Archiv článků: fyzika

Obří simulace popsala období reionizace vesmíru

Asi před 13 miliardami let, tedy cca 400 milionů let po velkém třesku, nastala tzv. éra reionizace vesmíru. Mezihvězdné prostředí se tehdy ionizovalo ultrafialovým zářením, které vydávaly první hvězdy v nejstarších právě vznikajících a rostoucích galaxiích. Pochopení fyziky tohoto úseku kosmology a další vědce samozřejmě zajímá, minimálně proto, že období …

více »

Neutrina a antineutrina nebudou totožná

V Itálii pod téměř kilometrem skály, která má maximálně odstínit šum prostředí, běží detektor CUORE (Cryogenic Underground Observatory for Rare Events), používaný k práci s neutriny. Nový výzkum se zaměřil na možnost, že by neutrino mohlo být svou vlastní antičásticí, tedy spadalo mezi tzv. Majoranovy fermiony (žádný příklad z této …

více »

Světlo umožňuje manipulovat s excitony i magnetismem

Vědci z MITu a dalších institucí objevili při studiu exotické fyziky nový způsob manipulace s magnetismem materiálu pomocí světla; navíc přitom také připravili vzácnou formu hmoty. Výsledkem by mohly být nové technologické aplikace včetně mnohem rychlejších pamětí. Excitony jsou kvazičástice skládající se z elektronu a díry – obvykle původního místa, …

více »

Superhmotné černé díry mohly vznikat přímo v raném vesmíru

A jak to souvisí s temnou hmotou? Tu zase mohou tvořit ultralehké, přitom však opravdu obří „částice“, alespoň podle studie fyziků z Brookhaven National Laboratory. Rané černé díry představují problém. Z pozorování vyplývá, že superhmotné černé díry vznikaly již velmi záhy, jenže současně to podle našich modelů vypadá, že na …

více »

Electron-Ion Collider: Co slibuje chystaný srážeč protonů a iontů

Gluonové nasycení a kondenzát barevného skla. Původ hmotnosti a skládání spinu. Nový urychlovač Electron-Ion Collider (EIC) chystá Brookhaven National Laboratory ve spolupráci s Thomas Jefferson National Accelerator Facility. Zařízení by mělo umožnit hlubší pochopení vlastnosti protonů a neutronů a zjistit, které z nich se odvozují od vlastností samotných kvarků a …

více »

Tvary tajícího ledu závisejí na teplotě okolní vody

Tým matematiků a fyziků zjistil, jak jsou útvary z ledu utvářeny vnějšími silami, například teplotou vody. Led podle okolností může mít jak různý tvar, tak i „vzorkování“, tj. speciální podobu povrchu. „Naše práce pomáhá pochopit, jak tání ledu vyvolává neobvyklé vzorce proudění, které následně ovlivňují další tání,“ uvádí spoluautorka příslušné …

více »

Česko staví svůj desátý jaderný reaktor

Ve středu 23. března 2022 oznámila Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze (FJFI), že od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) získala povolení k výstavbě jaderného reaktoru VR-2. Ten bude stát ve stejné reaktorové hale, kde už od roku 1990 fakulta provozuje školní reaktor VR-1 Vrabec. Počet provozovaných jaderných reaktorů …

více »

V kvark-gluonovém plazmatu poprvé zachytili částici X

Krátce po velkém třesku se kvarky spojovaly do mnoha různých částic, z nichž se po ochlazení ukázaly být stabilní pouze protony a neutrony tvořící běžnou hmotu. V plazmatu horkém biliony (trillions) stupňů se podle všeho vyskytovaly i tzv. částice X. Dnes jsou tyto částice X velmi vzácné, i když podle …

více »