Archiv článků: fyzika

Foton může projít současně dvěma štěrbinami, ale kupodivu už ne třemi. Známý dvouštěrbinový experiment se nachází v samém jádru kvantové mechaniky. Schopnost fotonu projít v určitém ohledu „oběma štěrbinami současně“ byla již diskutována opakovaně, včetně závislosti výsledků na konkrétním uspořádání pokusu. Fyzikové z Vídeňské technické univerzity a Rakouské akademie věd …

Nebo snad mohou podobně fungovat částice temné hmoty? Hypotetické spojení hned několika bizarních dějů. S černými děrami je problém, respektive hned několik. Myslíme si, že snad nějak rozumíme vzniku černých děr z gravitačně zhroucených hvězd a obřím černým dírám v centrech galaxií. První problematickou kategorií jsou černé díry „střední“, tj. …

Standardní model stále platí. Poslední výsledky nejsou překvapením. Supersymetrické částice nebyly pozorovány. /Tento úryvek byl již na Sciencemagu publikován. Kniha nyní vychází v novém vydání, i datum publikace tohoto úuryvku bylo proto změněno na aktuální./ Nejstudovanější alternativou ve výzkumné problematice, o níž pojednává tato kniha, je teorie strun. Většina fyziků, …

Jak to, že různé metody pro měření rychlosti expanze vesmíru (respektive hodnoty Hubbleovy konstanty) dávají rozdílné výsledky? Florian Niedermann a Martin S. Sloth z University of Southern Denmark nabízejí nyní následující řešení problému: temná energie prošla v nějaké chvíli fázovým přechodem, v raném vesmíru a v současnosti proto k expanzi …

Fenomén suchých skvrn se objevuje např. i v destilačních kolonách nebo při chlazení elektroniky. Někdy se jídlo přilepí i na pánev s nepřilnavým povrchem, přestože člověk použije olej. Odborníci z Ústavu termomechaniky AV ČR odhalili proč. Může za to suchá skvrna v důsledku termokapilárních sil. Čím je olej teplejší, tím rychleji na pánvi suchá …

Magická čísla v jaderné fyzice odpovídají určitým počtům protonů, neutronů i nukleonů v jádře jako celku. Měly by s sebou nést vyšší stabilitu příslušných izotopů a také měnit velikosti „magických“ jader. Podobně jako elektrony existují v atomu na různých energetických hladinách (odpovídajících i čistě vzdálenosti příslušné slupky od jádra), očekáváme …

Chlazení plazmatu u stěn je třeba přesně řídit, aby se v centru plazmatu nezastavila fúze. Jaderná fúze představuje slibný zdroj stabilní a nízkoemisní energie. Jedním ze zásadních problémů na cestě k její praktické využitelnosti je udržení plazmatu o teplotě sto milionů stupňů Celsia od stěn reaktoru. Na vývoji nového komplexního systému, …

Proton je složen ze 2 kvarků u a jednoho kvarku d, kde by se v něm vzaly antikvarky? A co vůbec znamená, když v souvislosti s kvarky či antikvarky mluvíme o asymetrii? Vědci z Argonne National Laboratory popisují proton nepříliš obvyklým způsobem. Jeho základem jsou podle nich opravdu tři „hlavní“ …

Mechanismům, jimiž vznikají supermasivní černé díry v centrech galaxií, prozatím plně nerozumíme. Může se jednat o gravitační zhroucení obřích oblaků mezihvězdného plynu, do hry snad nějak vstupují i fúze více černých děr. Problém je, že těmito procesy by možná černé díry nestačily narůst dostatečně rychle – a přitom víme, že …

Magnety mají na rozdíl od elektricky nabitých částic vždy oba póly, nikoliv jednotlivý náboj. Magnetické monopóly jsou hypotetické částice s nenulovým magnetickým nábojem. Podle některých názorů se mohly vyskytovat v raném vesmíru. V roce 2009 měly být připraveny, ale spíše šlo o jakousi analogii (dnes asi převládající názor). Také nový …