Hypotetické temné hmoty by mělo být asi 5krát tolik než té běžné, to ale neznamená, že tento poměr je všude konstantní. Některé galaxie podle měření obsahují temné hmoty více, jiné méně. Rozdíly jsou přitom značné, v prostoru kolem galaxií by mělo být temné hmoty 10krát až 300krát více než běžné …
více »
Temná hmota stále uniká. Dosud neúspěšné pokusy o její detekci se týkaly vždy pouze určitého typu částic (WIMP, axiony, sneutrina, neutralina apod.) a výsledky stanovovaly rozmezí, v němž se nic objevit nepodařilo. To platí i pro nově navrženou metodu, která se soustředí na případné těžké částice. Vědci z National Institute …
více »
Rotující hvězdy nemají sférickou symetrii, o možnosti jejich zhroucení do singularity se proto vedly spory. Ještě jednou letošní Nobelovy ceny. Minulé úterý oznámila Královská švédská akademie věd jména letošních laureátů Nobelovy ceny za fyziku. Nejprestižnější vědecké ocenění získali britský matematický fyzik Roger Penrose, německý astrofyzik Reinhard Genzel a americká astronomka …
více »
Červí díry jsou hypotetické objekty propojující dva body v běžném prostoru jakousi zkratkou. V důsledku toho lze pak mezi oběma body cestovat nadsvětelnou rychlostí, eventuálně červí díry mohou dokonce fungovat jako stroje času (oboje tedy spíše v uvozovkách). Nevíme, zda nějaké červí díry v přírodě existují, ani to, zda by …
více »
LISA (Laser Interferometer Space Antenna) je třetí velkou “vlajkovou” misí Vědeckého programu Evropské kosmické agentury (ESA), která se aktuálně nachází ve fázi přípravy. Mise LISA bude vůbec první v kosmu umístěnou observatoří měřící gravitační vlny. LISA má být vypuštěna v roce 2034. Mise LISA Mise bude sestávat z 3 družic, …
více »
Maximální rychlost má světlo (ve vakuu), totéž se týká podle nového zjištění i zvuku. Dosud je jako maximum uváděno cca 18 km/s v diamantu coby nejtvrdším známém materiálu (poznámka: respektive asi něco podobného v nově objevovaných materiálech, které jsou deklarovány jako „tvrdší než diamant“). Obecně platí, že pevnými materiály se …
více »
Reinhard Genzel a Andrea Ghez společně obdrželi Nobelovu cenu za fyziku pro rok 2020 za práci na výzkumu superhmotné černé díry Sagittarius A* v srdci naší Galaxie, Mléčné dráhy. Reinhard Genzel, ředitel německého Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics, a jeho tým prováděli pozorování zdroje Sagittarius A* po téměř 30 …
více »
Roger Penrose rozvinul mocné matematické metody pomocí kterých ukázal za určitých podmínek nevyhnutelnost gravitačního kolapsu hmoty… Švédská akademie věd udělila letošní Nobelovu cenu za fyziku třem fyzikům za jejich objevy v oblasti černých děr. Polovina Nobelovy ceny putuje k britskému matematickému fyzikovi Rogeru Penrosovi za jeho důkaz vzniku černých děr …
více »
Tepelný pohyb folie z grafenu by mohl sloužit ke generovaná stálého, i když nízkého elektrického napětí/proudu. Myšlenka výzkumníků z University of Arkansas byla publikována ve Physical Review E, samotná tisková zpráva univerzity ji však považuje za kontroverzní. Jde totiž vlastně o získávání užitečné energie z Brownova neuspořádaného pohybu, což by …
více »
Příslušné zvláštně uspořádané bouřky poprvé zaznamenala v roce 2019 sonda Juno. Neměly by se nijak zvlášť lišit od podobných jevů na Zemi, zde se ale tyhle útvary neshromažďují do pravidelných struktur, např. pěti- nebo osmiúhelníků, a neotáčejí kolem sebe (viz obrázek níže). Andy Ingersoll z Caltechu a jeho kolegové nyní …
více »
Sciencemag.cz
