Archiv článků: fyzika

S magnetickými monopóly je to složité, liší se i názory na to, zda se je vůbec podařilo připravit. Nová studie vědců z University of Vienna ovšem bere jejich existenci za hotovou věc a rovnou spekuluje, jak by se monopóly daly využít k přenosu informace nebo ukládání dat. V nově připravené …

Za novým rekordem v multisvazkovém laserovém nanostrukturování, s ohledem na počet laserových svazků současně modifikujících povrch materiálu, stojí aktivní vědecká spolupráce Centra HiLASE Fyzikálního ústavu AV ČR s Izraelskou společností HOLO/OR Ltd. Středem pozornosti v oblasti nanomateriálů jsou superhydrofobní povrchy a jejich možné průmyslové aplikace včetně povrchů proti námraze, korozi, …

Plus potvrzení dvojlomu vakua. Experiment ukázal vznik hmoty (klidové hmotnosti) z kinetické energie – nebo z fotonů, říkat se tomu dá různě (třeba i vznik částic s nenulovou klidovou hmotností z částic s nulovou klidovou hmotností). Na urychlovači RHIC (Relativistic Heavy Ion Collider) v Brookhavenské národní laboratoři (spadá pod Ministerstvo …

Vědci z experimentu LHCb v CERNu představili objev nové částice Tcc+. Jedná se o tetrakvark – exotický hadron obsahující dva kvarky a dva antikvarky. Je to nejdéle žijící exotická částice tohoto typu, která byla dosud objevena, a vůbec první částice, která obsahuje dva těžké kvarky a dva lehké antikvarky. „B“ …

Za černou dírou není vidět nic, protože procházející světlo samozřejmě pohltí. Jenže objekty s gravitací současně deformují časoprostor, ty s velkou gravitací o to víc. V důsledku těchto fyzikálních zákonů se tak lze podívat i za černou díru. Astrofyzik Dan Wilkins ze Stanfordovy univerzity si při sledování rentgenového záření, které …

Začátkem března 2021 ohlásil experiment TOTEM z cernského rychlovače LHC dohromady s experimentem D0 z bývalého urychlovače Tevatron v laboratoři Fermilab objev Odderonu [1] – zvláštní formy hmoty, která je tvořená stavy složenými z (alespoň) tří gluonů a která byla předpovězena před více než 50 lety. Experimentální objev na sebe …

Exotické chování a zřejmě i nové (kvazi)částice se podařilo objevit v čipu z antiferomagnetické látky. Podle autorů studie by se mohlo jednat o topologický axionový izolátor, tedy stav, po němž vědci pátrali již dlouho. Označení axiony odkazuje samozřejmě k hypotetickým částicím tvořícím (možná) temnou hmotu. Zde ovšem nejde o tento …

Příčina periodických rentgenových záblesků v blízkosti černých děr zůstává záhadou. Černé díry patří mezi nejznámější a zároveň nejméně prostudované objekty ve vesmíru. Jejich existence již byla prokázána, ale jejich skutečná podstata je stále předmětem bádání. Fyzikální ústav v Opavě patří mezi světovou špičku ve výzkumu právě (a nejen) těchto exotických …

Uhlík není vhodný pro fúzní energetické reaktory ani pro ITER, protože snadno absorbuje vodíkové izotopy a akumuloval by příliš mnoho radioaktivního tritia. Proto je v současnosti preferován wolfram. Více než půl století trvající výzkum jaderné fúze zaměřený na její energetické využití lze s nadsázkou rozdělit na dvě fáze – dosažení …

Obří černé díry v centrech galaxií se zformovaly již několik set milionů let po velkém třesku, tedy vlastně souběžně se vznikem samotných galaxií. V době, kdy měl vesmír pouhých 6 % svého nynějšího věku, už existovaly objekty s hmotností řádově miliard Sluncí. Podle názoru řady astrofyziků prostě nebyl dostatek času, …