Archiv článků: fyzika

Lov temné energie pomocí gravitační rezonanční spektroskopie

Temná energie je obecně považována za hnací mechanismus zrychlujícího se rozpínání vesmíru. Prozatím bylo navrženo několik teorií, které se pokoušejí povahu temné energie popsat nějak podrobněji, než že jde pouze o „sílu rozhánějící prázdný prostor“. Jenže tyto teorie předpovídají, že vliv temné energie na kvantových škálách (poznámka PH: respektive nejspíš …

více »

První přímé pozorování Wignerových krystalů

Wignerovy, respektive elektronové krystaly, znamenají pravidelné a stabilní uspořádání elektronů v materiálu. Tedy míněno „volných“ elektronů, které nejsou součástí slupek atomů. Již v roce 1934 fyzik a nositel Nobelovy ceny Eugene Wigner ukázal, že elektrony v materiálu se mohou teoreticky uspořádat do pravidelných krystalických obrazců díky jejich vzájemnému elektrickému odpuzování. …

více »

Potvrdili Hawkingův teorém o černých dírách, horizont se po srážce zvětšil

Přesněji řečeno jde o celkovou plochu horizontu/ů událostí. Při veškerých změnách černých děr by měla plocha horizontu růst (nebo se alespoň nezmenšovat), analogicky jako roste entropie. To je celkem jasné při pádu „normálního“ předmětu do černé díry (černá díra se zvětší, tudíž i plocha horizontu), méně jasné ovšem v případě …

více »

Bosony W‘ v CERNu nenašli

Od objevu Higgsova bosonu v roce 2012 se fyzikové soustředí na vlastnosti této částice. Důležitá je hlavně otázka jeho hmotnosti. Dosavadní experimenty stanovily hmotnost Higgsova bosonu na 125 GeV, Standardní model však předpokládá hmotnost mnohem vyšší. Jedním z možných vysvětlení tohoto rozdílu by bylo, kdyby vedle 4 základních interakcí existovala …

více »

Kde se bere asymetrie mezi minulostí a budoucností

Možná tedy nepředvídatelnost kvantových jevů, o které jsme mluvili dříve, je argumentem pro to, že příčiny těchto jevů se prostě nenacházejí výhradně v minulosti? …problém rozlišení minulosti a budoucnosti se zdá stále nevyřešený. Je s ním spojená zajímavá příhoda, která se odehrála před několika desítkami let, během výzkumu teorie elektromagnetismu. …

více »

Po více než 20 letech: Tripletový supravodič neexistuje

Výsledek měření by se měl brát za berou minci pouze tehdy, podaří-li se jej zopakovat, někdy je to celé ale celkem komplikovaná záležitost. Již v 90. letech bylo oznámeno, že rutheničitan strontnatý Sr2RuO4 (nebo molekulu lépe označit za podvojný oxid?) představuje nekonvenční supravodič. Výjimečný po všech stránkách, mělo jít např. …

více »

Temná hmota a gravitace – 4 teorie v testu proti sobě

Dvě teorie temné hmoty, modifikovaná newtonovská dynamika (MOND) a teorie gravitace Erika Verlindea. Která z těchto teorií (modelů) nejlépe vysvětlí naměřená data? Samozřejmě ideálně data nová, při formulování příslušných matematických modelů ještě nezahrnutá. O pojetí gravitace, které předložil nizozemský fyzik Erik Verlinde, se zde již psalo. Gravitace v tomto pojetí …

více »

Zdroj monoenergetických elektronů pro neutrinový experiment KATRIN připraven

V ÚJF AV ČR byl úspěšně připraven dosud nejsilnější kalibrační zdroj monoenergetických elektronů na bázi 83Rb. V Technologickém Institutu Karlsruhe (KIT) bylo právě zahájeno měsíční měření tohoto zdroje. Měření umožní detailně prozkoumat řadu vlastností komplexní aparatury KATRIN. Unikátní kalibrační zdroj konverzních elektronů je založen na principu radionuklidového generátoru 83Rb/83mKr. Mateřský …

více »

Najdeme obrazy gravitačních vln vytvořené gravitační čočkou?

Gravitační vlny jsou slabé a obtížně detekovatelné, na rozdíl od elektromagnetického záření ovšem mnohem snáze procházejí hmotou. Dalo by se říct, že vesmír je pro ně průhledný. Astronomie sledující vesmír pomocí gravitačních vln proto potenciálně představuje mocný nástroj, její využití je ale teprve v počátcích. Chováním gravitačních vln si dosud …

více »

Kvark-gluonové plazma teče jako voda

Kvark-gluonové plazma, tedy horká polévka elementárních částic, vyplňovalo vesmír několik mikrosekund po velkém třesku – nebo to alespoň předpokládáme. Nová studie ukazuje, že tato krajně exotická forma hmoty (však tehdejší teplota byla asi milionkrát vyšší než ve středu Slunce) mohla mít určité společné vlastnosti s obyčejnou vodou. Tok vody ovlivňují …

více »