Archiv článků: fyzika

Nerovnováha mezi elektrony a miony, leptokvarky a částice Z prime. Experimenty LHCb na velkém hadronovém urychlovači v CERNu posilují možnost, že existují dosud neznámé částice, s nimiž standardní model nepočítá. Samotný výsledek experimentů je založen na rozpadu kvarků b (bottom/beauty, spodní/krásný). Podle teorie by výsledkem měly být stejně často elektrony …

Magnetické monopóly by se do některých fyzikálních teorií hodily, protože by jejich důsledkem byla symetrie mezi elektřinou a magnetismem. S existencí magnetických monopólů počítá teorie strun, také by se tímto způsobem dalo vysvětlit, proč je elektrický náboj kvantován na určité konkrétní hodnoty; nikdo ovšem monopóly dosud nepozoroval. Vědce nyní napadlo, …

Modelování černých děr pomocí proudící vody padající do různých vodopádů a vírů je populární. Dokonce se tímto způsobem, dokazuje i existence Hawkingova záření. Jak moc to brát vážně, toť otázka, ale řekněme, že Physical Review Letters nevycházejí nesmysly. Takže věřme, že i následující příspěvek k hypotetickému fungování černých děr je …

Fermiho-Hubbardův model hraje roli ve fyzice pevných látek, popisuje tzv. silně korelované materiály a má vztah i k hledání vysokoteplotní supravodivosti. V rámci souvisejících výpočtů je často potřeba najít tzv. základní stav modelu. Nová studie ukazuje, že tento výpočet dokáže lépe provést kvantový než klasický algoritmus. Jedná o již o …

Aplikace používá kameru chytrého telefonu k hledání jasných pixelů způsobených dopadem vysoce energetické částice na CCD detektor ve fotoaparátu. Už od konce srpna roku 2016 probíhá mezinárodní projekt CREDO (Cosmic-Ray Extremely Distributed Observatory), na jehož realizaci se mimo jiných podílejí také vědci z Fyzikálního ústavu v Opavě. Projekt je zaměřený …

Vznik vln mohla způsobit fázová změna nebo temná hmota v podobě velmi lehkých axionů. V rámci projektu NANOGrav (North American Nanohertz Observatory for Gravitational Waves) se údajně poprvé podařilo detekovat gravitační vlny o velmi nízké frekvenci/vysoké vlnové délce. Pedro Schwaller a Wolfram Ratzinger z Univerzity v Mohuči se domnívají, že …

Foton může projít současně dvěma štěrbinami, ale kupodivu už ne třemi. Známý dvouštěrbinový experiment se nachází v samém jádru kvantové mechaniky. Schopnost fotonu projít v určitém ohledu „oběma štěrbinami současně“ byla již diskutována opakovaně, včetně závislosti výsledků na konkrétním uspořádání pokusu. Fyzikové z Vídeňské technické univerzity a Rakouské akademie věd …

Nebo snad mohou podobně fungovat částice temné hmoty? Hypotetické spojení hned několika bizarních dějů. S černými děrami je problém, respektive hned několik. Myslíme si, že snad nějak rozumíme vzniku černých děr z gravitačně zhroucených hvězd a obřím černým dírám v centrech galaxií. První problematickou kategorií jsou černé díry „střední“, tj. …

Standardní model stále platí. Poslední výsledky nejsou překvapením. Supersymetrické částice nebyly pozorovány. /Tento úryvek byl již na Sciencemagu publikován. Kniha nyní vychází v novém vydání, i datum publikace tohoto úuryvku bylo proto změněno na aktuální./ Nejstudovanější alternativou ve výzkumné problematice, o níž pojednává tato kniha, je teorie strun. Většina fyziků, …

Jak to, že různé metody pro měření rychlosti expanze vesmíru (respektive hodnoty Hubbleovy konstanty) dávají rozdílné výsledky? Florian Niedermann a Martin S. Sloth z University of Southern Denmark nabízejí nyní následující řešení problému: temná energie prošla v nějaké chvíli fázovým přechodem, v raném vesmíru a v současnosti proto k expanzi …