Archiv článků: fyzika

Hallův jev v antiferomagnetech: Český objev urychlí vývoj spintroniky

Antiferomagnetický Hallův jev přidává ke spintronice perspektivu nanoelektroniky s nízkými ztrátami energie. V článku publikovaném v časopise Science Advances1 přináší Libor Šmejkal s kolegy z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky zprávu o svém objevu Hallova jevu v antiferomagnetech. Jedná se o další mimořádnou práci výjimečného českého talentu, který se jako …

více »

Rozpad reality a pozorování: další kvantový paradox zachází hodně daleko

Může umělá inteligence na kvantovém počítači řešit problém vztahu fyzikálního světa a vědomí? Nový experiment má dokazovat, že naše intuitivní představy o okolním světě, nebo alespoň kvantovém mikrosvětě, musejí být špatně. Přesněji řešení, mezinárodní tým včetně vědců z australské Griffith University v Nature Physics dospívá k závěru, že alespoň jeden …

více »

Interakce diamantů má umožnit určení kvantové povahy gravitace

Kvantová gravitace představuje naději na sjednocení obecné relativity s kvantovou fyzikou, příslušnou teorii ale dosud nikdo nevytvořil ani kvantovou povahu gravitace nepotvrdil (když nic jiného, sotva jsme dokázali detekovat gravitační vlny, nikoliv jednotlivé gravitony). Mezinárodní vědecký tým ( Ryan J. Marshman, Peter F. Barker a Sougato Bose z University College …

více »

Ovládání magnonů, na křemíku a při pokojové teplotě

Magnonový ventil ze dvou vrstev tenkého křemíkového filmu. Vědci z National Institute of Standards and Technology (NIST) a Massachusetts Institute of Technology (MIT) přišli s novým způsobem, jak řídit magnony. Magnon je kvazičástice, vlna, která při šíření materiálem převrací spiny. Přenášet informaci pomocí magnonů by oproti elektronům znamenalo především menší …

více »

Fotony mohou lepit záporně nabité částice k sobě

Nová forma hmoty kombinující fotony a excitony (Photon Bound Exciton) není zajímavá jen z hlediska čisté fyziky, ale slibuje i řadu aplikací. Výsledky výzkumu vedeného Simone De Liberato z University of Southampton byly publikovány v Nature Physics. Stejně elektricky nabité částice se normálně odpuzují, nicméně tuto elektrostatickou sílu lze překonat. …

více »

Nečekané dopady vodních bomb

Kolik vody musí být v hasicím vaku shozeném z vrtulníku z určité výšky? Letní oslavy a veselice často zpestřují tzv. vodní bomby. Co radosti nadělá, když balonek naplněný vodou dopadne těsně vedle vás a s patřičným efektem praskne… Stabilita vodních bomb se však stala předmětem seriózního výzkumu na univerzitě v …

více »

Existenci sterilních neutrin se potvrdit nepodařilo

Sterilní neutrino je hypotetický typ neutrina, na které by působila pouze gravitace, nikoliv slabá interakce. Známá neutrina, elektronové, taunové a mionové, na sebe můžou přecházet. Za objev této tzv. oscilace neutrin byl v roce 2015 udělena Nobelova cena za fyziku. Ačkoliv většinu známých dat lze vysvětlit třemi známými neutriny, některé …

více »

Na LHC se podařilo pozorovat vzácný jev ve srážkách vysokoenergetických fotonů

Produkce 2 W bosonů s opačným elektrickým nábojem. Během mezinárodní konference ICHEP 2020, konané v těchto dnech v Praze, experiment ATLAS oznámil první pozorování vzácného procesu, kdy srážka dvou fotonů vede ke vzniku páru intermediálních bosonů W, elementárních částic, které zprostředkovávají jednu ze čtyř fundamentálních sil, tzv. slabou sílu. Měření potvrdilo jednu z hlavních …

více »

Kosmologická konstanta má být konstantní a vesmír je plochý

Ve vesmíru existují dutiny, téměř prázdné bubliny, obsahující velmi málo galaxií. Na základě jejich analýzy a s přihlédnutím k tzv. baryonové akustické oscilaci ve velmi raném vesmíru lze analyzovat, jak probíhá zrychlující se rozpínání vesmíru a jaký vliv zde hraje temná energie, která expanzi pohání. Tato nově navržená metoda má …

více »

Neutronové hvězdy fúzují různě

Pokud dvě neutronové hvězdy splynou do černé díry, obvykle to zaznamenáme pouze v podobě gravitačních vln. „Pouze“ proto, že elektromagnetické záření (světlo) pohltí vznikající černí díra. Další výzkum ale naznačuje, že za určitých podmínek mohou mít gravitační vlny i svůj výrazný optický protějšek. Takový případ nastane, když mezi fúzujícími neutronovými …

více »