Archiv článků: fyzika

Démoni z Escherova obrazu odpovídají deformacím krystalů

Fascinující obrazy nizozemského malíře M. C. Eschera inspirují matematiky i fyziky od svého vzniku. Escherova díla souvisejí s takovými obory, jako je krystalografie či hyperbolická geometrie. Kresba Circle Limit IV (Heaven and Hell) představuje mozaikování pomocí obrazů andělů a démonů, které vyplňují kruh bez prázdných mezer. Paolo Biscari a jeho …

více »

Casimirův jev – proč se desky ve vakuu k sobě přitahují

Heisenbergův princip neurčitosti se nevztahuje jen na měření prováděná lidmi, ale podobně jako zákony termodynamiky platí i pro přírodu jako takovou. Neurčitost způsobuje, že vesmír překypuje nekonečnou energií. Představte si v prostoru velice malý objem, něco jako skutečně maličkou krabičku. Budeme-li analyzovat, co se děje uvnitř této krabičky, můžeme učinit …

více »

Vlny hustoty náboje mají vytvářet novou fázi hmoty

Pomocí silných laserových pulzů se ve sloučenině LaTe3 (tellurid lantanový) vytváří zvláštní struktura vln hustoty náboje. Mluvit o nové fázi hmoty, jak to dělá tisková zpráva Massachusetts Institute of Technology, je možná přehnané, nicméně na celém jevu má být zajímavé mj. to, že dodání energie v tomto případě zvyšuje (nebo …

více »

Proton se zmenšil – z 0,88 na 0,831 fm

Rozdíl je titěrný, ovšem relativně změna zase tak malá není, nějakých 5 %. Má jít o dosud nejpřesnější stanovení velikosti protonu, přičemž celý projekt probíhal už od roku 2012. Nové výsledky byly získány na urychlovači Thomas Jefferson National Accelerator Facility a jsou založeny na v principu stejné metodě měření jako …

více »

Kolik energie si lze vypůjčit z vakua?

Vakuum „vře“ různými energetickými fluktuacemi, mohou z něho vznikat páry virtuálních částic. Po anihiliaci se vypůjčená energie zase vrátí. Na Technické univerzitě ve Vídni, Université libre de Bruxelles a IIT Kanpur (Indie) nyní tyto procesy zkoumali podrobněji. Z výzkumu publikovaného Physical Review Letters nijak nevyplývá, že by bylo možné vytvářet …

více »

Navrhují, jak hledat červí díru – poblíž té černé

Červí díry jsou krajně hypotetické objekty. Původně se tím myslely jakési spojnice mezi černými a bílými dírami, dnes spíše obecné zkratky propojující jinak vzdálené oblasti časoprostoru nebo dokonce různé vesmíry. Kdyby červí díry existovaly, na jejich základě by se možná daly vytvářet i omezeně fungující stroje času. Dejan Stojkovic z …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close