Archiv článků: fyzika

Oblast ve tvaru prstence plynu a prachu, je dostatečně chladná a chráněná před ničivým zářením. Záhadné okolnosti vzniku velmi mladé hvězdy poblíž masivní černé díry v centru naší Mléčné dráhy objasnil mezinárodní tým vědců pod vedením Floriana Peißkera z Univerzity v Kolíně nad Rýnem, jehož součástí byl i Michal Zajaček …

Kvantová fyzika by stejně jako ta klasická sama o sobě měla být vratná (v rovnicích není šipka času), zaměříme-li se tedy na systémy dostatečně malé na to, aby se v nich uplatňovala termodynamika/entropie. Proto by neměl být v principu problém nějaký proces spustit pozpátku a dostat se do libovolného bodu …

Bimeron je obdobou skyrmionu, prostě „složitější útvar ze spinů“, kvazičástice (topologická spinová textura, aby to bylo jasnější :-)). V budoucích výpočetních architekturách by operace nemusely být reprezentovány jen změnami samotných skyrmionů a bimeronů, ale transformacemi těchto struktur z jedné na druhou. Viz také: Bimeronium: Co všechno přijde po skyrmionech V …

Pozorované zrychlující se rozpínání vesmíru vysvětlujeme obvykle temnou energií; tu zase spojujeme s kosmologickou konstantou (při této příležitosti se obvykle zmiňuje historie tohoto parametru táhnoucí se až k Einsteinovi), respektive nějakým jejím ekvivalentem (takový parametr pak nemusí být v čase konstantní), dále pak s energií vakua („energie nulových kmitů“ apod.). …

Neutrinová observatoř IceCube v Antarktidě občas zaznamenává interakce neutrin, u nichž je obtížné vymyslet nějaký věrohodný scénář jejich vzniku. Nesou totiž příliš mnoho energie. Tyto signály přicházejí z různých, náhodných směrů, takže jejich příčinou zřejmě musí být nějaký „obecný“ jev. Podle nové teorie by mohly vznikat srážkami černých děr. Výzkum …

Zatím známe 1 nebo 2 typy černých děr. Pozůstatky hvězd a pak obří černé díry uprostřed galaxií. Ono „nebo“ znamená, že si nejsme jisti, zda mezi oběma typy existuje plynulý přechod a jestli ty obří černé díry jsou také původně zhroucené hvězdy, akorát mezitím vyrostlé (druhou možností je, že vznikaly …

Zobrazování objektů pomocí neutronů, tzv. neutronová radiografie, v současné době zažívá prudký rozvoj, který též souvisí s budováním tzv. tříštivých neutronových zdrojů. Jsou to výzkumná zařízení, která generují neutronové záření pomocí jaderné reakce vysokoenergetických protonů urychlovače a jádra některého z těžších prvků, například olova. Jaderné tříštění (anglicky spallation) je vyvoláno …

Tenčí drát má (relativně) vyšší elektrický odpor. Opačně to může fungovat ve velmi tenkých vrstvách blížících se 2D a/nebo za velmi nízkých teplot. Fyzikové z University of Groningen a Brest University nyní stejný jev zaznamenali také v případě magnonů – tedy spinových vln (kvazičástic), které procházejí materiálem a přitom převracejí …

Několik fyzikálních teorií předpokládá existenci čtvrtého typu neutrin, tzv. sterilních. Experimenty provedené v rámci projektu Stereo je však nepotvrdily. Dále tedy platí, že známe tři typy neutrin, elektronová, mionová a tauonová, která se pomocí oscilace mohou měnit jedno v druhé. V roce 2011 se zjistila anomálie mezi pozorovaným a předpovídaným …

Pokud by byla mimozemská civilizace skutečně inteligentní, sotva bude posílat vzkazy v elektromagnetickém spektru… Neutrina by mohla být ideálním prostředkem pro komunikaci. Procházejí bez problémů látkou, většinu z nich nezastaví ani tisíce světelných roků olova a neutrinovou zprávu je možné přijmout i na druhém konci viditelného vesmíru. Můžeme začít ale tady u …