Archiv článků: fyzika

Proč se žiletka tak snadno ztupí na měkkých vousech

Vousy vstávají hrůzou… Každodenní činnost mnoha mužů, ranní holení, byla předmětem detailního studia v americkém Massachusetts Institute of Technology (MIT). Přestože mají vousy mnohem menší tvrdost než ocel, již několik použití žiletku ztupí. Výzkum pomocí elektronového mikroskopu odhalil souběh tří příčin tohoto jevu. V holítkách pro mokré holení dnes najdeme …

více »

Černé díry mohou vylétnout z galaxie a toulat se vesmírem

Nové výpočty na superpočítačích ukazují, co se může stát, pokud fúzují černé díry výrazně odlišné velikosti. V roce 2005 Carlos Lousto z University of Texas (Brownsville) a jeho kolegové s pomocí superpočítačů vyřešili rovnice srážky černých děr. Obdobné numerické řešení předložily nezávisle a cca ve stejné době týmy z NASA …

více »

Průchozí červí díry vyžadují existenci negativní energie

Za standardním fyzikálním modelem existuje teorie, která by umožňovala nejen existenci červích děr, ale dokonce i takových, jimiž by třeba mohla proletět kosmická loď s lidskou posádkou. Protože jde o téma samozřejmě pro laiky prakticky neuchopitelné, pojďme prostě sledovat, co tvrdí o nové studii Matt Williams na Universe Today. První …

více »

V CERNu vyvíjejí kufr, v němž půjde nosit antiprotony

Tedy nejprve vozit v kamionu, protože zařízení má rozměry 1,9 x 0,8 x 1,6 metru a hmotnost skoro tunu. Ale další miniaturizace může být rychlá, viz jak vypadaly první notebooky. Při experimentech s antihmotou zachytávají v CERNu antiprotony v zařízení Antimatter Decelerator (zpomalovač). Jedná se o past, kterou využívají vědci …

více »

Jak určit rychlost rozpínání vesmíru – problémů je víc

Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

Rychlost rozpínání vesmíru, respektive Hubbleova konstanta, se stanovují různými metodami. Narážíme ovšem na to, že tyto metody nevedou ke shodným výsledkům. Nová studie, zaměřená na měření rychlosti vzdalování galaxií, upozorňuje, že problém je možná ještě složitější, než jsme si dosud mysleli. Nejčastěji používanými metodami pro určení Hubbleovy konstanty jsou analýza …

více »

Kde se při zemětřesení berou blesky

autor Nelumadau, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Zemětřesení je někdy provázeno optickými jevy, může jít o klasické blesky, ale i další efekty. Řadu pozorování těchto podivností známe z Japonska. V roce 1965 a 1967 při zemětřesení v Matsushiro (pro snazší dohledávání zde i dále původní anglický přepis) způsobilo, že okolní hora několikrát blikla světlem. V roce 1993 …

více »

Umělá inteligence odhadla vznik kovového vodíku

periodická tabulka

V nitru velkých planet Sluneční soustavy (a pochopitelně i mnohých exoplanet) předpokládáme fázi pevného vodíku, který se bude chovat jako kov, včetně dobré elektrické vodivosti. Problém je, že v pozemských podmínkách takovou formu vodíku těžko připravit; vyžaduje vysoké teploty a především tlaky (miliony atmosfér), které je obtížné realizovat i pomocí …

více »

U vzdálené neutronové hvězdy poprvé změřen gravitační rudý posuv

„Běžný“ rudý posuv je dán rozpínáním vesmíru nebo jiným vzdalováním pozorovaného objektu. Gravitační rudý posuv je důsledkem teorie relativity, efektů (deformací prostoru, času…) v silných gravitačních polích. Pomocí rentgenové observatoře Chandra nyní astronomové popsali tento jev u dvojice hvězd, které jsou od nás vzdálené asi 29 000 světelných let. Systém …

více »

COVID-19: Fyzikové tvrdí, že rozestupy a rouška nestačí

Chování kapiček, které mohou obsahovat viry včetně koronaviru, se prý dosud popisovalo pomocí zastaralých modelů z oblasti dynamiky tekutin. Předpokládaná rizika proto nejspíš neodpovídají realitě. Vědci z Vídeňské technické univerzity, University of Florida, pařížské Sorbonny, MITu a Clarkson University (New York) v nové studii nijak nezpochybňují prospěšnost roušek (masek, respirátorů…) …

více »

Po záporné teplotě i záporná pravděpodobnost?

V kvantové fyzice se pracuje s pravděpodobnostmi, amplitudami pravděpodobností apod. Je to často divné, ale může to být ještě divnější – vědci nově navrhují koncept kvantové negativity, kdy pravděpodobnost výskytu částice na daném místě může být i záporná. Asi to bude něco na způsob záporných teplot – chápeme-li teplotu jako …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close