Archiv článků: fyzika

Teorie MOND temné hmotě konkuruje dál

Trpasličí galaxie NGC1052-DF2 podle studie publikované v Nature neměla obsahovat temnou hmotu. Pohybovala se proto také jinak, než předpovídala teorie MOND – modifikovaná newtononská mechanika. Nyní ale zastánci MOND na kritiku opět v Nature odpověděli vlastními údaji, podle nichž zde žádný problém nevzniká a modifikace MOND (přidání dalších členů do …

více »

Ultrarychlý grafenový bolometr

Fyzici z Massachusetts Institute of Technology (MIT) vytvořili grafenový bolometr, který pracuje mnohem rychleji a je daleko citlivější než konvenční zařízení. Bolometr je velmi citlivý přístroj určený pro měření intenzity slabého elektromagnetického záření nebo v opačném směru malých změn teploty. Ve spojení s teleskopem například umožňuje měřit záření hvězd a …

více »

Potvrzeno: Higgsův boson se rozpadá na kvarky b

Za objev Higgsova bosonu byla již udělena Nobelova cena, nyní v CERNu měli také prokázat očekávaný rozpad této částice. Experimenty byly uskutečněny na velkém urychlovači LHC v rámci experimentů Atlas a CMS a vyžadovaly srážky částic o energiích 7, 8 a 13 TeV. Higgsův boson se má se podle standardního …

více »

Jaderná fúze v mikroskopických měřítkách

Vědci použili nanodrátková pole, aby mohli excitovat co nejvíce deuteronů. Američtí a němečtí fyzici odstartovali nový výzkum, který slibuje menší a levnější zdroje neutronů a nové možnosti pro simulace extrémních podmínek panujících v centru hvězd. Jaderná fúze je úžasný zdroj energie, o kterém vědci hovoří už řadu desetiletí. Jenže zvládnout …

více »

Fyzikové poprvé změřili tlak uvnitř protonu

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Specifický Comptonův rozptyl znamená vysílání vysoce energetických, spinově polarizovaných elektronů na protony. Fyzikům z Jeffersonovy laboratoře v americké Virginii se jako prvním na světě podařilo zmapovat rozložení tlaku uvnitř protonu. To se až do této doby jevilo jako nemožné. Vědci zjistili, že v centrální části protonu panuje extrémně vysoký tlak, …

více »

Ideální jaderná kapalina z kvarků a gluonů

Vzniklá jaderná hmota je ve stavu, ve kterém byl vesmír po uplynutí pouhé první mikrosekundy od Velkého třesku. Nové poznatky o mikrosvětě se snaží získat vědci Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT při výzkumu srážek iontů. V rámci projektu OPVVV „Brookhavenská národní laboratoř – účast České republiky“, který fakulta řeší ve spolupráci s Ústavem jaderné fyziky Akademie věd České …

více »

Nepolapitelná sterilní neutrina

Některá mionová neutrina zřejmě oscilují na sterilní a ta se následně mění na elektronová. Fyzici pracující na experimentu MiniBooNE ve Fermilabu v USA zveřejnili nové výsledky, které jsou plně konzistentní s předcházejícími náznaky existence sterilních neutrin. Sterilní neutrina se jeví jako ještě nepolapitelnější částice než standardní neutrina, která nemají náboj …

více »

Srovnáváme ortho a para vodu

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Molekula vody existuje ve formě dvou „izomerů“, ortho a para – podle toho, zda spiny jader vodíkových atomů mají stejnou nebo opačnou hodnotu. Fyzikální vlastnosti obou těchto forem vody jsou prakticky totožné. Vědci z univerzit v Basileji a Hamburku nyní zkoumali, zda se ortho a para voda nějak neliší z …

více »

Energie vakua a supersymetrie (2)

Kromě pátrání po Higgsově bosonu je hledání supersymetrie asi největším úkolem urychlovače LHC. pokračování včerejšího úryvku Hlavní poučení z fenomenálního úspěchu elektroslabé teorie zní, že symetrie je náš spojenec v odhalování tajemství přírody. Fyzici se do symetrií zamilovali a touží objevit so možná největší z nich. Snad nejambicióznější projekt v tomto směru je …

více »