Archiv článků: fyzika

Vodní pára ve vzduchu se v chladných dnech může proměnit na pevný led, který v tenké vrstvě pokrývá například okenní tabule nebo skla aut. Na tento zdánlivě obyčejný, avšak dosud málo prozkoumaný jev si nedávno posvítili čínští a američtí fyzici, kteří objevili nový způsob, jak může led na povrchu růst. …

Molekula použitá pro studii obsahuje dva atomy železa chemicky vázaného ve ferrocenových jednotkách. Tým českých vědců poprvé demonstroval řízený přenos elektronu v rámci jedné molekuly. Práce publikovaná v časopise Nature Communications přináší důležité poznatky nejen o jednom z klíčových procesů ve fyzice, chemii a biologii, ale též představuje inspiraci pro konstrukci …

Jakmile se do dění zapojí deuterium, záležitost s využitím fúze vyhlíží mnohem slibněji. Řetězec reakcí na Slunci začíná fúzí dvou protonů – jádra běžného vodíku vytvoří jádro deuteria, těžší formy vodíku. Když se spojí dva protony, jeden se musí změnit na neutron. To je ten nejtěžší krok v řetězci reakcí, …

Axiony představují hypotetické částice, o nichž se hovoří především proto, že jde o kandidáty na temnou hmotou. Souvisejí ale i se strunovými teoriemi a dalšími modely, který aspirují na to být „teorií všeho“. Strunové teorie neobnášejí jen představy smyček namísto bodových částic či úvahy o dodatečných rozměrech, ale podobně jako …

Může kolem normálního atomového jádra namísto elektronu obíhat stabilně antiproton? Při srážkách částic a antičástic, jaké se provádí např. v CERNu, vzniká celá řada exotických objektů. Tasko Grozdanov (University of Belgrade, Srbsko) a Evgeni Solov’ev (Institute of Nuclear Research, Rusko) jednu takovou exotickou formu (spíše obdobu) helia vyrobili. Úspěchem je …

V předcházejících letech se podařilo objevit první supravodivé materiály na bázi oxidů niklu. Krystalová struktura těchto látek se blíží oxidům mědi (kuprátům), tedy materiálům, které prozatím z hlediska vysokoteplotní supravodivosti drží rekord, alespoň za normálního tlaku. Analogie ale zřejmě neznamená, že za supravodivostí kuprátů a oxidů niklu (nikelátů) stojí stejné …

Jak se liší fúze neutronových hvězd a černých děr? Pozorování fúze binární neutronové hvězdy GW170817 umožnilo zpřesnit naše odhady parametrů neutronových hvězd. Výsledky získal mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu Maxe Plancka pro gravitační fyziku a Ústavu Alberta Einsteina v Hannoveru. Autoři studie Collin Capano a Badri Krishnan uvádějí, že …

Jako Mpembův jev označujeme podivnou situaci, kdy teplá voda při ochlazování zmrzne rychleji než studená. Dokonce se toho i někdy využívá při přípravě ledových ploch nebo zmrzlin. Na první pohled to vůbec nedává smysl – vždyť přece teplá voda musí nejprve vychladnout na teplotu té studené a pak oba procesy …

Vědci z University of York představují koncept tzv. hexakvarku d-star. Pokud by tyto částice tvořily temnou hmotu, výhodou by bylo, že bychom prý nemuseli hledat žádnou speciální formu hmoty či dosud neznámé fyzikální zákony a zásadně nové koncepty. Existenci dibaryonů, tedy částic složených ze šesti kvarků, se již podařilo potvrdit …

Vědci z Northeastern University v Bostonu přišli s novým stavem hmoty, který by se rovněž mohl stát základem budoucí elektroniky, přitom stále založené na náboji elektronů, nikoliv např. na spinu. Základem nové studie jsou dvojdimenzionální materiály typu grafenu. Zkoumáním interakcí mezi více vrstvami 2D materiálů se speciálně zabývá twistronika. Výzkumníci …