Studie vědců z Dartmouthu navrhuje novou teorii o původu temné hmoty. Astrofyzikové tvrdí, že vznikla z částic, které rychle kondenzovaly fázovým přechodem, podobně jako pára ve vodu. Tyto vysokoenergetické částice téměř bez klidové hmotnosti se na počátku vesmíru srážely, přitom ztrácely svoji energii a po spárování vytvořily obrovské množství temné …
více »
Fyziky zmátl záhadný signál: pozoruhodně silný a energetický proud neutrin doprovázený překvapivě slabou emisí gama záření původem z galaxie NGC 1068 (Squid, Chobotnice). Neobvyklou emisi zaznamenaly detektory IceCube Neutrino Observatory v Antarktidě. Neutrina zřejmě vznikla nějakým dosud neznámým procesem. Předpokládá se (předpokládalo se), že energetická neutrina z aktivních galaktických center …
více »
Dosavadní odhad zněl 10 na 1100 let. Tedy rozdíl v tolika řádech, že už je to jedno, dalo by se jistě říct. Co je zajímavé, má jít o proces obdobný Hawkingovu záření, který by ukončil život nejen černých děr. „Vypaření“ se týká hvězd a jejich pozůstatků i další hmoty. Výpočet …
více »
Počáteční nerovnováha minulosti je důvodem, proč současnost nese stopy minulosti. Vznik jakékoli stopy není ničím jiným než mezikrokem k následující rovnováze. Nese-li přítomnost stopy minulosti, je to výhradně díky nerovnováze této minulosti. Právě z tohoto důvodu si pamatujeme minulost, nikoli budoucnost – kvůli nerovnováze, jež panovala v minulosti. Minulost známe, …
více »
Singularity vědci nemají rádi. Již nějakou dobu proto pracují na alternativních modelech černých děr, které je neobsahují. Nová studie Institute for Fundamental Physics of the Universe v Terstu podává přehled o současném stavu poznání v této oblasti. Popisuje dva alternativní modely a navrhuje testy, jimiž se jednotlivé verze (pseudo)černých děr …
více »
Jak vyplývá ze speciální teorie relativity, objekt pohybující se rychlostí blízkou rychlosti světla má (pro pozorovatele) jinou délku, než když je v klidu, a čas pro něj plyne jinak než v laboratoři. To vše bylo opakovaně potvrzeno experimenty. Jeden zajímavý důsledek teorie relativity však dosud pozorován nebyl – takzvaný Terrell-Penroseův …
více »
A co z toho vyplývá pro zařízení s jadernou fúzí? Nová studie poprvé ukazuje, jak se teplo přenáší – nebo spíše nepřenáší – mezi materiály ve stavu plazmatu s vysokou hustotou energie. Očekává se, že tato práce umožní lépe pochopit experimenty s inerciální fúzní reakcí, jejichž cílem je dosáhnout zapálení …
více »
Když koncem roku 2023 Wojciech Brylinski analyzoval data kolaborace NA61/SHINE v CERNu, všiml si nečekané anomálie – nápadně velké nerovnováhy mezi nabitými a neutrálními kaony ve srážkách argonu se skandiem. Zjistil, že místo toho, aby vznikaly zhruba ve stejném počtu, nabité kaony se objevují o 18,4 % častěji než ty …
více »
Na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) právě spouštějí zařízení kompletně vyvinuté v Česku – detektor ELT (European Laser Timing) navrhli a testovali odborníci z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, výrobu „železa“ obstarala kroměřížská společností CSRC, nyní součást firmy BD Sensors. ELT je očima evropského experimentu ACES (Atomic Clock Ensemble in …
více »
Úvah o tom, zda žijeme v počítačové simulaci, jsme již asi všichni četli celou řadu. Nyní myšlenka trochu příbuzná: fyzikální realita má být tvořena strukturovanou informací a vesmír je v důsledku toho něco jako počítač. Melvin Vopson, fyzik z University of Portsmouth, přišel s tím, že gravitační síla je výsledkem …
více »
Sciencemag.cz
