Maximální rychlost má světlo (ve vakuu), totéž se týká podle nového zjištění i zvuku. Dosud je jako maximum uváděno cca 18 km/s v diamantu coby nejtvrdším známém materiálu (poznámka: respektive asi něco podobného v nově objevovaných materiálech, které jsou deklarovány jako „tvrdší než diamant“). Obecně platí, že pevnými materiály se …
více »Výzkum superhmotné černé díry v centru Galaxie oceněn Nobelovou cenou
Reinhard Genzel a Andrea Ghez společně obdrželi Nobelovu cenu za fyziku pro rok 2020 za práci na výzkumu superhmotné černé díry Sagittarius A* v srdci naší Galaxie, Mléčné dráhy. Reinhard Genzel, ředitel německého Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics, a jeho tým prováděli pozorování zdroje Sagittarius A* po téměř 30 …
více »Černé díry a Mléčná dráha: Nobelovu cenu za fyziku 2020 získali tři vědci
Roger Penrose rozvinul mocné matematické metody pomocí kterých ukázal za určitých podmínek nevyhnutelnost gravitačního kolapsu hmoty… Švédská akademie věd udělila letošní Nobelovu cenu za fyziku třem fyzikům za jejich objevy v oblasti černých děr. Polovina Nobelovy ceny putuje k britskému matematickému fyzikovi Rogeru Penrosovi za jeho důkaz vzniku černých děr …
více »Kontroverzní: Dvě diody a grafen prý zvládnou přeměňovat Brownův pohyb na elektrický proud a práci
Tepelný pohyb folie z grafenu by mohl sloužit ke generovaná stálého, i když nízkého elektrického napětí/proudu. Myšlenka výzkumníků z University of Arkansas byla publikována ve Physical Review E, samotná tisková zpráva univerzity ji však považuje za kontroverzní. Jde totiž vlastně o získávání užitečné energie z Brownova neuspořádaného pohybu, což by …
více »Hurikány na jižním pólu Jupiteru vytvářejí podivné mnohoúhelníky
Příslušné zvláštně uspořádané bouřky poprvé zaznamenala v roce 2019 sonda Juno. Neměly by se nijak zvlášť lišit od podobných jevů na Zemi, zde se ale tyhle útvary neshromažďují do pravidelných struktur, např. pěti- nebo osmiúhelníků, a neotáčejí kolem sebe (viz obrázek níže). Andy Ingersoll z Caltechu a jeho kolegové nyní …
více »Magnetické paměti půjde ovládat nejen cívkou, ale i elektrickým polem
Langasit s holmiem ukazuje dosud neznámou reakci elektrické polarizace na změnu směru vnějšího magnetického pole. Magnetoelektrický jev může mj. obnášet situaci, kdy se vnějším magnetickým polem mění elektrické vlastnosti krystalu. Tento mechanismus hraje roli u některých typů senzorů a uvažuje se i o jeho využití při ukládání dat. Jak uvádí …
více »SIDM: verze temné hmoty, která interaguje sama se sebou
S temnou hmotou je to složité. Kromě převládající, starší teorie CDM (chladná temná hmota, která neinteraguje jinak než gravitací) existuje i novější model SIDM, která podle nové studie umožňuje lépe vysvětlit některá pozorování. SIDM (self-interacting dark matter) předpokládá, že temná a běžná hmota interagují gravitačně, temná navíc sama se sebou …
více »V CERNu vytvořili z fotonů hmotu – bosony W
Při anihilaci vzniká z hmoty energie, opačný proces nastává při zrození částice a antičástice z energie vakua. Ty však obvykle (pomiňme okolí černých děr) zase vzápětí anihilují. Kdy tedy z energie nevratně vzniká hmota? Na velkém hadronovém urychlovači v CERNu většinou také přeměňují hmotu na energii, maximálně tuto energii poté …
více »Černé díry by měly bránit ohřívání plynu mezi galaxiemi
V rámci kup galaxií mezi jednotlivými galaxiemi není prázdno, ale vyskytuje se zde plyn. Proč z něj pak nevznikají nové hvězdy? Předpokládáme, že za tím stojí černí díry uprostřed jednotlivých galaxií v kupě. Radioastronomové nyní detekovali paprsky horkého plynu vystřeleného černou dírou v centru kupy galaxií Fénix, která je od …
více »Analogy černých děr mají vysvětlit temnou energii
Zrychlující se expanze vesmíru má vycházet z obrovského moře kompaktních objektů šířících se mezi galaxiemi. Tak alespoň praví tisková zpráva Havajské univerzity v Manoa. Nemluvíme o temné hmotě, ale o temné energii, která funguje cca opačně (řekněme jako antigravitace, prostě hmotu, respektive prázdný prostor a v důsledku toho i hmotu, …
více »