Archiv článků: fyzika

Vznik antideuteronů v CERNu může být důkazem temné hmoty

Antideuteron je jádro antideuteria (antihmotové obdoby těžkého vodíku), tedy objekt složený z antiprotonu a antineutronu. V CERNu se nyní v rámci projektu ALICE (A Large Ion Collider Experiment) na antideuteron podívali podrobněji, a to především z hlediska toho, že tyto částice mohou mít vztah k temné hmotě. Mezi kandidáty na …

více »

Čaj Alberta Einsteina

Čajové lístky se v hrníčku s rovným dnem usadí po zamíchání vždy ve středu. Tímto „jevem čajového šálku“ se zabýval také Albert Einstein a publikoval o něm v roce 1926 článek. Na stejném principu pak vysvětluje tvorbu meandrů na řece. Dnešní lékařská technika jev využívá při výrobě plasmy z plné …

více »

Připravili nový izotop neptunia 222Np

periodická tabulka

Testují se vlastnosti magického neutronového čísla 126. Fyzikové z Čínské akademie věd (hlavní autor Gan Zaiguo) na urychlovači těžkých iontů v Lanzhou poprvé připravili dosud neznámý nestabilní izotop neptunia. Izotop s nukleonovým číslem 222 se rozpadá pomocí alfa rozpadu (tj. uvolňuje jádro helia 4He) na 218Pa (proaktinium), dále pak rozpadová …

více »

Dalekohledy FRAM hledají zdroje gravitačních vln

V rámci projektu GRANDMA nebyl při pozorovací kampani nalezen optický protějšek gravitační vlny. Gravitační vlny vznikají při pohybu urychlovaných těles, tedy i při chůzi, když jedete autem, nebo když Země obíhá kolem Slunce. Astronomové používají detekované gravitační vlny ke studiu jejich zdrojů. Za vznikem většiny zachycených gravitačních vln byla pravděpodobně …

více »

Spinové kapaliny vypovídají o supravodivosti, i vysokoteplotní

Fluktuující spinová kapalina by mohla reprezentovat i kvantové výpočty – operace s qubity Na Argonne National Laboratory, která spadá pod Ministerstvo energeticky USA, přišli s nezvyklým experimentem ukazující změny chování magnetických materiálů. Mezi dva diamantové hroty umístili magnetický krystal, pak diamanty pomalu a po dlouhou dobu tlačili k sobě a …

více »

Mohou se fotony chovat jako elektrony?

Prototypy optických počítačů i některých typů kvantových počítačů využívají jako základní jednotku pro reprezentaci informace namísto elektronů fotony. Problém je, že s fotony, které nemají elektrický náboj, je mnohem složitější manipulovat. Proto se optické technologie v praxi dnes používají ke komunikaci, nikoliv na úrovni samotných procesorů nebo pamětí. Optické počítače …

více »

Mohou člověka zabít neutrina?

Může někdo schytat smrtelnou dávku neutrinového záření? Otázka je na první pohled nesmyslná. Neutrina jsou všudypřítomná, ale s běžnou hmotou prakticky neinteragují. Máme velký problém, abychom je vůbec dokázali zachytit, a musíme za tímto účelem budovat sofistikovaná zařízení. Jak by nám potom neutrina mohla jakkoliv ublížit? (R. Munroe uvádí i …

více »

Jak funguje mrtvá voda

Mrtvou vodou se zde nemyslí voda bez života či voda jedovatá, ale stav, kdy kapalina jakoby brání pohybu plavidla, často i libovolným směrem (nejde jen o protiproud), a to bez zřejmé příčiny. Uvádí se, že do podobného problému se dostaly lodě Antonia a Kleopatry v bitvě u Actia r. 31. …

více »

Vědci navrhují beta rozpad bez vzniku neutrin

Pokud by mohlo docházet k této reakci, znamenalo by to, že neutrina jsou současně svými vlastními antičásticemi. Vědci z laboratoře Facility for Rare Isotope Beams na Michigan State University ve spolupráci s odborníky z University of North Carolina-Chapel Hill a španělské Universidad Autonoma de Madrid vypracovali teoretický model pro speciální …

více »

V CERNU asi detekovali dosud neznámý tetrakvark

Známé hardony vznikají spojením 2 nebo 3 kvarků, respektive antikvarků. Ze tří kvarků jsou složeny baryony (ze tří antikvarků jejich antičástice) proton a neutron, z 1 kvarku a 1 antikvarku mezony. Kromě toho existují i exotické částice složené ze 4 a 5 kvarků, tetrakvarky a pentakvarky. Nový typ čtyřkvarkové částice …

více »