Tag Archives: fyzika

Fenomén suchých skvrn se objevuje např. i v destilačních kolonách nebo při chlazení elektroniky. Někdy se jídlo přilepí i na pánev s nepřilnavým povrchem, přestože člověk použije olej. Odborníci z Ústavu termomechaniky AV ČR odhalili proč. Může za to suchá skvrna v důsledku termokapilárních sil. Čím je olej teplejší, tím rychleji na pánvi suchá …

Magická čísla v jaderné fyzice odpovídají určitým počtům protonů, neutronů i nukleonů v jádře jako celku. Měly by s sebou nést vyšší stabilitu příslušných izotopů a také měnit velikosti „magických“ jader. Podobně jako elektrony existují v atomu na různých energetických hladinách (odpovídajících i čistě vzdálenosti příslušné slupky od jádra), očekáváme …

Chlazení plazmatu u stěn je třeba přesně řídit, aby se v centru plazmatu nezastavila fúze. Jaderná fúze představuje slibný zdroj stabilní a nízkoemisní energie. Jedním ze zásadních problémů na cestě k její praktické využitelnosti je udržení plazmatu o teplotě sto milionů stupňů Celsia od stěn reaktoru. Na vývoji nového komplexního systému, …

Proton je složen ze 2 kvarků u a jednoho kvarku d, kde by se v něm vzaly antikvarky? A co vůbec znamená, když v souvislosti s kvarky či antikvarky mluvíme o asymetrii? Vědci z Argonne National Laboratory popisují proton nepříliš obvyklým způsobem. Jeho základem jsou podle nich opravdu tři „hlavní“ …

Mechanismům, jimiž vznikají supermasivní černé díry v centrech galaxií, prozatím plně nerozumíme. Může se jednat o gravitační zhroucení obřích oblaků mezihvězdného plynu, do hry snad nějak vstupují i fúze více černých děr. Problém je, že těmito procesy by možná černé díry nestačily narůst dostatečně rychle – a přitom víme, že …

Magnety mají na rozdíl od elektricky nabitých částic vždy oba póly, nikoliv jednotlivý náboj. Magnetické monopóly jsou hypotetické částice s nenulovým magnetickým nábojem. Podle některých názorů se mohly vyskytovat v raném vesmíru. V roce 2009 měly být připraveny, ale spíše šlo o jakousi analogii (dnes asi převládající názor). Také nový …

Ačkoliv futuristické, nikoliv fyzikálně nereálné: Největším zásobníkem k těžbě čisté energie ve vesmíru by mohly být supermasivní černé díry, které se nacházejí ve středu galaxií. Jak známo, ze samotných černých děr sice neunikne ani světlo, ale v těsném okolí těchto mimořádně hmotných kosmických těles by se energie dala těžit díky jejich rotaci. …

Základem využití supravodičů v řadě zařízení je tzv. Josephsonův přechod – dva supravodiče oddělené tenkým izolátorem. Tento princip je znám od 60. let a dnes se uplatňuje např. i v kvantových počítačích založených na supravodičích, nicméně má rovněž i mnohé nevýhody (Josephsonův přechod se např. obtížně propojuje s klasickou elektronikou, …

Laserový systém L3-HAPLS představuje novou generaci laserových systémů čerpaných diodami. V Centru ELI Beamlines byl 5. února 2021 demonstrován provoz laserového systému L3-HAPLS na úrovni 0.5 PW při opakovací frekvenci 3.3 Hz. V provedených zkouškách byly pulsy generované laserovým řetězcem komprimovány ve vakuovém PW kompresoru pomocí čtyř velkoplošných difrakčních mřížek. …

ISR za 13 let svého provozu vyšlapal cestu budoucím urychlovačům. Svazky protonů se střetly vůbec poprvé 27. ledna 1971 na kruhovém urychlovači ISR ve švýcarském CERNu. Odstartovaly tak zcela novou epochu experimentální částicové fyziky. Právě srážky nabitých částic na kruhových urychlovačích přinesly během posledního půlstoletí nejdůležitější objevy v oblasti částicové …