Archiv článků: fyzika

Slunce získává energii fúzí vodíku na helium, tato reakce ale probíhá ve více krocích. Jejím meziproduktem je jádro deuteria, deuteron – kombinace protonu a neutronu. Obdobná jádra lze možná vytvářet i z dalších baryonů, tedy částic analogických protonu či neutronu, ale složených z odlišných třech kvarků. Je možné, že takové …

Gravitační krystaly, co to vůbec je? Wignerova krystalizace, prašné plazma, obyčejné kovové kuličky a chování bílých trpaslíků. Začněme od Wignerovy krystalizace. Jedná se o vznik uspořádaných struktur v důsledku toho, že stejně nabité částice se odpuzují. Nemyslí se tím ale třeba srážení soli z přesyceného roztoku, ale jevy na kvantové …

Obří spirální (superspirální) galaxie se otáčejí mnohem rychleji než Mléčná dráha. Zajímavé na tom má být, že zaznamenané výsledky spíše odpovídají existenci temné hmoty než konkurenční teorii modifikované newtonovské mechaniky (MOND). Pro přibližnou orientaci několik čísel. Mléčná dráha, celkem typická spirální galaxie („spirální galaxie s příčkou typu SBc“), rotuje v …

Nová metoda má fungovat podobně jako zesilování rádiového signálu. Mohli bychom být takto schopni zachytit axiony, tedy hypotetické částice, které by mohly vytvářet temnou hmotu (pokud existuje, a pokud není tvořena částicemi jiného typu, přirozeně). Vědci ze Stockholm University a Max Planck Institute for Physics vysvětlují, že axiony by podle …

Existuje vzácná forma supravodivosti, která „vstává z mrtvých“ – tím se myslí, že supravodivost mizí při změně určité fyzikální veličiny na danou hodnotu, ale když veličinu dále posouváme příslušným směrem, supravodivost se překvapivě opět obnoví. Asi jako kdyby led při dalším snižování teploty opět roztál. Vědci z University of Maryland, …

Dvojče je v tomto případě pouze jedno, má podobu hodin a pohybuje se v kvantovém světě po více drahách současně. Tak se v tom zkusme vyznat. Samotný paradox dvojčat v teorii relativity je všeobecně známý: když se cestovatel z vesmíru vrátí zpět na Zemi, zjistí, že zestárl mnohem méně než …

Albert Einstein dostal Nobelovu cenu nikoliv za teorii relativity, ale za vysvětlení fotoelektrického jevu. Při tomto jevu fotony dokáží vyrazit elektrony z atomového obalu kovu, a vyvolat tak emisi elektronů. Energie elektronů (energetické hladiny elektronů v atomu) jsou kvantovány, čili fotony musí nést určitou minimální energii, aby mohly fotoelektrický jev …

NASA zveřejnila následující zajímavou animaci, která ukazuje, jak bychom vnímali krajně zakřivený svět v okolí sférické černé díry. Běžná hmota (rozptýlený materiál) se kolem černé díry pohybuje v podobě tzv. akrečního disku. Extrémní gravitace v okolí černé díry světlo vyzařované z akrečního disku zakřivuje, ovšem u každé části jiným způsobem …

Známá Schrödingerova kočka je, jak známo, mrtvá i živá, nachází se „ve dvou stavech současně“. Superpozice více stavů byla dosud realizována pouze pro velmi malé objekty. Nicméně kvantová fyzika ve své standardní interpretaci nedává žádnou hranici, kdy je objekt dost velký na to, aby vlnová funkce musela zkolabovat ihned a …

V Plzni mají unikátní fotoelektronový emisní spektrometr SARPES. Vysokoškolský ústav Nové technologie – výzkumné centrum (NTC) Západočeské univerzity v Plzni se stává výjimečným pracovištěm v rámci ČR i Evropy. Tamní vědci totiž začali používat přístroj SARPES, fotoelektronový emisní spektrometr se spinovým a úhlovým rozlišením za 44 milionů Kč, s nímž …