Archiv článků: fyzika

Atomy s antihmotou, respektive hybridní hmota, co to vůbec je? Jedná se o objekty kombinující v sobě částice a antičástice. Hybridní atom helia, který zkoumali v CERNu v rámci projektu ASACUSA, má v obalu namísto jednoho elektronu stejně tak záporně nabitý antiproton. Pokud tuhle věc navíc ponoříme do supratekutého helia, …

Krátce po velkém třesku se kvarky spojovaly do mnoha různých částic, z nichž se po ochlazení ukázaly být stabilní pouze protony a neutrony tvořící běžnou hmotu. V plazmatu horkém biliony (trillions) stupňů se podle všeho vyskytovaly i tzv. částice X. Dnes jsou tyto částice X velmi vzácné, i když podle …

Při chlazení kapalinou představuje známý problém tzv. Leidenfrostův jev. Na povrchu rozpáleného kovu se vytváří vrstva páry, chladicí kapalina pak může jen obtížně přilnout k povrchu a pára funguje jako izolant. K tomuto jevu dochází, je-li teplota pevné látky výrazně vyšší než bod varu kapaliny. Proto se v takových případech …

Tak jako namísto zavedení temné hmoty můžeme matematicky upravit gravitační zákon, podobný zásah do rovnic Einsteinovy obecné teorie relativity by mohl umožnit obejít se bez temné energie; takovou úpravu rovnic lze provést tak, aby vysvětlovala současná data. Nicméně (podobně jako MOND vs. temná hmota) to neznamená, že obě teorie budou …

Axiony jsou, jak známo, hypotetické částice, představující jednoho z kandidátů na (rovněž spíše hypotetickou) temnou hmotu. Podle závěrů nově provedené superpočítačové simulace vzniku axionů krátce po velkém třesku před 13,6 miliardami let hledali fyzikové dosud axion na špatném místě – takže není divu, že nic nenašli. Benjamin Safdi z Kalifornské …

Obyčejná hmota se za extrémních teplot a tlaků, jaké panují např. v jádrech hvězd a planet, chová velmi odlišně od toho, co známe. Fyzika kondenzovaných látek i fyzika plazmatu v takových scénářích často narážejí na své limity. Zejména extrémní stav známý jako teplá hustá hmota (WDM, warm dense matter, s …

Albert Einstein nedostal Nobelovu cenu za teorii relativity, ale za popis fotoelektrického jevu. Když na materiál dopadne světlo, mohou se z něj uvolňovat elektrony. Einsteinův přínos zde spočíval v tom, že potvrdil existenci kvant energie světla – fotonů (světlo nepředává svou energii spojitě). Dosud ale nebylo jasné, jak rychle se …

Fyzikové z japonského centra RIKEN prokázali, že k ovládání pohybu skyrmionů, tedy magnetických vírů, lze použít i nepatrné množství tepla. Objev by mohl pomoci vyvíjet energeticky účinné formy elektroniky, které budou využívat odpadní teplo. O skyrmionech se často uvažuje jako o nosičích informací v počítačích/elektronice příští generace. Skyrmiony se mohou …

Určení klidové hmotnosti neutrin je důležitým cílem jak v částicové fyzice, tak i astrofyzice a kosmologii. Mezinárodní výzkumný tým s českou účastí oznámil v předním vědeckém časopisu Nature Physics, že jeho nová měření omezila horní hranici hmotnosti neutrina, nejlehčí částice hmoty, na hodnotu 0,8 elektronvoltu (eV, 1 eV = 1,8×10−36 …

Solitony s neceločíselným nábojem jsou z pohledu kvantových informačních technologií zajímavější než ty, jejichž náboj obsahuje právě jeden elektron. Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR ve spolupráci s korejskými kolegy úspěšně realizovali pokusy vytváření a rušení solitonů s neceločíselným nábojem. Dosáhli toho pomocí elektrických pulzů z hrotu rastrovacího mikroskopu. Nový …