Mezinárodnímu týmu fyziků se pomocí počítačových simulací podařilo předpovědět atomovou strukturu nejtěžšího chemického prvku. Výpočty však zároveň naznačily, že oganesson – jak se prvek nazývá – je ještě daleko záhadnější, než se čekalo. V roce 2002 vytvořil rusko-americký tým poprvé atom oganessonu. Fyzikální a chemické vlastnosti tohoto prvku se však …
více »Neutronová anomálie a temná hmota
Většina neutronů by se mohla rozpadat běžným beta rozpadem, malá část za přítomnosti temné hmoty. Více než dvacet let nedokázali vědci vysvětlit, proč dva typy experimentů udávají různé hodnoty střední doby života neutronů. Američtí fyzici teď přišli s novým vysvětlením. Podle nich se některé neutrony rozkládají na zatím neznámé částice, …
více »Černé díry a předpovědi smyčkové gravitace
Italský teoretický fyzik Carlo Rovelli patří k autorům teorie smyčkové kvantové gravitace – jednoho z návrhů na propojení kvantové mechaniky a obecné relativity. Smyčková kvantová gravitace se někdy považuje za konkurenci pro superstruny, je každopádně sympaticky uměřená. Neoperuje žádnými dodatečnými dimenzemi, nepotřebuje struny, brány, krajiny mnoha světů ani dosud neznámé …
více »Experiment na srážeči protonů s antiprotony v CERN UA-2
Paměti kosmika: Láska k antiprotonům a objev top kvarku. Carlo Rubbia na experimentu NA-4 působil od jeho začátku až do roku 1983, kdy se stal mluvčím jednoho ze dvou experimentů, UA-1, které probíhaly na nově vybudovaném srážeči protonů s antiprotony v CERN SuperProtonSynchrotronu. Spolu s jeho hlavním tvůrcem Simonem van …
více »Cesta k potvrzení kvantové povahy gravitace
Základ nového přístupu: test, zda hmotu lze provázat s jinou identickou hmotou pomocí gravitačního pole. Britští fyzici navrhli experimenty, které by mohly vůbec poprvé prokázat spojení mezi teoretickými základy kvantové mechaniky a teorie relativity. Kvantová mechanika a Einsteinova teorie relativity fungují skvěle v oblastech, pro které byly vytvořeny. Jenže některá …
více »Stephen Hawking a záření černých děr
Druhá věta termodynamická má mezi zákony vědy výjimečné postavení, protože neplatí vždy, platí pouze ve většině případů. Pravděpodobnost, že i po odstranění přepážky nalezneme molekuly plynu v jedné polovině krabice, je jedna ku mnoha milionům milionů, ale stát se to může. Na první pohled se zdá, že v blízkosti černých …
více »Čas jako iluze – výstřední fyzika Kurta Gödela
Kurt Gödel je znám hlavně jako autor slavné věty o neúplnosti, během svého přátelství s Einsteinem se však pustil také do teorie relativity. Jeho práce se nejčastěji zmiňuje v souvislosti se stroji času. Gödel přišel v roce 1949 v Princetonu s myšlenkou vesmíru, který velmi rychle rotuje. Zajímavé je, že …
více »Jak on-line sledovat změny hmotnosti buňky
Vědci umístili buňku na nosník, který osciloval pomocí laserového paprsku modulovaného na jeho rezonanční frekvenci. Švýcarští a britští vědci dokázali pomocí miniaturního vibrujícího nosníku monitorovat změny hmotnosti lidské buňky. Jejich metoda slibuje řadu aplikací, například by mohla přinést nové poznatky o působení různých léků nebo o chování nádorových buněk. Biologie …
více »Molekuly z fotonů – kdo to kdy slyšel?
Molekuly jsou míněny přirozeně v uvozovkách, má jít nicméně o částice vzniklé spojením více fotonů. A ty se pak navíc nepohybují rychlostí světla a mají klidovou hmotnost. Využití by tyto bizarní poznatky prý mohly najít v kvantových počítačích. Laik samozřejmě těžko může posoudit, nakolik následující tvrzení dávají smysl. Můžeme pouze …
více »Interference tří fotonů, časové krystaly, blesk vytváří v atmosféře radioaktivní izotopy
Jaké zásadní objevy na poli fyziky přinesl uplynulý rok? Přinášíme souhrn deseti nejdůležitějších prací roku 2017, které do svého žebříčku zařadil časopis Physics World. Pro odborníky z Physics World, ale také pro převážnou většinu vědecké komunity z celého světa, je hlavním fyzikálním výsledkem loňského roku práce, za níž stojí početný …
více »