Archiv článků: fyzika

Skok ve výzkumu žabek

Zdánlivé hříčce věnují vědci pozornost po delší dobu. S výzkumem začali překvapivě kvůli hydroplánům, které jsou při přistání na vodě vystaveny podobným silám. Házení žabek na klidnou vodní hladinu dnes představuje nepříliš častou zábavu. Některé časopisy dokonce tento tradiční „sport“ musejí připomínat podrobnými návody. Přitom se jím údajně bavili už …

více »

Jak se rodí krystal: přelévání mezi řádem a chaosem

Krystal z kapalné fáze vzniká nukleací. Tento proces si ale můžeme představovat různě, zjednodušeně jako prosté rozšiřování krystalizačního jádra atom po atomu. Jenže některá pozorování spíše naznačovala složitější proces, kdy se nejprve vytvoří speciální vysokoenergetická struktura a až z ní pak finální krystal jakoby najednou. Nový výzkum provedený v Lawrence …

více »

Sestrojili superzářivý světelný zdroj na bázi 2D polovodičů

V navrženém konceptu se superzářivý zdroj nespoléhá jako konvenční laser na velkou populaci fotonů v laserové dutině, ale na synchronizovanou emisi fotonů v opticky vybuzeném 2D materiálu. Vědci z týmů Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR a MFF UK objevili nový způsob konstrukce superzářivých světelných zdrojů s využitím dvojrozměrných …

více »

Vědci dokážou novým mikroskopem zobrazit pohyblivý hologram

Metoda využívá tzv. prostorový modulátor světla, který pracuje s odezvou pouhých 70 mikrosekund a umožňuje zobrazit třírozměrnou hloubku pozorovaného vzorku. Procesy, které řídí chování a život buněk, jsou velice rychlé a pomíjivé. Technologie vyvinutá výzkumníky z Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR umožňuje prostřednictvím optického mikroskopu poskládat z neustále se …

více »

Potvrdili spinon, elektron se má opravdu skládat ze 2 částic

Elektrony se za extrémních podmínek, v „kvantových materiálech“, respektive v kvantových spinových kapalinách, jakoby rozdělí na dvě části – kvazičástice, z nichž jedna nese elektrický náboj, druhá (spinon) pak spin. Nai Phuan Ong z Princeton University, hlavní autor článku v Nature Physics, a jeho postgraduální studenti Peter Czajka a Tong …

více »

Navrhli WARPový pohon bez potřeby negativní energie

WARPový pohon, kdy se nadsvětelné rychlosti (z hlediska aktuálního vnějšího pozorovatele) dosahuje ohýbáním časoprostoru, není jen záležitostí seriálu StarTrek, ale spekulace o něm se objevují tu a tam i ve vědeckých publikacích. Většinou má vše charakter matematických triků v tom smyslu, že nějaké rovnice připouštějí i nějaké exotické řešení – …

více »

Strojové učení mělo podpořit hypotézu o vesmíru jako simulaci

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Hong Qin z Princetonu vytvořil pomocí strojového učení na základě historických dat algoritmus, který dokázal vypočítat polohu libovolného tělesa Sluneční soustavy v daném okamžiku. Na tom není samo o sobě nic divného. Zajímavé má být, že příslušná umělá inteligence přitom vůbec neodvodila a nepoužívala Newtonovy gravitační zákony ani žádnou jejich …

více »

Střídavý Josephsonův jev a kvantové tečky

Nanotrubička, autor Arnero, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Kondův jev je mnohočásticový kvantový efekt, kdy při dostatečně nízkých teplotách způsobují volné magnetické momenty anomální vodivost. Doktorandka Alžběta Kadlecová z teoretického oddělení Katedry fyziky kondenzovaných látek MFF UK je spoluautorkou studie střídavého Josephsonova jevu, která v březnu vyšla v renomovaném časopise Physical Review Letters. Na výzkumu spolupracovala s fyziky …

více »

Proč se sklo někdy rozbíjí na stejně velké střepy

Sklenice se při pádu nejspíš rozbije na střepy nestejné velikosti. Podle okolností bude asi existovat nějaká střední hodnota a odpovídající statistické rozdělení, ale o moc víc toho o situaci asi říct nepůjde. V některých případech se ale sklo rozbíjí na přibližně stejně velké kousky, a to ani nemusí být protkané …

více »

Srážky černých děr a neutronových hvězd by mohly rozřešit spor o rozpínání vesmíru

Astrofyzikové opakovaně narážejí na problém s určením konkrétní hodnoty Hubbleovy konstanty, která odpovídá rychlosti rozpínání vesmíru. Jak se zde již opakovaně popisovalo, různé metody dávají odlišné výsledky. Ne sice fatálně různé, celkový kosmologický pohled na vesmír to nemění, ale je to prostě záhada a ukazuje to, že zde něčemu nerozumíme. …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close