Archiv článků: fyzika

Problém tří těles jako náhodná (opilcova) procházka

Jak známo, problém tří těles nemá analytické řešení. Musí se počítat přibližně, iteracemi krok po kroku. Jde-li o tři hvězdy (tělesa) srovnatelné velikosti, pak obvyklý scénář je následující. Nejprve se všechna tři tělesa prudce přitahují, pak je jedno z nich vymrštěno ven, zatímco druhé dvě začnou obíhat kolem společného těžiště …

více »

Exotické kvantové jevy lze vytvořit i bez silného magnetického pole

Supravodivost nebo kvazičástice nesoucí zlomky elektrického náboje představují příklady relativně exotických fyzikálních jevů, jejichž realizace vyžaduje extrémní podmínky, ultranízké teploty nebo obří tlaky či magnetická pole. Existence kvazičástic se zlomkem náboje elektronu bez nutnosti silných magnetických polí by každopádně mohla být přínosná pro nové typy kvantových materiálů a aplikací včetně …

více »

Kvantové tření vysvětluje proudění vody v uhlíkových nanotrubičkách

Již asi 15 let vědce mate způsob, jímž voda protéká uhlíkovými nanotrubičkami se stěnami o tloušťce až jediného atomu. Z pohledu teorie dynamiky tekutin se zde děje něco podivného; kapalina paradoxně prochází užšími nanotrubičkami snadněji a ve všech nanotrubičkách se navíc pohybuje téměř bez tření. Nová studie uvádí, že vysvětlením …

více »

Evropští vědci dosáhli rekordu v generaci energie z jaderné fúze

Přelomových výsledků dosáhli vědci a inženýři konsorcia EUROfusion na špičkovém světovém fúzním zařízení Joint European Torus (JET) u Oxfordu ve Velké Británii. Rekordních 59 megajoulů generovaných z fúzní energie demonstruje potenciál jaderné fúze. Výsledky jsou plně v souladu s předpoklady a podporují projekt ITER. Fúzní energie má potenciál zajistit bezpečný …

více »

Podivné fázové přechody vykazují obří hysterezi

U fázových změn materiálů, ať už jde o změnu skupenství nebo třeba (supra)vodivosti či magnetismu, někdy pozorujeme tzv. hysterezi. Tento jev znamená, že teplota změny závisí na tom, z jaké strany se k fázovému přechodu blížíme. Změna jakoby „zaostává“ (led by tál až nad nulou a voda by mrzla pod …

více »

Vysoký počet diskových galaxií odporuje teorii

Většina galaxií pozorovatelných ze Země připomíná plochý disk se zahušťujícím se středem. Podle standardního kosmologického modelu by se však takové disky měly formovat jen vzácně. Model totiž předpokládá, že každou galaxii obklopuje oblast tvořená temnou hmotou. Toto galaktické halo je neviditelné, ale působí silně přitažlivě na okolní galaxie. „Proto v …

více »

Další světový rekord na laserovém systému BIVOJ

Centrum HiLASE v Dolních Břežanech slaví velký úspěch. Na konci ledna se vědeckému týmu Vysokoenergetické deskové lasery podařilo překonat další světový rekord na laserovém systému BIVOJ, a to o 40 %. V rámci konverze do druhé harmonické frekvence se na něm podařilo vygenerovat pulzy o vlnové délce 515 nm s …

více »

Pozorovali fúzi černých děr druhé generace

Astronomové se domnívají, že se jim poprvé podařilo objevit splynutí dvou černých děr, které se vůči sobě pohybovaly po velmi výstředních drahách. Podle studie publikované v Nature Astronomy vědci z Rochester Institute of Technology a University of Florida to může vysvětlit některé podivnosti v datech o fúzi černých děr, jak …

více »

Dva extrémní blesky: jeden v délce 17 sekund, druhý přes 700 kilometrů dlouhý

Experti Světové meteorologické organizace při OSN hlásí zápis dvou světových rekordů: bleskový výboj nad Uruguayí a severní Argentinou trval 17 sekund, blesk nad jižní částí Spojených států amerických urazil uvnitř bouřkového oblaku vzdálenost 768 kilometrů. Členkou komise, která rekordy vyhodnocuje, je nově od roku 2021 česká vědkyně Ivana Kolmašová z …

více »