Archiv článků: fyzika

Atomová jádra obsahující 34 neutronů by měla být relativně stabilnější. Tato hypotéza byla navržena již dříve, nyní ji potvrdily experimenty v japonském vědeckém centru RIKEN. Částice v jádře neplavou v nějaké „polévce“. Oproti tomuto dřívějšímu přesvědčení se dnes soudí, že jádro se do jisté míry podobá elektronovému obalu, obsahuje také …

Dvě dotýkající se zlaté tyčky mohou být různě teplé, a to stabilně. Na první pohled to nedává příliš smysl. V nanoměřítku jsou věci tak blízko sebe, že když zkusíme zahřát jednu, energie se rozptýlí i do nejbližšího okolí, navíc budeme mít problém energii tak přesně vůbec zacílit. Přesto ale nějaké …

Kouzla kvantové fyziky na bázi Casimirova jevu umožňují, že teplo se vakuem může šířit i vedením, jako fonony. Mohl by tento jev najít využití i při chlazení elektroniky? Nejprve základní vysvětlení. Tělesa s nenulovou teplotou vyzařují fotony a vychládají, v tomto smyslu ani vakuum nepředstavuje dokonalou izolaci. O to ale …

Magnony se představě poněkud vzpírají, ale budeme si na ně muset možná zvyknout, protože se může jednat o základ budoucí elektroniky – ve fázi, která bude následovat po spintronice. Tiskové zpráva Polské akademie věd vysvětluje magnoniku nám laikům následujícím způsobem. To, co zde nese informaci, není jediná částice, ale kolektivní …

Magnetické skyrmiony jsou kvazičástice – jakési víry magnetického pole, v nichž dochází ke koordinovanému překlápění spinů. Uvažuje se o nich jako budoucích spintronických paměťových médiích, protože skyrmion je stabilní jako celek, navíc s ním lze hýbat pomocí vnějšího magnetického pole i nebo i elektrickým proudem. Vědci z Kiel University (vydala …

V roce 1879 si Edwin Hall povšiml jevu, který nese od té doby jeho jméno. Magnetické pole vertikálně stojícího magnetu mění ve vodivé destičce směr proudu, který se následně vychyluje. Ve směru kolmém na původní tok tak vzniká další napětí (protékající nosiče náboje jsou posunuty jedním směrem). Hallův jev byl …

Fascinující obrazy nizozemského malíře M. C. Eschera inspirují matematiky i fyziky od svého vzniku. Escherova díla souvisejí s takovými obory, jako je krystalografie či hyperbolická geometrie. Kresba Circle Limit IV (Heaven and Hell) představuje mozaikování pomocí obrazů andělů a démonů, které vyplňují kruh bez prázdných mezer. Paolo Biscari a jeho …

Sulfid i selenid wolframičitý (WS2, WSe2) mají ve 2D podobě zajímavé vlastnosti, které by se daly využít k ukládání dat i při kvantovém počítání. Hao Zeng z University at Buffalo a jeho kolegové popisují v Nature Communications, že v příslušných 2D materiálech existují dvě stejně hluboká energetická údolí, v nichž …

Heisenbergův princip neurčitosti se nevztahuje jen na měření prováděná lidmi, ale podobně jako zákony termodynamiky platí i pro přírodu jako takovou. Neurčitost způsobuje, že vesmír překypuje nekonečnou energií. Představte si v prostoru velice malý objem, něco jako skutečně maličkou krabičku. Budeme-li analyzovat, co se děje uvnitř této krabičky, můžeme učinit …

Ve snaze vysvětlit existující asymetrii mezi hmotou a antihmotou si fyzikové z japonského centra RIKEN zkusili vzít na pomoc temnou hmotu. Je sice na pohled zvláštní vysvětlovat jednu záhadu (proč je ve vesmíru méně antihmoty) pomocí jiné (jaká je podstata temné hmoty? a existuje vůbec?), nicméně proč to nezkusit. Pokud …