Archiv článků: fyzika

Krystal z kapalné fáze vzniká nukleací. Tento proces si ale můžeme představovat různě, zjednodušeně jako prosté rozšiřování krystalizačního jádra atom po atomu. Jenže některá pozorování spíše naznačovala složitější proces, kdy se nejprve vytvoří speciální vysokoenergetická struktura a až z ní pak finální krystal jakoby najednou. Nový výzkum provedený v Lawrence …

V navrženém konceptu se superzářivý zdroj nespoléhá jako konvenční laser na velkou populaci fotonů v laserové dutině, ale na synchronizovanou emisi fotonů v opticky vybuzeném 2D materiálu. Vědci z týmů Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR a MFF UK objevili nový způsob konstrukce superzářivých světelných zdrojů s využitím dvojrozměrných …

Metoda využívá tzv. prostorový modulátor světla, který pracuje s odezvou pouhých 70 mikrosekund a umožňuje zobrazit třírozměrnou hloubku pozorovaného vzorku. Procesy, které řídí chování a život buněk, jsou velice rychlé a pomíjivé. Technologie vyvinutá výzkumníky z Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR umožňuje prostřednictvím optického mikroskopu poskládat z neustále se …

Elektrony se za extrémních podmínek, v „kvantových materiálech“, respektive v kvantových spinových kapalinách, jakoby rozdělí na dvě části – kvazičástice, z nichž jedna nese elektrický náboj, druhá (spinon) pak spin. Nai Phuan Ong z Princeton University, hlavní autor článku v Nature Physics, a jeho postgraduální studenti Peter Czajka a Tong …

WARPový pohon, kdy se nadsvětelné rychlosti (z hlediska aktuálního vnějšího pozorovatele) dosahuje ohýbáním časoprostoru, není jen záležitostí seriálu StarTrek, ale spekulace o něm se objevují tu a tam i ve vědeckých publikacích. Většinou má vše charakter matematických triků v tom smyslu, že nějaké rovnice připouštějí i nějaké exotické řešení – …

Hong Qin z Princetonu vytvořil pomocí strojového učení na základě historických dat algoritmus, který dokázal vypočítat polohu libovolného tělesa Sluneční soustavy v daném okamžiku. Na tom není samo o sobě nic divného. Zajímavé má být, že příslušná umělá inteligence přitom vůbec neodvodila a nepoužívala Newtonovy gravitační zákony ani žádnou jejich …

Kondův jev je mnohočásticový kvantový efekt, kdy při dostatečně nízkých teplotách způsobují volné magnetické momenty anomální vodivost. Doktorandka Alžběta Kadlecová z teoretického oddělení Katedry fyziky kondenzovaných látek MFF UK je spoluautorkou studie střídavého Josephsonova jevu, která v březnu vyšla v renomovaném časopise Physical Review Letters. Na výzkumu spolupracovala s fyziky …

Sklenice se při pádu nejspíš rozbije na střepy nestejné velikosti. Podle okolností bude asi existovat nějaká střední hodnota a odpovídající statistické rozdělení, ale o moc víc toho o situaci asi říct nepůjde. V některých případech se ale sklo rozbíjí na přibližně stejně velké kousky, a to ani nemusí být protkané …

Astrofyzikové opakovaně narážejí na problém s určením konkrétní hodnoty Hubbleovy konstanty, která odpovídá rychlosti rozpínání vesmíru. Jak se zde již opakovaně popisovalo, různé metody dávají odlišné výsledky. Ne sice fatálně různé, celkový kosmologický pohled na vesmír to nemění, ale je to prostě záhada a ukazuje to, že zde něčemu nerozumíme. …

Temnou hmotu bychom prý mohli detekovat nepřímo, na základě teploty exoplanet. Navrhují to alespoň Juri Smirnov a Rebecca K. Leane z The Ohio State University ve Physical Review Letters. Podle nové studie by exoplanety měly lapat temnou hmoty, ta klesá do nitra a při jejím zániku (poznámka PH: přeměně na …