborem fyziky, s kvazikrystaly, V nová práci studii z MITu a dalších institucí …

Vědci se pokusili najít případnou asymetrii v tzv. elektrickém dipólovém momentu elektronu. Výzkum byl původně inspirován hledáním možné asymetrie mezi hmotou a antihmotou, tj. otázkou, zda jsou elektron a pozitron nutně „dokonalými“ antičásticemi. Elektrický dipólový moment elektronu (eEDM) udává, jak rovnoměrně je tento náboj rozložen mezi severním a jižním pólem …

Fonony jsou kvazičástice, kolektivní vibrace krystalové mřížky. Nová studie má poskytovat důkaz jejich rozlišování podle chirality: tedy že dva fonony mohou být svými zrcadlovými obrazy a nedají se ztotožnit. Na pohled to moc smysl nedává, protože jde vlastně o něco jako proud materiálem, ale stačí si to představit jako proud …

Nejen elektrony, ale i atomová jádra mohou absorbovat energii, čímž se dostávají do excitovaných stavů. Tyto stavy pak ztrácejí energii rozpadem a přitom emitují různé částice. Různé procesy rozpadu a emise částic se nazývají rozpadové kanály. S rostoucí dodanou energií se zvyšuje počet způsobů, jak lze nukleony dostat do vyšších …

Ne že by to někoho asi překvapilo, ale nové experimenty konečně přesvědčivě potvrdily, že ve vztahu ke gravitaci se antihmota chová jako hmota běžná. Fyzikové zkoumající (lehký) antivodík (antiproton spárovaný s pozitronem) prokázali, že gravitace ho táhne dolů a netlačí ho nahoru. Nové experimenty provedli vědci z projektu ALPHA (Antihydrogen …

Vazba kvarků do protonů, neutronů a atomových jader je tak silná, že se příslušná interakce tak rovnou jmenuje. Silná síla, jejímž nositelem jsou gluony, je však současně ze všech čtyř základních interakcí měřitelná s nejmenší přesností. Nová studie vědců z projektu ATLAS v CERNu popisuje, jak lze pomocí bosonu Z, …