Archiv článků: fyzika

Na ledu je i 30 stupňů pod nulou vrstvička vody

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

S využitím extrémně citlivých analytických metod vědci tvrdí, že na povrchu ledu existuje vrstva svými vlastnostmi připomínající spíše kapalinu. Výzkumníci z nizozemské laboratoře AMOLF publikovali v časopisu Angewandte Chemie následující informace o chování/vlastnostech ledu. Na jeho povrchu skutečně vzniká tenká kapalná vrstva, proto se po přiložení dvou kusů ledu k …

více »

Mravenčí fyzika: Jak se prchá před mravkolvem

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Nejsnadnější kořistí jsou mravenci o hmotnosti kolem 2 mg. Rozsáhlé výzkumy tření. Když se mravenec chytí do pasti larvy mravkoleva, čeká ho boj o holý život. Pokud chce přežít, musí se vyšplhat po zrnitém šikmém povrchu z kuželové díry, kterou na něj mravenčí predátor nachystal. Který mravenec má nejmenší šanci …

více »

Stojí za výskytem antihmoty temná hmota?

Na mexické High-Altitude Water Cherenkov (HAWC) Gamma-Ray Observatory vědci v roce 2008 zaznamenali několik stovek km nad atmosférou Země nečekaně vysoký výskyt pozitronů. Kde se tyto částice vzaly? Nabízela se dvě hlavní vysvětlení. Podle prvního z nich zdrojem byly nedaleké pulzary (tedy rychle rotující neutronové hvězdy), druhý výklad navrhoval blíže …

více »

Existují v oceánech topologické vlny?

Obecná topologie studuje některé vlastnosti prostorů, jako jsou souvislost, kompaktnost a spojitost. Mnoho problémů nezávisí na přesném tvaru objektů, ale jen na vztazích, které mezi objekty existují. Topologie se však netýká pouze matematiky. V poslední době nachází některá překvapivá uplatnění i ve fyzice. Podle francouzských a amerických fyziků by v …

více »

Překvapující geometrická kouzla: Foton v zakalené vodě

Máme dvě skleničky, jednu s vodou čirou a druhou zakalenou. Do obou vyšleme paprsek světla. V jaké z nich urazí delší dráhu? Upřesnění: v neprůhledném roztoku nedojde k absorpci (je bezbarvý atd.), ale foton se bude odrážet od jednotlivých překážek, až sklenici opustí libovolným směrem. Čirým roztokem foton naproti tomu …

více »

Dominance kvantového algoritmu se odkládá

Vzorkování bosonů (boson sampling) je příkladem kvantového algoritmu, který má být efektivnější než příslušné postupy na běžných počítačích. Dominance kvantových počítačů právě zde měla být už na dohled. Příslušné meotdy navrhli jako první vědci z Quantum Engineering and Technology Labs v Bristolu. Anthony Laing, Chris Sparrow a Alex Neville (opět) …

více »

Jednoduché teorie gravitace prý nevycházejí

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Modely vysvětlí zrychlující se rozpínání vesmíru, ale naráží na černé díry. Fyzička z Uralské federální univerzity (UrFU, Jekatěrinburg) podrobila zkoumání nejmodernější úpravy gravitačních teorií. Podle článku publikovaného v Classical and Quantum Gravity ani nejoblíbenější úpravy obecné teorie relativity na gravitaci zatím nestačí. Hlavní problémy jsou prý následující: temná hmota, zrychlená …

více »

Vědci poprvé zachytili gravitační vlny i gama záření

Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

Astronomové si připisují jeden z největších vědeckých objevů této dekády. Minulý týden oznámili, že se jim podařilo detekovat nejen gravitační vlny, ale spolu s nimi i gama záření vzniklé při spojování dvou neutronových hvězd. K detekci došlo 17. srpna. Gravitační vlny zachytila soustava teleskopů LIGO – Virgo a gama záření …

více »

Příběh modré LEDky

Královská švédská akademie věd oznámila, že Nobelovu cenu za fyziku 2014 získali tři japonští vědci Isamu Akasaki, Hiroši Amano a Šudži Nakamura za vývoj modrých světelných diod na bázi GaN (nitridu gallia) umožňujících vytvoření nového ekologického světelného zdroje. Letos tedy byla Nobelova cena udělena za objev, jehož výsledky každý den …

více »

Asymetrie u antiprotonu se nekoná

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Fyzikové v rámci projektu BASE přesně měřili některé vlastnosti protonu a antiprotonu. Závěr studie publikované v Nature zní – žádná asymetrie mezi hmotou a antihmotou stále nebyla zjištěna. Nadnárodní projekt BASE se tentokrát soustředil na měření magnetických vlastnosti protonu a antiprotonu, konkrétně tzv. faktoru g. Hodnota této veličiny pro antiproton …

více »