Archiv článků: fyzika

V předcházejících letech se podařilo objevit první supravodivé materiály na bázi oxidů niklu. Krystalová struktura těchto látek se blíží oxidům mědi (kuprátům), tedy materiálům, které prozatím z hlediska vysokoteplotní supravodivosti drží rekord, alespoň za normálního tlaku. Analogie ale zřejmě neznamená, že za supravodivostí kuprátů a oxidů niklu (nikelátů) stojí stejné …

Jak se liší fúze neutronových hvězd a černých děr? Pozorování fúze binární neutronové hvězdy GW170817 umožnilo zpřesnit naše odhady parametrů neutronových hvězd. Výsledky získal mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu Maxe Plancka pro gravitační fyziku a Ústavu Alberta Einsteina v Hannoveru. Autoři studie Collin Capano a Badri Krishnan uvádějí, že …

Jako Mpembův jev označujeme podivnou situaci, kdy teplá voda při ochlazování zmrzne rychleji než studená. Dokonce se toho i někdy využívá při přípravě ledových ploch nebo zmrzlin. Na první pohled to vůbec nedává smysl – vždyť přece teplá voda musí nejprve vychladnout na teplotu té studené a pak oba procesy …

Vědci z University of York představují koncept tzv. hexakvarku d-star. Pokud by tyto částice tvořily temnou hmotu, výhodou by bylo, že bychom prý nemuseli hledat žádnou speciální formu hmoty či dosud neznámé fyzikální zákony a zásadně nové koncepty. Existenci dibaryonů, tedy částic složených ze šesti kvarků, se již podařilo potvrdit …

Vědci z Northeastern University v Bostonu přišli s novým stavem hmoty, který by se rovněž mohl stát základem budoucí elektroniky, přitom stále založené na náboji elektronů, nikoliv např. na spinu. Základem nové studie jsou dvojdimenzionální materiály typu grafenu. Zkoumáním interakcí mezi více vrstvami 2D materiálů se speciálně zabývá twistronika. Výzkumníci …

Alespoň to tvrdí nový výzkum z MITu a z výsledků se odvozuje i nový popis fungování neutronových hvězd. Působí to celé dost překvapivě, protože silná interakce k sobě lepí nejen částice v atomovém jádře (tj. drží pohromadě útvar složený z neutronů i stejně elektricky nabitých protonů), ale navíc spojuje kvarky …

Magnony, skyrmiony, spintronika – paměti a možná i procesory nové generace budou nejspíš založeny na ovládání magnetických vlastností namísto elektrického náboje. Přitom ale teprve nyní přišli vědci s technikou, která umožňuje přímo pozorovat komplexní chování magnetických materiálů včetně různých extrémně rychlých „vln“ a „tornád“, a to včetně těch, které fungují …

Jak předpokládá standardní model částicové fyziky, antihmota se od hmoty ničím neliší. Fyzikové by z druhé strany nějakou odlišnost antihmoty objevili rádi, protože případná asymetrie by mohla přispět k odpovědi na otázku, proč v okolním vesmíru tak výrazně převažuje jedna z obou forem. V rámci experimentu ALPHA v CERNu vědci …

Schrödingerova kočka představuje záhadu v tom smyslu, že nikdo neví, co vlastně způsobuje kolaps vlnové funkce, zda zde existuje například nějaký hmotnostní limit, od kterého se již objekty přestávají chovat kvantově. Nakonec tato otázka má i praktický význam, když potřebujeme udržet zapletené stavy (superpozice „všech možností současně“) během výpočtu kvantového …

Kvazičástice na rozdíl od „skutečných“ částic (elementárních částic a objektů z nich složených) se obvykle pokládají za kolektivní excitace. Existují pouze v určitém prostředí, ať už jde třeba o díru (chybějící elektron) nebo zvukové vibrace (fonon). O elektronu můžeme mluvit izolovaně, díra mimo příslušný krystal neexistuje. Celé je to ale …