Archiv článků: fyzika

Podivné: spinové sklo při růstu teploty může zamrznout

Je to podobné, jako by se voda po zahřátí změnila na kus ledu. Obecně se dá říct, že dodání tepla/růst teploty znamená rozkmitání částic. Uspořádanost struktur klesá. Pevné látky tají, zaniká feromagnetické uspořádání. Fyzikové teď ale přesto pozorovali podivný jev, kdy magnetické spiny při zvýšení teploty zamrznou do statického vzoru …

více »

Supravodivý je i hydrid hafnia

periodická tabulka

Objev vysokoteplotních supravodičů v polyhydridech vybízí k hledání nových typů supravodičů bohatých na vodík. Většina experimentálně popsaných polyhydridových supravodičů s vysokou teplotou supravodivého přechodu (kritická teplota, Tc) jsou binární hydridy kovů vzácných zemin (La, Y atd.), i když do této skupiny spadají i hydridy uranu, vápníku (vzorec je mimochodem CaH6) …

více »

Objevili nový zdroj vysokoenergetických neutrin: blazar

Na antarktické neutrinové observatoři IceCube zachytili a analyzovali vysokoenergetická neutrina, o nichž se předpokládá, že by mohla pocházet z oblastí mimo Mléčnou dráhu. Existence těchto částic by mohla přinést také novou fyziku nad rámec Standardního modelu. Studie, kterou provedl marocký astrofyzik Salah Eddine Ennadifi a jeho kolegové, má vysokoenergetická neutrina …

více »

Světlo duhy ovládají efekty známé z použití metamateriálů

Při vzniku duhy působí vodní kapky na světlo podobným způsobem, jakým je ovládáno v laboratořích pomocí nejvyspělejších technologií. Přímou analogii obou optických mechanismů prokázal společný projekt, na kterém se podílely Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého a CEITEC Vysoké učení technické v Brně. Vědci poprvé získali unikátní holografický obraz kruhové duhy vytvořené …

více »

Supravodivost: Natahování boridu hořečnatého zvyšuje jeho kritickou teplotu

Diborid hořčíku, respektive borid hořečnatý MgB2 (tj. boru odpovídá oxidační číslo -I) se již delší dobu vzhledem ke své tvrdosti používá v leteckém průmyslu a také je studován jako supravodivý materiál. Vědci ze švédské Linköping University nyní přišli na velmi zajímavý jev. Pokud příslušný drátek z boridu natahujeme, materiál si …

více »

Superkritické tekutiny jsou si všechny podobné

Superkritická fáze hmoty má být pozoruhodně jednoduchá. Alespoň podle nového výzkumu. O chování hmoty za vysokých teplot a tlaků, kde zdánlivě mizí rozdíl mezi plynem a kapalinou, se toho až dosud moc nevědělo; nebylo ani jasné, nakolik k jejímu popisu bude třeba objevit/vytvořit nějakou „novou fyziku“. Až dosud se předpokládalo, …

více »

Pátrání po temné hmotě v Peci

Standardní kosmologický model předpokládá, že většinu galaxií obklopuje neviditelné halo tvořené temnou hmotou. Podle nové studie, která vyšla v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, trpasličí galaxie v souhvězdí Pece taková hala nemají. Trpasličí galaxie se zpravidla nacházejí v kupách galaxií nebo poblíž větších galaxií. Mohou proto být ovlivňovány …

více »

Superpočítačové modely černých děr: klíč k fúzním elektrárnám?

Plazma interaguje s magnetickým polem, vyzařuje energii a toto vyzařování ho zpětně ovlivňuje. Mezinárodní tým fyziků spolu s vědci z Fyzikálního ústavu v Opavě publikoval v červencovém čísle vědeckého časopisu Monthly Notices of Royal Astronomical Society článek, ve kterém se popisuje chování hmoty okolo černých děr zcela novým způsobem. Tyto …

více »