Asi před 13 miliardami let, tedy cca 400 milionů let po velkém třesku, nastala tzv. éra reionizace vesmíru. Mezihvězdné prostředí se tehdy ionizovalo ultrafialovým zářením, které vydávaly první hvězdy v nejstarších právě vznikajících a rostoucích galaxiích. Pochopení fyziky tohoto úseku kosmology a další vědce samozřejmě zajímá, minimálně proto, že období …
více »Neutrina a antineutrina nebudou totožná
V Itálii pod téměř kilometrem skály, která má maximálně odstínit šum prostředí, běží detektor CUORE (Cryogenic Underground Observatory for Rare Events), používaný k práci s neutriny. Nový výzkum se zaměřil na možnost, že by neutrino mohlo být svou vlastní antičásticí, tedy spadalo mezi tzv. Majoranovy fermiony (žádný příklad z této …
více »Světlo umožňuje manipulovat s excitony i magnetismem
Vědci z MITu a dalších institucí objevili při studiu exotické fyziky nový způsob manipulace s magnetismem materiálu pomocí světla; navíc přitom také připravili vzácnou formu hmoty. Výsledkem by mohly být nové technologické aplikace včetně mnohem rychlejších pamětí. Excitony jsou kvazičástice skládající se z elektronu a díry – obvykle původního místa, …
více »Superhmotné černé díry mohly vznikat přímo v raném vesmíru
A jak to souvisí s temnou hmotou? Tu zase mohou tvořit ultralehké, přitom však opravdu obří „částice“, alespoň podle studie fyziků z Brookhaven National Laboratory. Rané černé díry představují problém. Z pozorování vyplývá, že superhmotné černé díry vznikaly již velmi záhy, jenže současně to podle našich modelů vypadá, že na …
více »Unikající helium-3 má dokazovat, že Země vznikla uvnitř sluneční mlhoviny
Podle nové studie uniká ze zemského jádra helium-3 – tedy vzácný izotop helia s jediným neutronem v jádře, na rozdíl od běžného He-4. Téměř všechno helium-3 pochází z doby krátce po velkém třesku. Z úniku plynu má dále vyplývat odpověď na dosud celkem diskutovanou otázku: zda se Země formovala uvnitř …
více »Electron-Ion Collider: Co slibuje chystaný srážeč protonů a iontů
Gluonové nasycení a kondenzát barevného skla. Původ hmotnosti a skládání spinu. Nový urychlovač Electron-Ion Collider (EIC) chystá Brookhaven National Laboratory ve spolupráci s Thomas Jefferson National Accelerator Facility. Zařízení by mělo umožnit hlubší pochopení vlastnosti protonů a neutronů a zjistit, které z nich se odvozují od vlastností samotných kvarků a …
více »Tvary tajícího ledu závisejí na teplotě okolní vody
Tým matematiků a fyziků zjistil, jak jsou útvary z ledu utvářeny vnějšími silami, například teplotou vody. Led podle okolností může mít jak různý tvar, tak i „vzorkování“, tj. speciální podobu povrchu. „Naše práce pomáhá pochopit, jak tání ledu vyvolává neobvyklé vzorce proudění, které následně ovlivňují další tání,“ uvádí spoluautorka příslušné …
více »Česko staví svůj desátý jaderný reaktor
Ve středu 23. března 2022 oznámila Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze (FJFI), že od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) získala povolení k výstavbě jaderného reaktoru VR-2. Ten bude stát ve stejné reaktorové hale, kde už od roku 1990 fakulta provozuje školní reaktor VR-1 Vrabec. Počet provozovaných jaderných reaktorů …
více »Atomy s antihmotou překvapily: nečekané chování hybridní hmoty
Atomy s antihmotou, respektive hybridní hmota, co to vůbec je? Jedná se o objekty kombinující v sobě částice a antičástice. Hybridní atom helia, který zkoumali v CERNu v rámci projektu ASACUSA, má v obalu namísto jednoho elektronu stejně tak záporně nabitý antiproton. Pokud tuhle věc navíc ponoříme do supratekutého helia, …
více »V kvark-gluonovém plazmatu poprvé zachytili částici X
Krátce po velkém třesku se kvarky spojovaly do mnoha různých částic, z nichž se po ochlazení ukázaly být stabilní pouze protony a neutrony tvořící běžnou hmotu. V plazmatu horkém biliony (trillions) stupňů se podle všeho vyskytovaly i tzv. částice X. Dnes jsou tyto částice X velmi vzácné, i když podle …
více »