Archiv článků: fyzika

Rarita-Schwingerovy fermiony, chiralita a čtyřnásobné topologické Fermiho oblouky. Ve švýcarském Paul Scherrer Institute připravili materiál s hned několika exotickými (zejména) elektromagnetickými vlastnostmi. Vědci uspořádaly atomy obyčejného hliníku a platiny v krystalu tak, aby vytvářely jakousi šroubovici. Mj. má jít o materiál se zrcadlovitou asymetrií (chiralitou), podobně jako mají šroubovice nukleových …

Platí, že lidé by v období kontrakce prožívali své životy pozpátku: zemřeli by dříve, než by se narodili? (pokračování včerejšího úryvku) V klasické obecné teorii relativity nelze říci, jak vesmír začal, protože platnost všech známých vědeckých zákonů končí v singularitě velkého třesku. Vesmír mohl začít ve velmi hladkém a uspořádaném …

Odkud vlastně pramení rozdíl mezi minulostí a budoucností? Proč si pamatujeme události minulé, a ne budoucí? Zákony vědy nedělají žádný rozdíl mezi minulostí a budoucností. Přesněji jsme to vyjádřili v páté kapitole: vědecké zákony se nemění při provedení tří současných operací, symetrií C, P a T, kde C znamená záměnu …

Již několik let je známo, že když ultratenký magnet zasáhne laserový pulz, dojde k jeho demagnetizaci. Na University of Colorado v Boulderu nyní zkoumali, co se děje potom – a ukázalo se, že magnet se opět vytvoří už za zlomek sekundy. Celý jev se přirovnává k tomu, co se stane, …

Podle klasického modelu struktury jádra by se vnitřní struktura nukleonů, tedy protonů a neutronů, neměla měnit, když se částice navzájem spojí a vytvoří jádro atomu. Jenže před 35 lety fyzici zjistili, že nejmenší známé částice kvarky se uvnitř volných protonů a neutronů chovají jinak, než v těch, které jsou vázány …

Aneb jakou moc mají magická čísla. Dvojitě magická atomová jádra jsou taková, v nichž se počet protonů i neutronů rovná magickým číslům (to jsou počty, zvyšující vazebnou energii na nukleon, a tím i stabilitu jádra). Nikl s 28 protony má obvykle v jádře 30 nebo 32 neutronů. 50 neutronů je …

Česká astronomie a kosmická fyzika právě zažívají velmi důležitý milník. České republice se nedávno podařilo zapojit do mezinárodního konsorcia nejkomplexnějšího vědeckého přístroje, který byl kdy navržen pro vědecký výzkum ve vesmíru. Jedná se o velmi citlivý rentgenový detektor X-ray Integral Field Unit (X-IFU) plánovaný pro družici Evropské kosmické agentury (ESA) …

Počet přístrojů pracujících s ionizujícím zářením, jako jsou různé typy klinických urychlovačů, mamografy či výpočetní tomografy (CT), v českém zdravotnictví významně roste. Za posledních 15 let se počet lineárních urychlovačů i CT téměř ztrojnásobil. Mimo to existují i diagnostická zařízení, především v nukleární medicíně, která detektují ionizující záření, ale sama o sobě …

U diod LED i laserů se využívá jev zvaný superinjekce (superinjection). Generování světla (nebo alespoň dostatečně intenzivního světla) je podporováno tím, že v materiálu dochází k intenzivní rekombinaci elektronů a děr. Jak se dosud předpokládalo, v samotných polovodičích nic takového možné není, protože se zde nikdy nevyskytují v dostatečně vysoké …

Nové skupenství hmoty, struktura na pomezí pevných a kapalných. Nejde o amorfní látky ani o škraloup ledu na hladině vody – ve druhém případě se totiž jedná o přechodný stav, zatímco nové skupenství hmoty má být stabilní a látka homogenní. Samozřejmě – z toho, že jsme takové skupenství zaznamenali až …